6/2011 – Slova psaná na vodu

Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři!

Kromě toho, že jsme se v minulém čísle Plavu vydali do místně neurčeného světa sexuálních menšin, dalo by se říci, že pokračujeme směle dál na východ. Od ukázek práce malého zlomku čínských disidentských spisovatelů se tentokrát dostáváme až do Japonska. Země vycházejícího slunce je doslova plná kontrastů a tenkých dělicích čar – což koneckonců můžete posoudit i při čtení vybraných textů.

Autoři, které jsme pro červnový Plav zvolili, žili a tvořili převážně od počátku 20. století po současnost, obraz národní literatury tedy z historického hlediska není zdaleka úplný (což by při rozlehlosti a rozmanitosti této země ani nebylo v silách jediného čísla časopisu). Tradičnější japonskou literaturu zastupuje snad jen Gosengoku Ueda, básník tvořící trojverší zvaná haiku. V zajímavém srovnání s básněmi Mikiróa Sasakiho, autora nanejvýš současného, je při čtení rozhodně nepřehlédněte. Leccos, jako například vnímavý pohled na přírodu, mají společné. Oba se také často obracejí ke svým rodinným kořenům, liší se však způsobem, jakým na svou svázanost s tradicemi a zvyky pohlížejí. K poezii se vztahuje také teoretická část čísla, kterou reprezentuje esej profesorky Zdenky Švarcové nazvaná Poetický princip.

Nejbohatěji je ovšem bezpochyby zastoupena tvorba povídková. I zde dojde na kontrasty – na svět se podíváme jak dětskýma, tak dospělýma, či chcete-li dospívajícíma očima.

Povídková esej úspěšné kreslířky mangy a anime Momoko Sakury nás vrátí do období dětských fantazií a snů, oblíbená spisovatelka Banana Jošimoto se svou Správnou mírou naopak postaví na práh dospělosti.

O hranici mezi tradicí a modernou (která je zvláště v Japonsku velmi aktuálním a vše prostupujícím tématem) bude řeč také v rozhovoru s Tomášem Jurkovičem. Pro Plav jej s překladatelem u nás nejčtenějšího japonského spisovatele Harukiho Murakamiho vedla Anna Křivánková a zmínka padne třeba i o rozporuplně přijímaném filmovém zpracování Norského dřeva.

S Murakamim se pojí ještě jiná ze stálých rubrik, kterou je recenze. Redaktorka Lucie Koryntová si pro ni vybrala titul vydaný v češtině naposledy – totiž povídkovou knihu Po otřesech. Jestli se její hodnocení shoduje s vaším vlastním čtenářským pocitem, posuďte při čtení sami.

Příští Plav bude jako již tradičně dvojčíslem a z Dálného Východu nás přenese zpátky téměř za humna – podíváme se v něm mnohovrstevnatě do střední Evropy.

Karolína Macáková