Štítek: 2022 Stránka 3 z 7

Rozdílné jazyky, rozdílné obzory

Rozhovor s Megan Jones vedl a z angličtiny přeložil Václav Kyllar

Profesorka jihoafrické literatury Megan Jones odpovídá na otázky týkající se literární krajiny současné Jižní Afriky a odkrývá některé z formativních dynamik literárního pole této země. Padne slovo o roli a postavení jednotlivých jazyků či vztahu jihoafrické literatury ke zbytku kontinentu i světa. A řeč přijde také na převažující žánry a přední jména tohoto fascinujícího literárního mikrokosmu.

 

Václav Kyllar: Na rozdíl od Evropy, kde se většina národních literatur koncipuje na základě myšlenky národního státu, centrálního národního jazyka a kultury či národního literárního kánonu,

Svět očima polské reportáže

Rozhovor s Jaroslavou Jiskrovou vedla Olga Pavlova

Ze spolupráce nakladatelství Jaroslava Jiskrová – Máj a Dokořán se zrodila řada knih pod názvem Polské reportáže, čítající k dnešku patnáct titulů. Jedinečný způsob popisování domácí a zahraniční společnosti v kombinaci s nápaditým designem zajistil této edici stálé postavení na českém literárním trhu. O jejím fungování a jednotlivých titulech jsme si povídali s Jaroslavou Jiskrovou.

 

Olga Pavlova: Řada Polské reportáže vychází ve spolupráci dvou nakladatelství. Jak probíhá volba chystaných titulů?

Jaroslava Jiskrová: S Dokořánem letos slavíme dvacáté výročí spolupráce.

S humorem na vlnách nihilismu

Magdalena Císlerová

Barth, John. Plovoucí opera.
Z anglického originálu
The Floating Opera (1967) přeložil Jaroslav Hronek.
1. vydání. Praha: Dokořán, 2021. 288 stran.

 

Po loni vydaném románu Na konci cesty (viz Plav 3/2021) uvedlo nakladatelství Dokořán na českou literární scénu Barthovu prvotinu Plovoucí opera, v originále poprvé publikovanou v roce 1956 a posléze v přepracovaném vydání roku 1967. John Barth (* 1930), americký mistr postmoderny a metafikce, oba tyto víceméně realistické romány napsal v roce 1955, i proto bývají často publikovány dohromady v jednom svazku jako jakási předehra k autorově následující tvorbě,

Milostný list umierajúcej manželke

Terézia Klasová

Gorz, André. Dopis pro D.: příběh jedné lásky.
Z francouzského originálu
Lettre à D.: histoire d’un amour přeložila Anna Luňáková.
1. vydání. Praha: Malvern, 2021. 71 stran.

 

André Gorz, vlastným menom Gerhart Hirsch, bol jedným z najvýznamnejších sociálnych filozofov 20. storočia, teoretik Novej ľavice, novinár, spoluzakladateľ týždenníka Le Nouvel Observateur. Debutoval novelou Le Traître (Zradca, 1958) a vo svojom teoretickom výskume sa spočiatku venoval rozvoju téz vychádzajúcich z raného Marxovho diela, pričom sa sústredil predovšetkým na koncepciu odcudzenia človeka a oslobodenia ľudstva.

Krasohled smutku

Klára Soukupová

Vuong, Ocean. Na Zemi jsme na okamžik nádherní.
Z anglického originálu
On Earth We’re Briefly Gorgeous (2019) přeložil Martin Světlík.
1. vydání. Praha: Vyšehrad, 2021. 226 stran.

 

Román Na Zemi jsme na okamžik nádherní amerického autora Oceana Vuonga je ve svém základu psán jako dopis matce, která si ho však nikdy nepřečte – škola, do níž chodila ve Vietnamu, byla vybombardovaná a číst se později matka nikdy nenaučila. Jen díky tomu jí může pisatel otevřeně vyprávět o tom, co dosud zamlčoval,

6/2022 – Ani finsky, ani ve Švédsku

Vychází nový Plav věnovaný literatuře švédskojazyčné menšiny ve Finsku.

Potřebuje komparatista seznamy?

Julie Koblížková Wittlichová

Každý humanitní obor čas od času zvažuje, co tvoří jeho předmět a jakým způsobem je ho možno popsat, avšak komparatistika bez takové reflexe vůbec neexistuje: její předmět není nikdy prostě „dán“ nebo „předpokládán“, vždycky je třeba jej znova definovat. Tak začíná předmluva k souboru studií z komparatistiky s názvem Mezi okrajem a centrem (eds. V. Svatoň, A. Housková, O. Král), kterou na samém konci devadesátých let vydalo Centrum komparatistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Že neustálá sebereflexe a debata nad směřováním oboru ke komparatistice zkrátka patří, potvrdilo i diskusní setkání, které k tomuto tématu připravil studentský komparatistický spolek KOS a na němž se sešli vyučující a studenti doktorského a magisterského studia.

Uvnitř menšiny je mnohem víc spisovatelů na jednoho obyvatele

Rozhovor s Janem Dlaskem vedla Silvie Mitlenerová

V eseji k tématu tohoto čísla se autoři věnují dějinám a vývoji finskošvédské literatury, v rozhovoru s Janem Dlaskem proto probíráme hlavně sociogeografickou, politickou a jazykovou situaci samotné finskošvédské menšiny. Jak se žije na jihovýchodě Botnického zálivu? Rozumí si obyvatel Stockholmu s finským Švédem z Ålandských ostrovů? A zajímají u nás někoho konkrétně finskošvédské překlady?

 

Silvie Mitlenerová: Už od samého počátku přípravy čísla mě mátlo adjektivum „finskošvédský“. Která jeho složka vlastně označuje místo bydliště a která rodný jazyk?

Jan Dlask: Snadné to skutečně není.

Jsme takový šicí kroužek

Rozhovor se Šárkou Grauovou vedla Olga Pavlova

O omezeném výběru děl přeložených z portugalštiny, o špatných a dobrých překladech a o údělu portugalistek jsme mluvili se Šárkou Grauovou, jež ve volném čase překládá a řídí edici Lusobrazilská knihovna, vydávanou nakladatelstvím Triáda.

 

Olga Pavlova: Co bylo prvním podnětem pro založení edice Lusobrazilská knihovna?

Šárka Grauová: Myšlenka založit vlastní edici se zrodila v době, kdy jsem začala učit na filozofické fakultě. Při výuce přehledu dějin portugalsky psaných literatur jsem si uvědomila, kolik podstatných děl si studenti, kteří se studiem jazyka na fakultě teprve začínají,

Rakve duší

Klára Soukupová

Platonov, Andrej. Jáma. Dužinová, Natalja. Průvodce Jámou.
Z ruských originálů
Kotlovan a Putěvoditěl po povesti A. P. Platonova „Kotlovan“ přeložil Bruno Solařík.
Praha–Podlesí: Dauphin, 2022. 357 stran.

 

Tak jako slavný Platonovův o něco starší Čevengur (1926–1929) ani Jáma nemohla v době vzniku (1930) v Sovětském svazu vyjít. V češtině se tato novela objevila ve stejném roce, kdy byla poprvé publikována v SSSR knižně (1988), a to v převodu Anny Novákové v časopise Sovětská literatura.