Štítek: 5 Stránka 1 z 9

5/2024 – Psát okem kamery

Vychází nový Plav věnovaný literární tvorbě filmových tvůrců.

Maturitní seznam

Luděk Korbel

Snad každý učitel literatury zauvažoval někdy nad tím, jak se výběr z knih, které představuje svým studentům, protíná s tím, co čtou ve volném čase, co je baví, co je zajímá, a jaký obraz o literatuře se prostřednictvím něj studentům vyjevuje. A mimo pochybností nad tím, zda a jak je ten daný výběr platný, se určitě zaobíral i tím, zda tato díla umí předat v míře, která by jim (studentům i dílům) náležela.

Dostalo se mi příležitosti na jednom nevelkém venkovském gymnáziu sestavit seznam k maturitní četbě. Jak už to bývá, nešlo o velkorysou nabídku podílet se na koncepci výuky dané školy,

Psát bok po boku a chechtat se

Rozhovor s Yannem Dedetem vedla a z francouzštiny přeložila Kateřina Konrádová

Vím, že zprávy od Yanna mě budou v e-mailové schránce čekat v brzkých ranních hodinách. Jejich železnou pravidelnost čas od času poruší se zcela pochopitelnou omluvou: stříhá zrovna tři filmy najednou – francouzský, bulharský a japonský – a neustále ho někdo otravuje po telefonu: „A co kdybychom tohle vystřihli?“ S podobně nezlomnou energií bude odpovídat i na mé otázky, přestože se dotknou něčeho bolestivého: Jeana-Françoise Stévenina (1944–2021), blízkého přítele a režiséra filmu Passe Montagne (Horský průsmyk, 1978). Příběhu zrodu tohoto filmu Yann věnoval svou literární prvotinu,

Možná píšu z pocitu viny

Rozhovor s Lanou Bastašić vedla Sara Radojković

Se svolením Lany Bastašić a Sary Radojković upravil a z bosenštiny přeložil Jakub Novosad

Lana Bastašić napsala román, který se vymyká očekáváním balkánské produkce, válka se totiž odehrává spíš v pozadí. V popředí se ocitá ženská zkušenost a přátelství aluzivně zasazené do temné carrollovské „říše divů“, kterou se ve vyprávění stává Bosna a Hercegovina. Vzhledem k aktuálně velmi kontroverzní publicitě spojené se svým politickým a společenským aktivismem Lana Bastašić přestala poskytovat rozhovory. Přestože tak sešlo z původně plánovaného rozhovoru s jejím českým překladatelem Jakubem Novosadem,

Dětské rty chutnají po vemenech, krvi a Bohu

Valentýna Žišková

Rijneveld, Lucas. Ty moje skvostné zvířátko.
Z nizozemského originálu
Mijn lieve gunsteling (2020) přeložila Veronika ter Harmsel Havlíková.
1. vydání. Praha: Argo, 2024. 271 stran.

 

V nakladatelství Argo letos vyšel druhý román předního nizozemského spisovatele Lucase Rijnevelda (* 1991) Ty moje skvostné zvířátko. Autorovo jméno na mezinárodní scéně silně zarezonovalo již v roce 2020, kdy anglický překlad jeho debutu S večerem přichází tíseň (2018, č. 2021) získal Mezinárodní Bookerovu cenu. Obě knihy spolu skrze nápadné podobnosti v dějích vstupují do jakéhosi dialogu,

Jiskra aneb Vzpomínky na budoucnost

Alžběta Ambrožová

Boström Knausgård, Linda. Jiskra.
Ze švédského originálu
Oktoberbarn (2019) přeložila Romana Švachová.
1. vydání. Praha: NLN, 2023. 143 stran.

 

„Prosím tě, aby ses nerozpomínala na víc, než zrovna zvládneš unést,“ (34) vyzývá ošetřovatelka Marie vypravěčku Jiskry, pacientku psychiatrického oddělení, která zde v rozmezí pěti let opakovaně podstoupila léčbu elektrošoky, nechvalně známou svými devastujícími účinky na paměť. Linda Boström Knausgård navazuje na linii autorů a autorek pojednávajících o leckdy mrazivé realitě pobytu v léčebně, od Antonina Artauda přes Leonoru Carrington, Kena Keseyho,

5/2023 – Erupce jazyka

Vychází nový Plav věnovaný avantgardní tváři současné islandské literatury.

Lyrika jako společenská událost

Jakub Vaněk

Přednáška amerického literárního teoretika Jonathana Cullera přilákala 11. dubna 2023 do budovy Filozofické fakulty Karlovy univerzity více než dvě stovky prezenčního i online návštěvnictva. Culler byl v českém prostředí dlouhou dobu známý především svými příspěvky k naratologicky a (post)strukturalisticky zaměřenému bádání. Ve své pražské přednášce nazvané Towards a Poetics of the Lyric (K poetice lyriky) vycházel ze své nejnovější knihy Teorie lyriky (2015, č. 2020). Jak připomněl v úvodu Josef Hrdlička – vedoucí ediční řady Studia poetica, v jejímž rámci Cullerova kniha v překladu Martina Pokorného vyšla – zájem o lyriku se u Cullera objevuje již v sedmdesátých letech,

Dějiny lidstva jsou monstrum poskládané z falešných vzpomínek

Rozhovor s Hermannem Stefánssonem vedly a z islandštiny přeložily Lucie Korecká a Hana Štěříková

Konverzace s Hermannem Stefánssonem, spisovatelem, překladatelem a hudebníkem, se v mnohém podobá spletitým zákoutím jeho textů. Hloubavé úvahy nad povahou současného světa střídá letmý exkurs do literární historie či povídání o vlastním životě a literárním „dospívání“. Autor je zkrátka poutavým a cenným vypravěčem příběhu o literatuře z koutu světa, jenž je pro nás doposud opředen mnoha mýty a stereotypy. Víte sami, odkud nakladatelé skutečně čerpají romantické výjevy na obálkách islandských knih nebo proč jsou staroislandské ságy vlastně zábavným čtením?

 

Bez peněz nakladatelství neuděláte

Rozhovor s Alešem Ledererem a Lenkou Vosičkovou vedla Olga Pavlova

Nakladatelství PROSTOR existuje na českém knižním trhu přes třicet let a vedle zavedené překladové edice Současné světová próza nyní připravuje novou řadu s názvem Přítelkyně. O historii nakladatelství a o jeho současné podobě jsme mluvili se šéfredaktorkou Lenkou Vosičkovou a se zakladatelem a majitelem Alešem Ledererem.

 

Olga Pavlova: Vaše nakladatelství se zrodilo ze samizdatové revue Prostor, která vznikla ještě v roce 1982, mimo jiné za finanční podpory Pavla Tigrida. Jak se zpětně díváte na cestu,