1/2009 – Literatura Kavkazu

Úvodník

Milí čtenáři,

první letošní číslo je povýtce aktuální. Když v létě propukla válka mezi Ruskem a Gruzií, bylo to patrně poprvé od „revoluce růží“ v roce 2003, kdy se v našich médiích mluvilo více o Kavkazu. A přitom představuje tento region jednu z nejstarobylejších a nejpozoruhodnějších – a také nejvzdálenějších – výsp evropského kulturního okruhu, která si rozhodně nezasluhuje pozornost pouze tehdy, když se tam zrovna rozhoří válka. Nový Plav Vám přináší alespoň něco z kavkazského bohatství literárního.

Hned na několik způsobů proniká do tohoto čísla mezní postavení Kavkazu a zejména Gruzie mezi Západem a Východem: nejen přímo, v úvahách Anapodista Buadzeho v novele Džemala Kharčchadzeho Den jedna, ale i v literárněhistorické stati Václava A. Černého, věnované tzv. nartovskému eposu, společnému kulturnímu dědictví nejen Gruzínů a Osetů – stať ukazuje mj. na možné souvislosti mezi touto epickou látkou a západoevropskými texty o králi Artušovi. Není to jediný text tohoto čísla, který sahá hluboko do historie kavkazské literatury: ve výboru z básní naleznete vedle současných básníků také autory 19. století, ba i básníky středověku – a těm se koneckonců věnuje rovněž recenze Lucie Koryntové. Krom toho představujeme prozaiky posledních desetiletí, kteří alespoň znalcům mohou být povědomí v souvislosti s filmovou tvorbou: Reza Gabriadzeho a Goderdziho Čocheliho.

Číslo, které držíte v ruce je ovšem především poctou koryfejovi české kaukazologie Václavu A. Černému. To, že tentokrát všechny překlady pocházejí výhradně od něj, hovoří za vše.

Příště se s Plavem přenesete do Skotska.

Jan Hon