Štítek: 2024 Stránka 4 z 8

Století proměn. K současné hispanoamerické literatuře

Večer k uvedení čísla 8/2024 věnovaného kafkovským inspiracím v hispanoamerické literatuře proběhne ve čtvrtek 24. 10. v auditoriu Institutu Cervantes.

Přece poznám, kdy se smějete mně a kdy se mnou

Uvedení čísla 7/2024 k současné polské feministické literatuře a představení redesignu 8. 10. od 19:00 v Punctu (Krásova 27, Praha 3).

Vzbouřeny feat. SIKSA. Co štve dnešní Polky

Uvedení čísla 7/2024 v pátek 15. listopadu v baru Stereo (Na Poříčí 112/13) v Liberci od 19:00.

Beránek roh má k potrkání…

Překladatel následujících básní a vítěz Soutěže Jiřího Levého 2023 v kategorii poezie, Jan Rus, nás bohužel v červnu 2024 ve velmi mladém věku opustil. Na jeho památku zde zveřejňujeme celé znění oceněného soutěžního příspěvku, jak vyšel v Plavu 2/2024.

6/2024 – Nové pořádky v ráji na rovníku

Vychází nový Plav věnovaný indonéské tvorbě a dějinným zvratům.

Překlady, adaptace a ohlasy indonéské literatury

Sestavil Milan Pavlovič

Předkládaný chronologický soupis lze částečně číst jako příběh česko-indonéských styků, jejichž počátky můžeme sledovat za první republiky ve stále častějších obchodních, ale i jiných cestách do tehdejší Nizozemské východní Indie. Četnost překladů přitom odráží vřelé politické vztahy za dob prvního prezidenta Sukarna (1945–1966), stejně jako ochabnutí vzájemných vazeb v éře prezidenta Suharta (1966–1998); institucionální oporu získala filologie zhruba na počátku padesátých let, kdy došlo k založení oboru v Orientálním ústavu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V otevřenějších dobách nového tisíciletí nedostává kulturní výměna mnoho podnětů ani podpory, přesto úsilím několika jedinců (Jaroslav Olša st.,

Prostě jsme to dělali rádi. K outsiderství překladu v akademické kleci

Aleš Kozár

Sedím u stolu a po letech přede mnou leží diplomy z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dva magisterské a doktorský, bohemistika a slovinština. Je to dvacet let, za sebou mám přes dvacet knižních překladů, spoustu časopiseckých, také hezkou řádku odborných textů, sedmnáct let výuky slovinštiny na pardubické univerzitě, s níž jsem se právě rozloučil. Nerad, hořce, ale ten odchod byl popravdě v mnohém osvobozující, byť mířím do mnohem větší nejistoty.

A vyvolává ve mně otázky, co se mezitím stalo, co se změnilo, že měl člověk pocit, že na něj na fakultě všechno padá,

Mravní bolesti Nikaraguy

Martin Šplíchal

V posledním dubnovém týdnu navštívil Prahu Sergio Ramírez, nikaragujský spisovatel, exulant, bývalý politik a první středoamerický držitel Cervantesovy ceny. Během dvou dní absolvoval tři veřejné besedy: nejprve debatoval v Institutu Cervantes s překladatelkou Blankou Stárkovou, následujícího dne na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy s politologem Radkem Bubnem a miniturné zakončil v Knihovně Václava Havla rozpravou s jiným spisovatelem, Jáchymem Topolem.

Životní osudy jednaosmdesátiletého Ramíreze opisují politické proměny Nikaraguy, k nimž došlo za poslední půlstoletí. Již jako vystudovaný právník se v sedmdesátých letech připojil k marxistickému gerilovému hnutí sandinistů, které roku 1979 svrhlo pravicového diktátora Anastasia Somozu,

Vypravěčkou mé příští knihy bude vagína

Rozhovor se Soe Tjen Marching vedla a z indonéštiny přeložila Kateřina Sládková

V rozhovoru s indonéskou spisovatelkou a historičkou Soe Tjen Marching přišla řeč na fungování indonéské literatury, společenská traumata nebo na to, jak se utlačování žen a nevyřešené otázky minulosti promítají do jejího díla. Tematickým úběžníkem jsou přitom události z let 1965 a 1966, kdy po pokusu o levicový puč převzala vládu v zemi armáda a puče využila jako záminky k likvidaci komunistické strany a k čistkám, které si vyžádaly statisíce lidských životů. Masakry z daného období tvoří mimo jiné osu autorčina románu Z hrobu,

To, co čteme, nás někdy obrátí úplně naruby

Rozhovor s Pauline Delabroy-Allard vedla a z francouzštiny přeložila Anna Maurin

Zatímco debutový román francouzské spisovatelky Pauline Delabroy-Allard Taková je Sarah zobrazoval sžíravou lásku mezi dvěma ženami, druhý román Kdo ví zpracovává téma potratu a hledání vlastní identity skrze druhé. Vypravěčka, románová Pauline, má hned několik jmen – Jeanne, Jérôme, Ysé – a v průběhu vyprávění pátrá po jejich významu a po příbězích svých jmenovkyň a jmenovce. Kromě nového románu přišla v rozhovoru řeč také na autorčiny literární a filosofické vzory nebo na otázku čtenářské recepce autofikce.