4/2009 – Panevropský piknik

Úvodník

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

co v sobě skrývá číslo s všeobsažným názvem Panevropský piknik? U příležitosti kulatého výročí „sametové revoluce“ a evropského rázu letošního ročníku pražského knižního veletrhu jsme pro vás přichystali výběr z děl věnovaných politickému převratu v roce 1989 v jednotlivých metropolích východního bloku a kulturním proměnám, jež tento převrat způsobil.

Autoři, které jsme do čísla zahrnuli, zpracovávají dvacet let staré události porůznu: Rumunský spisovatel Dan Sociu a jeho bulharský kolega Georgi Gospodinov si všímají kulis života v zemi uměle oddělené od západního světa, a přece pokukující po jeho výdobytcích. Răzvan Petrescu, další rumunský autor, v povídce Jak Kiplinga nepřijali mezi spisovatele vykreslil brutalitu vyšetřovatelů v policejním státě, uplatňovanou do posledních chvil vlády Ceauşeskova režimu. Slovenský spisovatel Pavel Rankov a Němec Ingo Schulze zachytili vzrušenou atmosféru a jistou chaotičnost společenských změn. Polský prozaik Tadeusz Konwicki v ukázce z románu Čtivo nabídl groteskní vhled do časů krátce po revoluci, vyznačujících se rozpadem jakýchkoli pravidel či zásad.

Společným tématem všech textů je otázka hodnot, jejich střetávání v prostoru (Východ vs. Západ) i čase (před převratem vs. po něm). Tyto konfrontace jsou málokdy idealizující, daleko spíše představují skeptický pohled na dobu, do které převrat vyústil. V Konwického románu se porevoluční Polsko stává zemí, kde rozhodují pouze peníze, Lajos Parti Nagy přichází s vizí nové formy totalitarismu zaplavující Budapešť, Gospodinov upozorňuje, že se po převratu lidé v Bulharsku obklopují podobně lživými připomínkami bývalého režimu, jako si dříve cenili kýčovitých suvenýrů ze západních metropolí.

Ještě bych ráda upozornila na dva rubrikové texty, jež autorka Lucie Koryntová věnovala básníku Vladimíru Holanovi. Kritika překladu se zabývá Holanovými překlady francouzských básní R. M. Rilka a představuje pokračování k článku Michaely Otterové, který vztah obou autorů zkoumá nad originály německými a který jsme publikovali v minulém čísle Plavu. Recenze je věnována knížce Oféliin hlas francouzské básnířky Clary Janésové – autobiograficky laděnému poetickému vyznání Holanově Noci s Hamletem.

Příště se můžete těšit na literaturu Izraele.

Anna Čmejrková