Štítek: maďarština

Nevidím nic dobrého na tom, když děláš, co tě netěší

Rozhovor s Lászlem Szilasim vedla a z maďarštiny přeložila Marta Pató

Spisovatel László Szilasi je autorem sedmi románů, za něž získal řadu domácích ocenění. Třetí most je jeho prvním dílem přeloženým do češtiny, odehrává se v Segedínu a těžiště vyprávění představuje prostředí lidí bez domova. Rozhovor o psaní a o proměnách literárního a akademického života v Maďarsku s autorem vedla Marta Pató. K rozhovoru se sešli v Segedíně v kavárně Mojó nedaleko filosofické fakulty.

 

Pokud vím, působíš nyní na katedře maďarské literatury filosofické fakulty jako docent tvůrčího psaní.

V básních pro mě nikdy nic nebylo tabu

Rozhovor s maďarskou básnířkou Zitou Izsó vedla Iryna Zahladko

Sbírkou Oplocený les v překladu Roberta Svobody se čeští čtenáři a čtenářky mohou poprvé seznámit s tvorbou současné maďarské dramatičky a básnířky Zity Izsó. Autorka žije a tvoří už několik let v Praze, stejně jako její vrstevnice, česko-ukrajinská básnířka Iryna Zahladko, která ji zpovídala. V rozhovoru rozebíraly, co všechno je součástí povolání člověka, srovnaly publikování pod mužským pseudonymem a vlastním jménem a otevřely také komplexní otázku vztahu díla a autora nebo autorky.

 

Zito, četla jsem, že se literatuře věnujete od roku 2007.

Nebeská harmonie s překladatelským pánembohem

Robert Svoboda

Zprvu se Robert Svoboda zařekl, že poslední knihu Pétera Esterházyho, vydanou v maďarštině těsně před autorovu smrtí, překládat nebude. O tom, co ho nakonec přimělo změnit názor a jak se zrodil český titul románu Deník se sl. Inivkou, pojednává v následujícím eseji. V něm rovněž provází Esterházyho jazykovou ekvilibristikou nebo prozrazuje, před čím varuje adepty překladatelství.

 

„Konečně text, který nezačínám výrazem ‚slinivka břišní‘. Ačkoli se obávám, že já sám jsem ten, i kdybych neřekl ani slovo, jen tady postával, kdo na to všechno, na to,

4/2023 – Határ / Hranica

Vychází nový Plav věnovaný maďarsko-slovenským vztahům.

Není třeba, vždyť jsou stromy

Andrea Popelová

Sirokai, Mátyás. Listráň.
Z maďarského originálu
Lomboldal (2020) přeložil Robert Svoboda.
1. vydání. Ostrava: Protimluv, 2022. 71 stran.

 

Sbírka Mátyáse Sirokaie (* 1982) rezonuje s aktuálními tématy životního prostředí a vztahu člověka k němu. Na rozdíl od mnoha jiných autorů ale nepropadá tento maďarský básník zcela enviromentálnímu žalu; mezi pocity vyjadřovanými v jeho sbírce převažují radost, obdiv a blízkost. Už v úvodních větách čteme: „Stačí jeden strom, abychom byli u vytržení. / A co teprve les.“ (7) Básníkova pozornost se upírá k přítomnosti,

Překlad je oboustranná služba

Rozhovor s Istvánem Vörösem vedla Olga Pavlova

S maďarským básníkem, překladatelem a literárním vědcem Istvánem Vörösem jsme mluvili o smyslu překladatelské práce, o tvorbě Jaroslava Vrchlického, o nedocenění tohoto autora v české akademické obci a také o čtení poezie a porozumění jí.
  

Olga Pavlova: Vnímáte překládání jako službu, nebo spíš jako tvůrčí činnost?

István Vörös: Jako obojí. Překládám hlavně poezii a pořád říkám studentům, kteří chtějí být spisovateli, že překlad je nejlepší škola. Když člověk překládá poezii nebo prózu, pochopí, jak postupoval dotyčný mistr, pokusí se udělat totéž,

Vycpaný vlk v mlze

Dóra a Jakub Ehrenbergerovi

Letošní Měsíc autorského čtení chutnal po guláši, čabajce a tokajském. Brněnská dramaturgie totiž na červenec připravila vpravdě působivý průřez současnou maďarskou literární scénou. Z absolutní špičky se nedostalo jen na dva dnes asi nejznámější žijící maďarské spisovatele, Pétera Nádase (* 1942) a Lászla Krasznahorkaie (* 1954), jejichž věhlas už spadá do jiné kategorie, řekněme světoznámých autorů. I bez nich však festival nabídl solidní vhled do navýsost pestré maďarské tvorby a mimoděk potvrdil, že tamní literatura žije i navzdory společensko-politické situaci v zemi a postupnému zestátňování či glajchšaltování tisku a řady kulturních institucí.

Čeští nakladatelé maďarskou literaturu posledních let sledují spíše z uctivé vzdálenosti.

8/2013 – Magyarország



11/2012 – Visegrádská vícejazyčnost



7–8/2011 – Středoevropské portréty