12/2007 – Co jsou Lotyši?

Úvodník

Anna Čmejrková

Prosincové číslo Plavu si neklade ambici odpovědět na titulkem položenou otázku plně, ale vedle řady lotyšských prozaických a básnických textů přináší i dvojici esejů věnujících se problému „lotyšství“. Podobně jako v českém prostředí od národního obrození vznikaly teorie o holubičí povaze našeho malého národa, která mu dodává na významu tváří v tvář velmocím, také lotyšská inteligence nejednou považovala za potřebné vystihnout svůj národní charakter a zdůvodnit si tak své místo na mapě Evropy. Má smysl odvolávat se při tom na folklor a v něm zakotvené tradiční ideály pracovitosti a mírumilovnosti? Nebo se nemáme ptát po „typických vlastnostech Lotyšů“, ale raději přemýšlet, do jakých pastí se může chytit národ, který se dlouhodobě zaobírá svou malostí a bezbranností? Nástin odpovědí na tyto otázky najdete v esejích filosofa Igorse Šuvajevse a spisovatelky Zenty Mauriņi.

V podstatě celým číslem prochází téma česko-lotyšských vztahů: od eseje s názvem „Co jsou Lotyši?“, inspirovaného textem Jana Patočky „Co jsou Češi?“, až po výběr z básní, v nichž lotyšští autoři v průběhu posledních desetiletí zachycovali své dojmy z Prahy. Může nás překvapit, do jaké míry se lotyšští intelektuálové zajímali o dění v Československu a kolik poukazů na českou kulturu v jejich dílech najdeme.

Závěrem dvě upozornění: jediným textem, který se v tomto čísle nevztahuje k Lotyšsku, je recenze. Můžete ji vnímat jako upoutávku na druhé pobaltské číslo Plavu, totiž litevské, které je plánováno na září roku 2008. Oproti zavedenému zvyku v měsíčníku Plav nejsou v lotyšském čísle přechylována ženská příjmení. Rozhodli jsme se pro to z jazykových důvodů: příjmení zpravidla končí na samohlásku, která by po přidání přípony „-ová“ zmizela, nebo dala vzniknout bizarnímu spojení „-eová“, „-aová“.

V lednovém čísle Plavu se budete moci začíst do textů hispanoamerických autorů.