Štítek: angličtina Stránka 4 z 7

Překládat román o možnostech překladu

Petra Diestlerová

Během svých vystoupení na loňském Světě knihy vyjadřoval David Mitchell nelíčený obdiv k práci překladatelů a tlumočníků. Překlad a osvojení cizího jazyka zároveň hraje klíčovou úlohu v Mitchellově „japonském“ románu Tisíc podzimů Jacoba de Zoeta. Jeho překladatelka Petra Diestlerová se v následujícím eseji zamýšlí jak nad mnohačetnou rolí, která je v románu překládání přisouzena, tak konkrétně nad překladatelským problémem, jak do češtiny vhodně převádět nestandardní idiolekty, jejichž užívání je (nejen) u Mitchella nedílně spjato s charakteristikou dané postavy.

 

Když se David Mitchell při své návštěvě Prahy zeptal,

Zkouška dospělosti

F. Sionil Jose

Z angličtiny přeložila Linda Fořtová

Nejkřehčí duši má člověk na přelomu dětství a dospělosti. Nejsilnější city vznikají také právě tehdy. Celé je to o mnoho bolestnější, když se svou láskou máte strávit posledních pár letních večerů.
 

Vždycky jsem měl za to, že až jednou dostuduji střední školu, odejdu do Manily a nastoupím na univerzitu. Tohohle úžasného dobrodružství jsem se nemohl dočkat, ale když k němu konečně došlo a musel jsem opustit Rosales, zaplavila mne nepojmenovatelná hrůza a obrovský, narůstající pocit neštěstí, který mne tížil na hrudi.

Třetí život

Klára Soukupová

Barnes, Julian. Muž v červeném kabátě.
Z anglického originálu
The Man in the Red Coat (2019) přeložil Petr Fantys.
1. vydání. Praha: Odeon, 2021. 328 stran.
 

Muž v červeném kabátě je knihou o době nesmírného bohatství boháčů, společenské moci aristokracie, nekontrolovatelného a překomplikovaného snobství, zbrklé koloniální ctižádosti, uměleckého mecenášství a soubojů (159). Autor ho napsal rok před odchodem Velké Británie z Evropské unie, který označuje za pošetilý a masochistický, a text je tedy svého druhu poctou anglicko­-francouzským – leckdy nevraživým,

S hlavou mrtvé kočky

Klára Soukupová

Burnsová, Anna. Mlíkař.
Z anglického originálu
Milkman (2018) přeložila Ester Žantovská.
1. vydání. Praha: Argo, 2020. 412 stran.
 

Román Mlíkař, za nějž v roce 2018 severoirská autorka Anna Burnsová získala Man Bookerovu cenu, se odehrává v sedmdesátých letech v Severním Irsku ve čtvrti „odpůrců“ státu „na druhém břehu moře“. V případě protibritských separatistů se sice nejedná o žádné sektářské společenství, přesto jsou životy místních lidí determinovány rodinnou příslušností, jménem či vztahem k náboženství. Smrt v přestřelce nebo při výbuchu se bere jako běžná věc,

Rok katastrof a bilancování: 2020 u protinožců

Magdalena Císlerová

Dějiny jsou většinou psány jaksi nepozorovaně – málokdy si člověk uvědomí, že to, co právě prožívá, do nich jednou vstoupí. Události loňského roku ale v tomto ohledu nechaly málokoho na pochybách. Do roku 2020 se Austrálie probudila v plamenech. Ty vystřídaly rozsáhlé záplavy. Následovala pandemie. Toto všechno za běhu zpracovat a vidět v širším kontextu není snadné.

Obvykle se zpracováním historických traumat může pomoct literatura, která běh dějin přetavuje a leckdy kreativně přepisuje do čtivých příběhů, jež nutí k zamyšlení a uvádí události do nových souvislostí. V Austrálii je dávná i nedávná minulost a její vliv na přítomnost stále velkým tématem,

3/2021 – Život do katastrofy

Nové číslo Plavu je věnováno klimatické a environmentální krizi a může posloužit jako průvodce po různých aspektech života ve stínu blížící se katastrofy.

Autenticky neautentický Jacob Horner

Martin Šplíchal

Barth, John. Na konci cesty.
Z anglického originálu
The End of the Road (1958) přeložil Jaroslav Hronek.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2020. 264 strany.
 

Román Na konci cesty představuje první knižně vydaný překlad Barthova díla v češtině. Časopisecky vyšly v devadesátých letech ve Světové literatuře (č. 1/1993) jeho tři krátké prozaické texty [1] a esej Literatura naplnění (1980). V něm se Barth kromě traktování pojmu postmodernismus také ohlížel za svým známým esejem Literatura vyčerpanosti z roku 1967 a korigoval rozšířenou interpretaci,

Smích bez příčiny, smích krajiny

Ondřej Vinš

Ellisová, Alice Thomas. Smích bez příčiny. Z anglického originálu Unexplained Laughter (1985) přeložil Martin Pokorný. 1. vydání. Martínkovice: Opus, 2020. 134 strany. 

Sympatický ediční počin nakladatelství Opus dává českému čtenáři možnost poznat alespoň úlomek z rozsáhlé tvorby britské spisovatelky Alice Thomas Ellisové (1932–2005, vlastním jménem Anna Haycraftová). Jak dokládá Databáze českého uměleckého překladu, neexistoval u nás dosud žádný publikovaný překlad jejího díla. Lze tedy usuzovat, že Alice Thomas Ellisová je v českém prostředí málo známá autorka, a je nanejvýš dobře, že se na změně tohoto stavu věcí podílel zkušený překladatel.

2/2021 – Literární happening

S novým Plavem sice zůstaneme u překladů z angličtiny, ale jinak se nebudeme omezovat geograficky ani disciplinárně. Podíváme se totiž na literární experimenty umělců spojených s neoavantgardním hnutím Fluxus, kde se stírají hranice mezi literaturou, výtvarným uměním a performancí.

1/2021 – England your England?

První číslo ročníku 2021 nás zavede do Velké Británie, kde se podíváme na literární reflexi brexitu – čili takzvaný brexlit.