Štítek: 9 Stránka 8 z 9
Sestavil Petr Kučera
Vzhledem k počtu knižních překladů turecké literatury do češtiny patří tento bibliografický seznam [1] k těm, u nichž si snad můžeme dělat nároky na úplnost. Nezahrnuje ovšem překlady vydané časopisecky, které u nás vycházely především v časopise Orientálního ústavu Akademie věd Nový Orient a také ve Světové literatuře. [2] Pokud není uvedeno jinak, jedná se o přímé překlady z turečtiny.
1000 nejkrásnějších novel. Sv. 9. Přel. O. S. Vetti (pseudonym Aloise Koudelky). Praha, 1911. (obsahuje delší povídku Ahmeta Hikmeta)
Ali,
…
Marie Novotná
Sága o Hervaře / Hervarar saga Ze staroseverštiny přeložil a edičně připravil Jan Kozák jr. Jazyková redakce Alena Scheinostová. 1. vydání. Praha: Herrmann & synové, 2008. 181 stran.
Kozák, Jan jr. Sága o Hervaře – komentáře 1. vydání. Praha: Herrmann & synové, 2009. 207 stran.
Ságu o Hervaře připravil religionista a klasický filolog Jan Kozák jr. pro českého čtenáře netradičně ve dvou svazcích. První díl obsahuje po stručném úvodu původní staroseverský text paralelně s českým překladem, opatřeným podrobnými poznámkami. V druhém svazku nalezneme soubor pěti Kozákových úvah inspirovaných jednotlivými aspekty Ságy o Hervaře a překlad faerské balady o Hjálmaru a Angatýovi – doklad živé tradice látky tradované od raného středověku.
…Lucie Durmanová
Vojtěch Gaja se narodil 28. 7. 1912 v Miškovicích, pocházel z rolnického prostředí. Ve svém rodišti navštěvoval obecnou školu, poté studoval na gymnáziu v Kroměříži a Brně, kde také maturoval. Po maturitě absolvoval kurz Státní pedagogické akademie a vyučoval nejdříve na Slovensku a poté v Užhorodě. Po vzniku Slovenského štátu 14. 3. 1939 se Vojtěch Gaja vrátil na Moravu a jako učitel působil ve Fryštáku. Když došlo v roce 1946 k obnovení univerzity v Olomouci, začal zde Gaja studovat estetiku u prof. Bohumila Markalouse, nejvíce se přitom zajímal o estetiku humoru. Doktorát získal roku 1951, poté pracoval jako překladatel a jazykový poradce na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
…Rozhovor s Vaidasem Šeferisem
O současné litevské literární sféře a recepci litevské literatury v Čechách jsme hovořili s pedagogem Masarykovy univerzity v Brně, lituanistou Vaidasem Šeferisem.
Anna Čmejrková: Aktuální číslo Plavu je věnováno litevské literatuře po roce 1990. Je tato literatura tematicky či jinak vyhraněná?
Vaidas Šeferis: Nejen litevská, ale i každá jiná literatura se jen těžko poddává chronologizaci a tematizaci a bylo by příliš zjednodušující, kdybychom se snažili v literárním životě Litvy po roce 1990 rozpoznat jedno či několik hlavních témat. Avšak tento úsek literatury je přece jen vyhraněný: vyhraněný ve smyslu návratu k svobodnému slovu,
…Josef Šlerka
Masłowská, Dorota. Královnina šavle Z polského originálu Paw królowej přeložila Barbora Gregorová. 1. vyd. Praha: Agite/Fra 2008, 142 s.
Na nový román Doroty Masłowské čekali čtenáři neuvěřitelné čtyři roky. Její debut Červená a bílá (Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną, česky 2004) způsobil na polské literární scéně doslova zemětřesení a vynesl Masłowské nominaci na prestižní cenu Nike. Za nový román Paw królowej (2006) Masłowská cenu konečně získala. A nejen to, autorka zde dokázala překročit svůj stín a napsat román přinejmenším stejně tak dobrý, jako byla prvotina. V překladu osvědčené Báry Gregorové vyšla letos kniha pod názvem Královnina šavle i u nás.
…Ivana Myšková
V rámci Polsko-českých dnů křesťanské kultury bude o víkendu od 3. do 5. 10. v Broumově probíhat devátý ročník festivalu Dny poezie.
Broumovské Dny poezie jsou určeny převážně začínajícím autorům, a to v jakémkoliv věku, v podstatě však všem, kdo poezii čtou a kdo se poezií vyjadřují, ať už se jim to daří, nebo ne. Nejde o soutěžní klání, jde o radost ze sdílení společného zájmu a pobídku k tvorbě. A o výlet do překrásné krajiny. Kdo z duše nerad kolektivně tvoří, ten ať nejezdí.
Zakladatelkou akce je Věra Kopecká, která sice vystudovala MFF UK a živí se vyučováním matematiky,
…
Vaidas Šeferis
Litevská literatura v posledních letech prožívá plodné a zajímavé období. V Litvě se píše, překládá a vydává hodně kvalitních knih. A jedním z nejpozoruhodnějších jevů je, že se v přesyceném literárním prostředí tzv. krásné literatuře daří kupodivu dobře. Tradičně silná a oblíbená zůstává poezie, své pozice obhájil román a pozornost vzbudilo i drama (především Marius Ivaškevičius a Sigitas Parulskis). Samozřejmě s sebou volný knižní trh přinesl to, co přináší všude ve světě: komercializaci s jejím vulgárním imperativem prodeje, zisku a nezastavitelným proudem levného čtiva. Přesto Litva na tak malou zemi, jakou je, uživí relativně velké množství profesionálních spisovatelů a jejich vytrvalých čtenářů,
…Sestavil Jakub Hauser
Bibliografie českých překladů z litevštiny
Avyžius, Jonas. Ztracený domov. Přel. Alena Vlčková. Praha: Lidové nakladatelství, 1976.
Baltušis, Juozas. Balada o Jůzovi. Přel. Alena Vlčková. Praha: Lidové nakladatelství, 1982.
Baltušis, Juozas. Zpívají kohouti. Přel. Mojmíra Janišová. Praha: Československé divadelní literární nakladatelství, 1957.
Boruta, Kazys. Baltaragisův mlýn. Dřevěné zázraky. Přel. Vojtěch Gaja. Praha: Odeon, 1987.
Boruta, Kazys. Dřevěné zázraky. Přel. Vojtěch Gaja. Praha: Vyšehrad, 1978.
Bubnys,
…