Úvodník
Milé čtenářky, milí čtenáři,
ačkoliv jste se na stránkách Plavu setkávali s rakouskými spisovatelkami a spisovateli opakovaně, vždy je spolklo nějaké šířeji pojaté německojazyčné číslo a nikdy jim nebyl věnován vlastní prostor. Přitom poválečná rakouská literatura je fenomén, který nese řadu svébytných rysů, jež ho od dominantní německé literatury odlišují, a jistě si zaslouží zvláštní pozornost. Svědčí o tom bezpočet známých a hojně překládaných jmen, stejně jako tři Nobelovy ceny za literaturu: pro Eliase Canettiho v roce 1981, Elfriede Jelinek v roce 2004 a Petera Handkeho v roce 2019.
Rakouské literatuře druhé poloviny minulého století dominoval experiment, téma jazyka a moci, a především vyrovnávání se s dědictvím druhé světové války a vlastní zamlčovanou traumatickou minulostí. Jelikož autoři a díla této éry jsou i v českém prostředí dobře známí, rozhodli jsme se zaměřit na to, jak se s jejich odkazem vyrovnává a jak na ně (ne)navazuje současná spisovatelská generace. Kritické zpytování svědomí vlastní země je sice převážně na ústupu, nicméně kontinuita dalších témat a postupů je u autorek a autorů zařazených do tohoto čísla dobře patrná. Mezi odvážné experimentátorky s jazykem i formou patří Kathrin Röggla s prózou poplašení, v níž umně odhaluje mediální i lidskou posedlost katastrofou, Olga Flor s milostným románem Zřejmý sen a připojuje se k nim také žánrový eklektik Michael Stavarič. Téma druhé světové války se v osobnější a intimnější perspektivě vrací v románu Pod Dračí stěnou Arno Geigera a v debutu Laury Freudenthaler Královna mlčí. Celonárodním traumatům promítajícím se do života jednotlivce, tentokrát ovšem obyvatel Grónska, se věnuje Anna Kim v románu Anatomie jedné noci. Vybrané úryvky doplňuje rozhovor s Radkou Denemarkovou a Renatou Cornejo přinášející vhled do nitra a pozoruhodných i děsivých zákoutí současné rakouské společnosti.
Příště se přeneseme do exotického kraje, který podobně jako Rakousko zůstává často ve stínu mnohem většího a mocnějšího souseda, a přitom má nepochybně co nabídnout, o čemž se budete moci brzy přesvědčit. Číslo bude věnováno intimitě v literatuře Tchaj-wanu.
Alžběta Knappová
Toto číslo vychází za finanční podpory Rakouského kulturního fóra v Praze.
Obsah
Kateřina Konrádová, Adéla Provazníková
Rozhovor k tématu
Radka Denemarková
Rakouská podvojnost – multikulturní tradice a dorty s hákovými kříži
Téma
Kathrin Röggla / Jana Zoubková
poplašení
Olga Flor / Jana Zoubková
Zřejmý sen
Arno Geiger / Radovan Charvát
Pod Dračí stěnou
Laura Freudenthaler / Jitka Nešporová
Královna mlčí
Anna Kim / Magdalena Štulcová
Anatomie jedné noci
Michael Stavarič / Tereza Semotamová
Gotland
Rozhovor se zahraničním bohemistou
Peter Bugge
Havel už není příliš v módě
Esej překladatele
Radvan Markus
Praotec Ir, kardinální kokot a kočka v osla proměněná
Recenze
Martin Šplíchal
Pochopit, co je člověk zač
(Sóseki Nacume: Kokoro)
Kristýna Králová
Čas plyne, my žijeme, umíráme
(Jón Kalman Stefánsson: Letní světlo, a pak přijde noc)