Štítek: 7 Stránka 9 z 10
Vojtěch Varyš
Pražský festival amatérských a nezávislých divadel Apostrof oslavil koncem června své první kulaté narozeniny. Jeho desátý ročník proběhl v divadlech Celetná a DISK a v baru Krásný ztráty. Zázemí festivalu ale i nadále zůstalo v divadle Na Zábradlí, které nyní prochází rekonstrukcí.
Apostrof je komorní festival pro pár desítek diváků, především pro členy pozvaných souborů a okruh organizátorů – má koneckonců i minimální propagaci. Není proto divu, že poté, co se letos nad Celetnou ulicí objevil propagační transparent, se návštěvnost široké veřejnosti ihned zvedla na dvojnásobek. (Z těchto počtů vynecháváme svébytný jev masové návštěvnosti arménského divadla Elbakyan arménskou menšinou žijící Čechách.) Tato určitá uzavřenost dává festivalu možnost neobvyklé otevřenosti – v setkávání mezi tvůrci a kritiky,
…Radovan Karadžić
přeložil Jakub Novosad
Dvacátého prvního července večer byl v Bělehradě tajnou službou zadržen jistý Dragan Dabić, profesor alternativní medicíny. Do rána se z Dabiće vyklubal jeden z nejhledanějších lidí na planetě, Radovan Karadžić. Následoval mediální humbuk a Karadžić se po více než jedenácti letech opět ocitl na titulních stranách novin po celém světě. Mezi politologickými analýzami a reportážemi z Karadžićova uprchlického života nezůstal přehlédnut mediálně pochopitelně vděčný fakt, že Karadžić je také básník (jako prozaik už byl, alespoň v českém prostředí, připomínán zřídka). Přece jen je dosud spisovatelství obecně chápáno jako obor vyhraněný humanistickému smýšlení,
…
Je možné překládání vyučovat, učit, naučit? A jakým způsobem? Pedagogové a překladatelé z Filozofické fakulty MU v Brně – Miluše Juříčková, Renata Kamenická, Jiří Rambousek, Marta Nováková, Martina Loučková a Alexandra Andreasová – se v následujícím rozhovoru snaží na tyto otázky najít odpověď.
Alexandra Andreasová: Říká se, že překládat literaturu je vlastně téměř nemožné. Literární překladatelé musí totiž respektovat výchozí text se vší jeho poetickou silou a mnohostranností, se všemi nuancemi a konotacemi, a to všechno „přetavit“ do nového textu. Když už je ale samotné překládání literatury takové riskantní podnikání, o kolik riskantnější tedy musí být didaktika překládání?
…Martina Loučková
Thomas Vaessens: Ongerijmd succes. Poëzie in een onpoëtische tijd (Nečekaný úspěch. Poezie v nepoetické době). Vantilt, Nijmegen 2006.
V našich milých intelektuálních luzích a hájích zatím není valný důvod k radosti ani znepokojení nad vlivem nových médií na postavení básníka ve společnosti. Je sice pravda, že se najdou fungující české internetové časopisy a blogy věnované poezii, ovšem ve srovnání například s nizozemskou jazykovou oblastí je jejich počet a vliv zanedbatelný.1) Fenomén digitální nebo interaktivní poezie k nám, zdá se, zatím nepronikl vůbec (příkladně heslo „interaktivní poezie“ vynese na Google pouhých pět – převážně zcela bezcenných – nálezů).
…připravila Marta Nováková
V tomto příspěvku uvádíme výběrovou bibliografii beletristických překladů z nizozemštiny od roku 2003 do roku 2007. Vzhledem k tomu, že nizozemsky psaná literatura u nás vychází v poměrně hojném množství, uvádíme i přehled knih, které by měly vyjít v letošním roce. U děl, která teprve vyjdou, ponecháváme název v originále.
Dále doplňujeme sekundární literaturu k tématu, uvádíme i výběr důležitých publikací v nizozemštině. Najdete je určitě na všech katedrách, kde se vyučuje nizozemština. V neposlední řadě doplňujeme internetové odkazy vztahující se k literatuře Nizozemska a vlámské oblasti. Jména autorek jsme se rozhodli nepřechylovat.
Lucie Koryntová
Arnošt Procházka (1869–1925), básník, kritik, překladatel, zakladatel časopisu Moderní revue, redaktor knižnice Moderní revue, spoluredaktor knižnice Knihy dobrých autorů Kamilly Neumannové, bibliofil a sběratel grafik, byl jedním z vůdčích duchů kulturního života na počátku 20. století. V našem příspěvku se zaměříme na jeho činnost překladatelskou.
Arnošt Procházka překládal z ohromujícího počtu jazyků. Nejvíce z francouzštiny, dále pak z angličtiny, němčiny, italštiny, portugalštiny, polštiny, ruštiny, norštiny, švédštiny, holandštiny a vlámštiny. V holandském čísle se musíme zmínit o jeho překladech právě z holandštiny. Přeložil z ní román Malý Jeník od Frederika van Eedena a několik básní od autorů Frederika van Eedena,
…
Číslo otevírá rozhovor s překladateli. V tomto případě s překladateli poněkud netradičními, ani jeden z nich totiž nemá překládání jako hlavní náplň své práce. Zatímco Jan Dušek je především filolog a teolog, který se textové analýze a překladům věnuje odborně, Milan M. Horák je farářem malé křesťanské církve Obec křesťanů, která u svých duchovních dbá na práci s původními texty. Oba jsou tedy s biblickým texty spjati více než osobně.
Josef Šlerka: Tématem prosincového čísla Plavu je bible a její překlady. Na jednu stranu by to mohlo být pevné vymezení jednou knihou.
…