Štítek: 9 Stránka 5 z 9
Rozhovor s básníkem Jakubem Řehákem
Moci se nudit, bloumat a rozmlouvat s nitrem lze chápat i jako luxus. Básník Jakub Řehák se v následujícím rozhovoru zamýšlí nad rolí nudy ve své tvorbě, nad tím, proč jsou jeho básně místem zvláštních setkání nudy a činnosti, nudy a překotnosti, nudy a dynamiky. A abychom nezůstali jen u slov o básních, připojujeme k rozhovoru také autorovu báseň Nové události, o níž se zde opakovaně hovoří.
Anna Paap: Jakou roli hraje nuda ve vaší tvorbě a v procesu vašeho tvoření?
Jakub Řehák: Možná se poezie rodí právě z nudy.
…Monika Sechovcová
Rawicz, Piotr. Krev nebe.
Z francouzského originálu Le sang du ciel (1961) přeložila Veronika Matiášková.
1. vydání. Praha: Rubato, 2017. 357 stran.
Více než půlstoletí od prvního vydání se román Piotra Rawicze Krev nebe dočkal českého překladu. Důvodem této prodlevy pravděpodobně bylo, že text po prvotním úspěchu (v roce 1962 získal cenu Prix Rivarol za nejlepší francouzskou knihu psanou cizincem) upadl v zemi svého vzniku v nemilost, a tím pádem i v zapomnění. Mohl za to nonkonformismus jeho tvůrce, který se odvážil kritizovat události Května 68 v době,
…Josef Straka
19. ročník mezinárodního básnického festivalu Den poezie s názvem Labyrint světa se koná ve dnech 12.–26. listopadu 2017.
Letošní ročník je inspirován názvem jedné z nejznámějších filosofických knih Jana Amose Komenského. Možná také nepřímo navazuje na téma ročníku minulého, nazvaného Žádný člověk není ostrov, což je citát z básně Johna Donnea. Kontinuita je jednou z ústředních myšlenek festivalu od jeho založení v roce 1999, kdy opravdu byl jediným dnem poezie – do současné, čtrnáctidenní podoby se ustálil teprve postupně; jeho začátek připadá vždy na druhou listopadovou neděli, a proto si 16. listopad, výročí narození K.
…Jan Zikmund
Sylvia Plathová. Ariel. Z anglického originálu Ariel (1966) přeložil Jan Zábrana. 3. vydání. Praha: Argo, 2017. 123 stran.
Americká básnířka Sylvia Plathová (1932–1963) si vzala život jednoho únorového rána, zatímco její nic netušící děti spaly ve vedlejším pokoji. Utěrkami utěsnila dveře do kuchyně, napsala poslední vzkaz pro chůvu (Zavolejte dr. Hordera), pak strčila hlavu do trouby a zapnula plyn. Ukončila tak půlroční období nejistoty a zoufalství, které zažívala, když ji opustil manžel, anglický básník Ted Hughes. Deprese a sklony k sebevraždě měla už dřív, leč v létě 1962,
…Rozhovor s Virou Meňokovou
Z polštiny přeložila Hanele Palková
V posledních desetiletích se Bruno Schulz stává nejen kulturní ikonou, inspirující umělce z celého světa, ale také se vrací do své „republiky snů“, do svého „jediného města na světě“, tedy do rodné Drohobyče. Přinášíme vám rozhovor s iniciátorkou schulzovských akcí v Drohobyči, tamější rodačkou, překladatelkou a znalkyní Schulzova díla a spoluzakladatelkou drohobyčského schulzovského muzea i festivalu.
Hanele Palková: Narodila jste se v Drohobyči, Schulzově rodišti. Kdy jste se poprvé setkala s jeho dílem?
Vira Meňoková: Jako většina obyvatel nyní ukrajinské Drohobyče jsem o Schulzovi dlouho nevěděla nic.
…
Rozhovor s italianistou Jiřím Špičkou
Jedním z nejslavnějších výroků v dějinách horolezectví je odpověď George Malloryho na otázku, proč tak touží vylézt na Mount Everest: Protože tam je! Francesco Petrarca je často zmiňován jako první moderní člověk, který pocítil totéž – či o tom přinejmenším jako první zanechal písemnou zprávu. V dopise [1] adresovaném svému zpovědníkovi otci Dionigimu a datovaném 26. dubna 1336 Petrarca popisuje svůj výstup na horu Mont Ventoux v Provence, který uskutečnil veden pouze touhou spatřit tuto slavnou výšinu.
Tereza Šmejkalová: Působíte na katedře romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, Petrarkovi jste věnoval řadu studií.
…Kristýna Králová
Pohjanen, Bengt. Faravidova říše. Z meänkielijského originálu Faravidin maa (2013) přeložil a doslovem opatřil Michal Kovář. 1. vydání. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2016. 189 stran.
Toto byla má pozemská chvíle, pouhá vločka v Knize, ale v Jobmelově vzpomínce je vločka celým vesmírem. Slova, jimiž Bengt Pohjanen (* 1944) zakončuje své vyprávění z bájné minulosti, jako by vystihovala samou podstatu románu Faravidova říše: popisované události jsou možná nevýznamné, zároveň však mají obrovskou cenu při vytváření národní a kulturní identity Meänkielijců, jak sami sebe nazývají severobotničtí Finové. Okolnosti vzniku tohoto národa v 80.
…Klára Soukupová
Barthes, Roland: Roland Barthes o Rolandu Barthesovi. Z francouzského originálu Roland Barthes par Roland Barthes (1975) přeložil Josef Fulka. 1. vydání. Praha: Fra, 2015. 228 stran.
Po Světlé komoře a Říši znaků vychází v nakladatelství Fra Roland Barthes o Rolandu Barthesovi, kanonický text jak v rámci teorie autobiografie, tak Barthesova díla. Přeložil ho Josef Fulka, který obstaral už překlad Mytologií, S/Z či knihy Sade, Fourier, Loyola a který se Barthesem také hlouběji teoreticky zabývá (studie Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu,
…