12/2015 – Gastronautilia

Úvodník

Milé čtenářky, milí čtenáři,

ve Francii začal před několika dny platit zatím světově unikátní zákon. Tamním supermarketům nařizuje, aby neprodané potraviny, které by dříve putovaly do kontejnerů, předaly k dalšímu využití charitativním organizacím; popřípadě tyto přebytky poslouží jako krmivo pro zvířata.

Nedávno také proběhla médii zpráva, že „nejlepší šéfkuchař světa“ Benoît Violier spáchal sebevraždu. O motivech můžeme jen spekulovat, ale jisté je, že stres spjatý s vrcholnou gastronomií je enormní a mnohdy fatální důsledky zřejmě mít může – mnoho špičkových kuchařů za svou profesi zaplatilo minimálně zdravím či osobním životem.

Letos rovněž slavíme 230. výročí narození Magdaleny Dobromily Rettigové. Velké ženy – obrazně i doslova – české kuchyně, vlastenky a osvětové pracovnice. Kromě Domácí kuchařky tímto doporučujeme ke čtení také její spis Mladá hospodyňka v domácnosti, jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla.

Co naplat: jídlo světem hýbalo a hýbat bude, v mnoha představitelných ohledech. A tak se ani s literaturou nikdy nemíjelo. Byť s filosofií často ano, jak se dočtete v eseji Michela Onfraye.

Jídlo znamená požitek, jídlo dnes může být znakem sociálního statusu nebo jisté formy posedlosti. Jídlo je jedním ze symbolů radosti ze života.

Jídlo může být pojítkem se ztraceným dětstvím, jako pro malého Bengta v Anderbergově povídce, jídlo může vést ke spirituálním zážitkům, například v Dělení chleba Clarice Lispectorové.

Může být ale i příčinou utrpení, může žalostně chybět nebo žalostně přebývat. A může být také velmi efemérní…

Budeme rádi, pokud se pro vás toto vydání Plavu stane na chvíli i pokrmem ducha. Neboť jak říká jeden z klasiků francouzské gastronomie Jean Anthelme Brillat-Savarin: „Když Stvořitel učinil jídlo člověku podmínkou života, vyzval jej k němu chutí a odměnil rozkoší.“

Tereza Hřibová