Štítek: 6 Stránka 8 z 10

Absurdita totality aneb Tajná policie zajala ducha

Hana Tomková

Kadare, Ismail. Spiritus. Z francouzského vydání Spiritus (Paris: Librairie Arthème Fayard, 1996) přeložila do slovenštiny Katarína Bednárová. 1. vydání. Bratislava: Slovart, 2002. 217 s. 

Román Spiritus je další z řady próz, v nichž Ismail Kadare zpracovává ústřední téma své tvorby – útlak jedince totalitní mocí vládnoucího režimu.

Děj románu se odehrává v albánském městě B., kde jsou zaváděna odposlouchávací zařízení, jež Enver Hodža, kterého Kadare v románu přímo nejmenuje, ale označuje pouze jako Vůdce, objedná v Číně. Vůdce ztrácí postupně zrak a ke svému okolí i vůči občanstvu je stále podezřívavější. K účinnějšímu odhalování vnitřního nepřítele mají sloužit různé druhy nejmodernějších čínských miniaturních mikrofonů.

6/2009 – Pláč a smích země rumunské



Skřipec 2009: kauza?

Sestavil Lukáš Novosad

Čtenářům, již porůznu a především na internetu vyjádřili nespokojenost s převodem románu Neala Stephensona Rtuť, patrně přineslo udělení Anticeny Skřipec překladatelům Haně a Martinu Sichingerovým zadostiučinění za peníze vydané za tak pokažený výrobek anebo přinejmenším za čas s ním strávený. Hlasy podezřívající kritiky tohoto překladu a následně i porotu Skřipce takřka z podjatosti byly též na koni. Odmyslíme-li si osobní výpady, byli jsme svědky nebývalého čtenářského zájmu o překladatelské umění. Souvisí to po mém soudu především s fantastickým žánrem, kam Rtuť spadá (byť jde spíše o alternativní historii než o zástupce SF) a který je živen čtenářskou uvědomělostí a živelností,

Rumunům by prospěla stylová autocenzura

Rozhovor s rumunským spisovatelem Răzvanem Petreskem

Oceňovaný prozaik a dramatik Răzvan Petrescu kriticky hovoří o rumunské literatuře, o jejím nudném realismu a pohrdání stylem, a ironicky si dobírá hledání jejích specifik, trendů a generací. 

Anna Čmejrková: Je něco na rumunské literatuře výjimečného nebo jedinečného?

Răzvan Petrescu: Ano: to, že existuje.

AČ: V rumunském čísle Plavu se sešlo podivuhodně mnoho textů s nadreálnými prvky, které pramení z využití imaginace, snu a nadsázky. Je to náhoda nebo pozorovatelná tendence?

RP: To je jen šťastná náhoda. Domnívám se, že rumunská literatura má dnes zhruba tři podoby: 1.

Ghykovy zlaté sny

Josef Šlerka

C. Ghyka, Matyla. Zlaté číslo. Z francouzského originálu Le Nombre d’or přeložila Danuše Navrátilová. 1. vydání. Praha: Argo, 2008. 417 stran. 

Od nepaměti přitahuje laiky i odborníky matematický fenomén zvaný zlatý řez. V praxi se jedná o dokonalý poměr, který vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Vyjádřitelný číselně pak odpovídá přibližně hodnotě 1,618. Nejdivnější na něm je, že se s ním můžeme setkat prakticky všude: od živé přírody přes umění až po technickou analýzu pohybu cen akcií na burze.

Výsledky soutěže Jiřího Levého a expresivum na trávení

Matouš Jaluška

Ve čtvrtek 12. června byly v Divadelním klubu Na prádle vyhlášeny výsledky 16. ročníku Překladatelské soutěže Jiřího Levého. Kategorii poezie, v níž byla udělena pouze první a třetí cena (Mikuláš Bryan, resp. Barbora Hartigová), kralovala francouzština. V kategorii prózy už byl rozptyl oceněných tradičně pestřejší a jejich počet vzrostl na tucet: porota udělila jednu první cenu (Dominika Kovářová), tři druhé ceny, čtyři třetí ceny a taktéž čtyři čestná uznání. Více než v jiných letech dominovala angličtina, ale porota ocenila i překlady z francouzštiny, nizozemštiny, galicijštiny a ukrajinštiny. Detailní výsledky najdou zájemci na stránkách Obce překladatelů http://obecprekladatelu.cz/levy.htm, na tomto místě upozorněme jen na čestné uznání za překlad z ukrajinštiny pro Jana Jeništu,

Tobiáš Lolness – Život ve větvích

Michaela Otterová

Timothée de Fombelle: Tobiáš Lolness.

Z francouzského originálu Tobie Lolness (2006) přeložila Drahoslava Janderová.

1. vydání. Praha: Baobab 2007, 296 s.

Třináctiletý Tobiáš patří k miniaturnímu nárůdku, jehož domovem a celým vesmírem je strom. Tito lidičkové žijí ve větvích, na kmeni či v kouli jmelí, hloubí si domečky v kůře, koexistují s larvami a červotoči, děsí se mravenců, nosatců a pěnic. Otec Tobiáše, geniální vědec a vynálezce, bádá nad skutečnou povahou stromu a spekuluje o životě mimo něj. Jednoho dne přijde s objevem, který může změnit osudy všech jeho spoluobčanů – a odmítne ho vydat. Lolnessovi jsou posláni do vyhnanství,

Nepsané pohádky

Rozhovor Marie Kantůrkové s Naďou Dingovou

Zemřel spisovatel a překladatel Zdeněk Urbánek

Jan Zelenka

Ve čtvrtek 12. června zemřel ve věku 90 let významný český spisovatel, překladatel z angličtiny, kritik a esejista Zdeněk Urbánek. Do české literatury vstoupil téměř před sedmdesáti roky lyrickými básněmi v próze Jitřenka smutku (1939), v témže roce jako jeho tehdejší blízký přítel, básník Jiří Orten. O dva roky později vydal svůj generační román Příběh bledého Dominika a v roce 1945 sbírku povídek Životy a svědomí. Své literární juvenilie Urbánek uzavřel historickým románem Cestou za Quijotem (1949), který se s výjimkou útlé dětské knížky Rychle vpřed (1951) stal na dlouhých čtyřicet let jeho posledním titulem vydaným v oficiálním nakladatelství!

6/2008 – Pohádky pro nejmenšiny