Štítek: 9 Stránka 2 z 9

Jak číst válku?

Jitka Jeníková

Palestina/Izrael. Izrael/Palestina. Těžko bychom hledali někoho, kdo o nejvleklejším ozbrojeném konfliktu v moderních dějinách nikdy neslyšel. V posledních týdnech se po měsících zdánlivého klidu dostal na velikost malý, ale mírou zoufalství, bolesti, strachu a utrpení nezměrný kout světa znovu do popředí zájmu světových médií. Český čtenář, který by rád lépe porozuměl tomu, proč se v Gaze aktuálně děje to, co se děje, záhy narazí na zásadní problém, co vlastně číst. A od koho. Následující výčet autorů a děl, která vám pomohou vytvořit si plastičtější obrázek tamějšího života a dějin, neaspiruje na vyčerpávající přehled. Je spíše vodítkem,

Vlna venezuelské poezie bude dál stoupat

Rozhovor s Antoniem Lópezem Ortegou vedla Graciela Yáñez Vicentini

Ze španělštiny přeložila Dita Aguilera

Rozhovor autorky koncepce čísla s venezuelským editorem a básníkem, který v současnosti žije ve Španělsku, představuje svébytný úvod do venezuelské poezie 20. a 21. století. Rukama Lópeze Ortegy totiž prošla velká část děl nejvýznamnějších básnířek a básníků daného období, z nichž mnohá pomáhal připravit k vydání. V širších politických, historických, ale také literárně provozních souvislostech popisuje situaci této specifické literatury, která je podle něj i přes hrozivý stav země, jejž nazývá „debaklem“, v dobré kondici – především díky hluboké tradici,

Pomalost a popisnost Tchaj-wanu

Rozhovor s Pavlínou Krámskou a Tomášem Řízkem vedl Milan Pavlovič

Ostrovní Tchaj-wan je v moři českého knižního trhu stále více vidět. Největší zásluhu na tom nese nakladatelství Mi:Lù Publishing a především jeho edice Wen, ve které od roku 2014 vyšlo již patnáct titulů tchajwanské literatury, a někteří z autorů navíc představili své tituly v České republice i osobně. O okolnostech výběru knih, zájmu čtenářů a čtenářek či o plánech do budoucna rozmlouvali editorka edice Wen sinoložka Pavlína Krámská a nakladatel Tomáš Řízek, který zároveň celou edici výtvarně doprovází.

 

Milan Pavlovič: Když člověk napíše do překladače wen,

Island bez gejzírů ani detektivka bez napětí nemusí být špatně

Michaela Otterová

Schmidt, Joachim B. Kalmann.
Z německého originálu
Kalmann (2020) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2023. 249 stran.

 

Islandskou literaturu netvoří jen rodilí Islanďané, může to být klidně původem Švýcar. Za to poznání vděčíme Joachimu B. Schmidtovi, jehož román Kalmann v překladu Marty Eich vyšel v nakladatelství Prostor. Je ovšem třeba zdůraznit, že německy píšící autor ve své knize neždímá nějakou svou nahodilou návštěvu tohoto exotického ostrova, nýbrž vychází ze zkušeností starousedlíka, který v roce 2007 dokonce získal islandské občanství.

Historie senegalských střelců trochu jinak

Vojtěch Šarše

Diop, David. V noci je každá krev černá. Z francouzského originálu Frêre d’âme (2018) přeložil Tomáš Havel. 1. vydání. Praha: Argo, 2022. 155 stran.

David Diop (* 1966), francouzský spisovatel senegalského původu, svým druhým románem Frère d’âme upoutal pozornost v mnoha zemích. Ve Francii byl román oceněn významnou Prix Goncourt des lycéens, ve Velké Británii zase jeho anglický překlad získal snad ještě známější Mezinárodní Bookerovu cenu. Věnuje se v něm opomíjenému tématu senegalských střelců, verbovaných dobrovolně či násilím francouzskou armádou v koloniích subsaharské Afriky. Jedná se o velice choulostivou kapitolu dějin Francouzské koloniální říše.

Překladové resty z anglické klasiky

Ladislav Nagy

Apokalyptický román Poslední člověk Mary Shelley, jenž v období celosvětové pandemie nabyl nečekaně na aktuálnosti, vyjde po téměř dvou stech letech od prvního vydání konečně česky. Jeho překladatel Ladislav Nagy nabízí v následujícím eseji biografický i literárněhistorický klíč k jeho čtení a pozastavuje se také nad skutečností, kolik titulů z anglicky psané klasické literatury máme stále nepřeložených.

 

Zkraje příštího roku vydá Academia můj překlad románu Poslední člověk (The Last Man, 1826) Mary W. Shelley (1797–1851). Nápad přeložit něco dalšího z díla této pozoruhodné autorky ve mně zrál dlouho,

Být tou, která zůstává potmě na nohou. Venezuelská poezie (Ser la que se mantiene en pie en la oscuridad. Poesía venezolana)

Večer časopisu Plav 14. listopadu 2023 od 19 hodin. K zakoupení nové číslo před datem oficiálního vydání!

9/2022 – Ut pictura poesis

Vychází nový Plav věnovaný beletristickým textům o výtvarném umění.

Slovenský překlad pekelných cest Marthy Gellhorn

Kamila Schewczuková

Proslulá americká válečná reportérka Martha Gellhorn (1908–1998) prý milovala nedotčené pláže a dobrou whisky. Nachomýtla se k množství velkých konfliktů 20. století – a také sem tam zažila nudu. Jak připomíná napříč svými cestovatelskými memoáry, nuda je na cestování to nejhorší. Její kniha Travels with Myself and Another (1978) vyšla minulý rok pod názvem Päť výletov do pekla ve slovenském překladu Kristíny Karabové v nakladatelství Literárna bašta. Gellhorn až na sklonku života napadlo, že by mohla psát nejen o válkách a velkých událostech, ale také o samotném cestování. I když o katastrofách prý lidé poslouchají raději než o radostných zážitcích z cest.

Když slova malují a obrazy mluví

Rozhovor s Lenkou Horňákovou-Civade vedla Anna Lebedová

Marcel Proust s politováním konstatuje, že žijeme v jiném světě, než ve kterém cítíme, prožíváme. Jakou roli hraje pro naše vnímání reality obraz a obrazné vyjádření? O vztahu obrazu a slova, postavení ženy v malířství nebo umělecké inspiraci jsme hovořily se spisovatelkou, malířkou a překladatelkou Lenkou Horňákovou-Civade.

 

Anna Lebedová: Jedním ze záměrů tohoto čísla bylo otevřít diskusi o vztahu slova a obrazu. Jak byste jej ze své pozice spisovatelky a zároveň malířky definovala vy? Čím vás fascinuje, jak k vám promlouvá?