Finská přistěhovalecká literatura


Úvodník

Milé čtenářstvo,

co mě napadne jako první asociace k Finsku? Zima, tma, nesrozumitelný jazyk, vodka, sauna a Rusko za rohem. Proč by se tam někdo rovnou stěhoval? Odpovědi nám můžou poskytnout sociologické publikace – v minulosti často docházelo k migraci národnostních menšin z území zabraných Sovětským svazem, v současnosti se mezi důvody objevuje útěk před válkou, víra v robustní finský sociální systém, studijní příležitosti a výhody jednotného pracovního trhu. Ve druhém letošním čísle Plavu najdeme ale především odpovědi ve formě individuálních příběhů. Jejich prostřednictvím teprve poznáváme, kolik může existovat rozmanitých příčin, cest, dopravních prostředků a životních křižovatek.

V úryvku z částečně autobiografické knihy Postavení slunce Ranyi ElRamly se dozvíme, jaké to je cestovat mezi Finskem a Egyptem, co všechno je jinak kromě tepla a zimy, tmy a světla a jestli láska opravdu překoná všechno. Vypravěčka, dcera Finky a Egypťana, nakonec nedokáže uspokojivě žít tam ani tam. V románu Tebe Umajji Abú-Hanna se protagonistka Tanja tak zamotá do spleti své identity národnostní, občanské a náboženské, až skončí u označení „very funny lady from Finland“. Kosovan Arsim z románu Bolla mladého spisovatele Pajtima Statovciho sice nedobrovolně zapouští kořeny ve Finsku, přitom ale touží je přervat, zahodit peníze a sociální jistoty a vrátit se domů ke své skutečné, byť tajné lásce. V neposlední řadě sledujeme hrdinku knihy Zinaidy Lindén, Nonnu/Nancy, jak sice technicky vzato putuje v opačném směru než ostatní, z emigrace do vlasti, ale místo do Leningradu v Sovětském svazu přijíždí úplně jinam – do Petrohradu v Rusku. Stejné zůstaly jen ty bílé noci.

Autor koncepce a úvodního eseje Jan-Marek Šík naštěstí nezapomněl ani na koření života (i Plavu), tedy humor, a do výběru zařadil také povídku Alexandry Salmela napsanou speciálně pro toto číslo. Její (anti)hrdina Juha se velmi touží stát Finem a dělá pro to všechno možné. Přece jenom by ale bylo lepší, než vezmete svou přítelkyni do rozžhavené sauny, ujistit se, jestli to dotyčná opravdu chce.

Za celou redakci vás zvu na křest čísla, který proběhne 8. března ve Skautském institutu v Rybárně – více informací najdete u nás na webu. A před číslem příštím, březnovým, doporučuju pořádnou rozcvičku. Bude se totiž věnovat sportu v literatuře.

Silvie Mitlenerová

Obsah

Kraťasy
Luděk Korbel, Anton Romanenko

Rozhovor k tématu
Viola Parente-Čapková
Pověst o nesrozumitelnosti finštiny často rozšiřují sami Finové

Esej k tématu
Jan-Marek Šík
Kolik sisu potřebujete, abyste ve Finsku mohli psát?

Téma
Pajtim Statovci / Jitka Hanušová
Bolla

Zinaida Lindén / Jan-Marek Šík
Mé sestře za sedmero moří

Ranya ElRamly / Julie Minaříková
Postavení slunce

Umajja Abú-Hanna / Veronika Třísková
Tebe

José Antonio Ruiz / Terezie Duroňová
Úspěch ostnatého drátu

Susinukke Kosola / Martin Mokrý
Každé ticho je neslyšné svým osobitým způsobem

Alexandra Salmela / Andrea Papugová a Martin Mokrý
Hoříš, má panenko

Rozhovor k novému překladu
Andrés Sánchez Robayna
Nic nemůže poškodit báseň víc než mnohomluvnost

Soutěž Jiřího Levého
William Blake / Jan Rus
Beránek roh má k potrkání…

Recenze
Klára Witzany Hutková
O sebenalézání v prostoru
(Jhumpa Lahiri: Kde zrovna jsem)

Klára Soukupová
Odplouvání snů
(Virginia Woolfová: Plavba)