3/2020 – Zákruty fantazie

Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

když jsem počátkem letošního roku uvažovala o tom, že napíšu sci-fi povídku do literární soutěže na téma soumrak planety Země, nabízely se nejrůznější náměty. Klimatické změny, sucho a hrozící nedostatek vody, úbytek hmyzu vedoucí k mizení rostlin a ptáků, výstavba obřích betonových skladů ukrajujících ze zemědělské půdy… Vůbec by mě nenapadlo, že se o dva měsíce později začne zhmotňovat jiný hrozivý scénář, virová pandemie. Opět se potvrdilo, že člověk často zůstává pouhým pozorovatelem příběhů a život mnohdy přináší věci zcela nečekané. Na druhou stranu, lidská fantazie je bezmezná. To, že teď sami prožíváme něco ještě nedávno nepředstavitelného, neznamená, že se nemůžeme dále uchylovat k nejrůznějším, barvitým i temným, vizím alternativní reality či přímo jiných světů. Ponořte se nyní do několika takových představ předestřených na stránkách nového čísla Plavu.

Úryvek z románu Tanith Leeové vás zanese do snové verze Benátek alias Venátek, labyrintu uliček, jimiž proplouvají maskované postavy a spřádají zákeřné plány. Elly Bangsová směřuje ve svých fantaziích dále, hrdinky její povídky nacházejí záhadný předmět z vesmíru, který může vést k vykoupení lidstva z věčných válek. Czesław Miłosz ani Robert Lafont naopak ve svých pochmurných vizích budoucnosti lidstvu příliš naděje neponechávají. Marisha Rasi-Koskinenová vysloví myšlenku, že budoucnost už je stejně dopředu určená. To si ostatně myslely i některé starověké kultury, například staří Seveřané, kteří věřili v ragnarǫk, soumrak lidí i bohů. Do žánru sci-fi spadá i jeden z textů oceněných v Překladatelské soutěži Jiřího Levého, v němž Ramez Naam varuje před honbou lidstva za spotřebním zbožím.

Přeji vám pěkné čtení a brzký návrat do doby, kdy temnější vize našeho světa opět zůstanou schované v pevných deskách knih.

V příštím čísle ještě u sci-fi chvíli zůstaneme, zaměříme se na norskou literaturu orientovanou na témata související se změnou klimatu, tzv. cli-fi.

Kristýna Králová