Štítek: 2022 Stránka 6 z 7

Nová Obec překladatelů: důraz na solidaritu a spolupráci

Anežka Charvátová

Obec překladatelů (OP) vznikla hned po listopadu 1989 přerodem z dřívější Asociace překladatelů, která fungovala při Svazu spisovatelů. Prvním předsedou byl zvolen překladatel z francouzštiny Jiří Pechar, po něm se ujala předsednictví amerikanistka Jarmila Emmerová, tu vystřídala germanistka Hana Linhartová. Na valné hromadě v listopadu 2021 byl zvolen nový výbor, který vzápětí vybral nové předsednictvo – v čele Obce nyní stojí hispanistka a romanistka Anežka Charvátová, místopředsedou je anglista Lukáš Novák.

Po divokých devadesátých letech, kdy se uvolnila všechna pravidla, zákony džungle rozklížily i nakladatelský svět a knižní distribuci a spousta lidí byla ráda,

Literaturu nedefinuje politika

Rozhovor s Lital Levy vedla a přeložila Olga Pavlova

Lital Levy, odbornice na srovnávací literaturu, židovská studia a blízkovýchodní studia, o sobě tvrdí, že ráda boří hranice, ať už koncepčního, disciplinárního, nebo institucionálního charakteru. V tomto rozhovoru však nevyvrací žádné mýty či představy, ale naopak trpělivě vysvětluje specifickou situaci okolo palestinských a arabských spisovatelů píšících hebrejsky.
 

Olga Pavlova: Stát Izrael vznikl v roce 1948. Před touto událostí žilo na území někdejšího britského mandátu přes milion Arabů a o polovinu méně Židů. Jak vypadala jazyková situace v regionu před druhou světovou válkou?

Hurikán násilí a vulgarit v bývalém karibském ráji

Anežka Charvátová

Strhujícím proudem vyprávění románu Období hurikánů, neseného až manickou zuřivostí i bolestí všeho druhu, provází jeho překladatelka Anežka Charvátová. V následujícím eseji přibližuje s románem nedílně spjaté mexické reálie a nejobtížnější překladatelské překážky. Ty kladla zejména vulgární, drsná mluva postav, jejíž adekvátní zachycení, v tomto případě spíše vynalézání, bylo nezbytné i pro udržení pečlivě prokomponovaného rytmu vypravěčského mnohohlasí.

 

Mexická autorka Fernanda Melchor, narozená roku 1982 v přístavu Veracruz ve stejnojmenném mexickém státě, vtrhla do literatury v jednatřiceti letech sbírkou reportáží Aquí no es Miami (Tohle není Miami,

Should I stay or should I go? Léčba magickým realismem

Michaela Otterová

Leky, Mariana. Co je odtud vidět.
Z německého originálu
Was man von hier aus sehen kann (2017) přeložila Marta Eich.
1. vydání. Praha: Prostor, 2021. 312 stran.
 

Na loňském ročníku Světa knihy byl pod názvem Co je odtud vidět uveden český překlad románu německé autorky Mariany Leky. Bohužel se mu nedostalo zaslouženého přivítání: prezentace se sice zúčastnila překladatelka Marta Eich, ale samotná autorka byla přítomna jen přes videokonferenci, což nebylo ideální, protože na horní galerii neustále doléhal ruch z přízemí. Navíc nikoho z nakladatelství nenapadlo přinést pár exemplářů k okamžitému prodeji – zřejmě podle zásady,

Vysněná smrt – protože vy za to stojíte

Olga Pavlova

Krohnová, Leena. Vysněná smrt.
Z finského originálu
Unelmakuolema (2004) přeložila Ema C. Stašová.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 237 stran.
 

Román finské spisovatelky Leeny Krohnové Vysněná smrt v originálu vyšel v roce 2004, česká verze vznikla po sedmnácti letech od původního vydání. Načasování bylo více než vhodné, neboť jedním z témat polyfonního díla je nekontrolované šíření nevyléčitelné nemoci – bludné staroby, kterou se mocným fikčního státu nedaří zastavit.

