5/2016 – (Fant)Asie

Úvodník

Milé pozemšťanky a milí pozemšťané,

jelikož mimozemské literatury nám prozatím zůstávají nedosažitelné, Plav se poslední dobou snaží častěji věnovat pozornost alespoň literatuře mimoevropské. Vracíme se tedy po čísle íránském ještě jednou do Asie – tentokrát ovšem, s jednou pákistánskou výjimkou, spíše do její východní části. Podobně jako v případě loňské africké detektivky vymezujeme toto číslo žánrově. Jelikož pradávná čísla Plavu z let 2005 a 2006 věnovaná science fiction a fantasy jsou již nenávratně vyprodána, rozhodli jsme se splatit jistý dluh na poli fantastiky a věnujeme se speculative fiction – jak je tento žánr, překračující hranice tradiční science fiction, obvykle označován zejména v jihovýchodní Asii.

Jak zmiňuje v úvodním rozhovoru Jaroslav Olša, jr., asijskou fantastiku rozhodně nelze vnímat jako jednotný celek – a vzhledem k rozloze asijského kontinentu si ani neklademe nárok na vytvoření nějakého uceleného obrazu. Texty, které Jaroslav Olša pomáhal vybrat, tedy berte spíš jako ochutnávku různých přístupů k žánru.

K tradičnější science fiction pro děti patří kapitola z knihy Cestovatel na Měsíc pákistánského spisovatele Išrata Rahmáního – ukázka z oceňované knihy Problém tří těles Liou Cch’-sina zase dokazuje, že do vědeckofantastické literatury si mohou najít cestu i dospělejší témata z nedávné historie, jako je kupříkladu krvavá Kulturní revoluce v Číně.

Anglicky píšící autory jihovýchodní Asie zastupuje Filipínec Andrew Drilon a Singapuřan Ng Yi-Sheng. Právě jejich texty vám asi nejlépe přiblíží, proč se v žánrovém označení podobných textů nepoužívá slovíčko „science“. V obou případech jde o záhadné zmizení, které by se nejspíš vědeckými metodami vysvětlovalo jen velmi těžko – stejně jako záhadná proměna, kolem níž se točí esej Petra Pazdery Payna, stojící jinak ovšem mimo asijskou výseč čísla.

Přejeme vám zdravou dávku nevysvětlitelného nejen v literatuře a příjemné čtení. V příštím čísle se vrátíme do Evropy a po čtyřech letech také k divadlu – těšit se můžete na překlady belgických dramat.

Vratislav Kadlec