Smrt, či nesmrtelnost

Tato nemoc je jen jeden z problémů,

Janusovská tvář „pohádek“ Hanse Christiana Andersena

Jan-Marek Šík

Březinová, Helena. Slavíci, mořské víly a bolavé zuby. Pohádky H. Ch. Andersena mezi romantismem a modernitou.
1. vydání. Brno: Host, 2018. 328 stran.
 

Některé literárněteoretické knihy nás čtenáře obohatí o poznatky, jiné nás přivedou k úžasu nad tím, jak elegantně dokážou (nově) interpretovat texty, které přece všichni dobře známe (nebo jsme si to alespoň mysleli). Méně často se pak stane, že v nás vzbudí negativní emoce – nikoliv však proto, že bychom tak vehementně nesouhlasili s autorovými argumenty, nýbrž čistě kvůli rozhořčení nad tím, jak je možné, že jsme o těch textech,

Zpěv vzpoury, lásky a smrti

Geo Bogza

Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec

Dvě věčná témata poezie, láska a smrt. Kosmogonické putování dějinami vášně a revolty doplněné o obrazy ze života námořníků. Oceán byl toho dne obzvlášť neklidný!

 

MOTTO:

Tehdy mě trápilo vše, to, že jsem měl
    deset prstů namísto sta, anebo spíše
    jednoho jediného, jenž by se mohl
    změnit v blesk,
že jsem musel chodit po zemi,
    namísto toho, abych létal:
    anebo lépe, abych byl na tisíci
    místech zároveň;

Pronikl jsem do podzemí paměti

Bogdan Mureșanu

Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec

Boží přítomnost jako výzva i otazník, filosofická tázání po hlubším smyslu. Skály mají řád z kamene, jak říká lyrický mluvčí, zato smysl nás samých je vratký jako bárka v hlubinách moře.

 

Podkrovní čas

Objetím jsme vyvraceli čas
nad našimi hlavami
a bezděky se dotýkali štěstí,
jež okamžitě pomíjelo z obavy,
že snad splyneme v jedinou bytost.

Jitra kočičím krokem hledala
svůj ztracený smysl na prosluněných střechách,
jen noční hodiny utkvívaly v naší blízkosti.

Anima, Animae

Smaranda Cosmin

Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec

Druhá básnířka tohoto čísla provede pomocí anatomických metafor pitvu emocí a snů. Skalpel, prosím! Řízneme do živého.

 

Ta v zrcadle – poddajná a čistá
Má něžný úsměv – čirá koketnost
Která z nich dvou ti podlou zradu zchystá
Ty, bláhovosti, nebo Marnivost?

Věk už si oděl aseptický plášť
Běs nadšení modlí se teď ave
V duhovce nevíry rodí se jí zášť
Metabolismus lži co víry pravé.

Začíná pitva.

Několik pomuchlaných slov

Gellu Naum

Z rumunštiny přeložil Jiří Našinec

Co spojuje chlad kořenů země, jarní burácení tajících vod a suché listí podzimu? Pravda je tam venku, nebo spíš v útrobách jednoho přežvýkavce?

 

Setkání na velmi úzkém schodišti

Slíbil jsem zděsit se už dřív a hle
nit klíčí v jehle
slavík v bílé zástěře ohlašuje svítání

a jak má člověk pochopit symbol pláště
více či méně teoretického
mé okouzlující odmítnutí s hlavou pod prostěradly
anebo zkosenou sílu bludiště
noc v předsíni se spánkem rodičů
    ve vedlejší místnosti
s touhou utéci co nejrychleji co nejdále
když Švédky přijdou štěrkovanými alejemi
    zaklepou na okno
a na cementových zdech se rozmnoží
sargasso zapomenuté ve skříních