Štítek: 2016 Stránka 3 z 4
Rozhovor s Jaroslavem Olšou, jr.
Hrdinové vědeckofantastické literatury se často pouštějí do dosud neprobádaných končin – neprobádanou končinou je však pro evropského čtenáře i samotná asijská fantastika. Se současným velvyslancem na Filipínách a sběratelem asijské science fiction Jaroslavem Olšou mladším jsme hovořili krom jiného o tom, že svoje tajemství si knihy psané v exotických jazycích mnohdy podrží i poté, co si je člověk zařadí do své pražské knihovny.
Vratislav Kadlec: Jaké jsou kořeny science fiction a obecně moderní fantastiky v Asii? Lze vysledovat nějaký kontinuální vývoj, nebo současná tvorba reaguje spíš na západní či globální kánon?
Jaroslav Olša,
…Soupis publikovaných překladů
Sestavil a úvodní poznámkou opatřil Jaroslav Olša, jr.
Tento soupis, který začal vznikat v 90. letech, obsahuje primárně science fiction. V případě fantasy a fantastických příběhů jsou zařazena díla moderní, vyřazena proto byla např. přepracování legend a mytologických příběhů (proto v seznamu nenajdete např. některé povídky japonského klasika Rjúnosukeho Akutagawy), naprosto byly vyřazeny horory (proto zde nenajdete tak populární a mnohokrát do češtiny a slovenštiny přeložené povídky Lafcadia Hearna ad.). Pokud ale autorovi v češtině vyšla science fiction, do soupisu zařazuji i další žánrové povídky – i z toho důvodu, že v některých případech je poměrně obtížné rozlišit, o jaký žánr se jedná,
…Magdalena Bystrzak
Deväť životov. Rozhovory o preklade a literárnom živote. Ed. Radoslav Passia a Gabriela Magová.
1. vydání. Bratislava: Kalligram, 2015. 280 stran.
V kánonu slovenské překladové literatury najdeme dnes několik Shakespearů (mezi nimi devět Hamletů), což svědčí přinejmenším o tom, že překladový provoz ovlivňovali mnohdy jednotlivci spíše než literární objednávka nebo programové vyplňování kulturních mezer. Nedávno vydaná kniha Deväť životov. Rozhovory o preklade a literárnom živote představuje soubor rozhovorů s konkrétními jednotlivci – překladatelkami a překladateli – kteří fakticky stojí za slovenským kulturním provozem ve druhé polovině 20. století a kteří do slovenského kulturního prostředí navzdory politicko-kulturnímu klimatu v období normalizace zajišťovali přísun nové literatury.
…Rozmach literární tvorby íránských autorek
Zuzana Kříhová
Mohou íránské autorky tvořit svobodně, či nikoliv? A bylo tomu tak vždy? Nečekáte-li schematické, jednoznačné odpovědi, můžete díky naší přední odbornici na toto téma nahlédnout do pestrého fenoménu feministického i konzervativního psaní žen žijících jak v Íránu, tak v exilu.
Před psaním této reflexe jsem si udělala drobný průzkum mezi svými známými – neíránisty –, kolik kdo zná autorek íránského původu. Jak jsem předpokládala, následovalo úporné pátrání v paměti, sem tam někdo zavtipkoval, že snad Šeherezáda byla perského původu. Skepse ale nebyla zcela na místě, protože jakmile jsem naťukla název Persepolis,
…Rozhovor se Sepíde Džodejríovou
Z perštiny přeložila Zuzana Kříhová
Praha již pár let poskytuje zázemí v Íránu zakázané autorce, a tudíž nedobrovolné emigrantce Sepíde Džodejríové, která správně upozorňuje, že otázky rovnosti mužů a žen zdaleka nejsou tématem jen v muslimských zemích.
Zuzana Kříhová: Stála jste u zrodu literární ceny Choršíd – Slunce –, udělované od roku 2008 každoročně íránským autorkám za nejlepší sbírku poezie. Poté, co jste roku 2011 z Íránu emigrovala, byla cena zakázána a zrušena. Co vás přimělo iniciovat cenu určenou pouze ženským autorkám? Domníváte se, že jsou básnířky v Íránu opomíjeny čtenáři i literárními kritiky a zasluhují si tedy více pozornosti?
…
Alexej Sevruk
Ulická, Ljudmila. Zelený stan. Z ruského originálu Zeljonyj šaťor (2010) přeložila Alena Machoninová. 1. vydání. Praha a Litomyšl: Paseka, 2016. 496 stran.
V únoru tohoto roku vyšla v Česku již čtvrtá kniha přední současné ruské prozaičky Ljudmily Ulické. Tentokrát jde o román z roku 2011 Zelený stan. Na bezmála pěti stech stránkách, členěných do jednatřiceti různě dlouhých kapitol je zde zachyceno období z nedávné ruské historie, vymezené rokem 1953 (smrt Josifa Stalina) a rokem 1996 (smrt Josifa Brodského). Na první pohled je patrné, že zde máme monumentální plátno, které se při bližším ohledání rozkládá na pečlivou a promyšlenou drobnokresbu jednotlivých výjevů.
…Rozhovor s Helenou Kadečkovou
Islandština je záludným jazykem s kryptickou idiomatikou a není snadné v ní dosáhnout úrovně rodilého mluvčího. Své dědictví si ostražitě střeží a nerada přijímá internacionalismy. Jak se vlastně liší staroislandština od moderní islandštiny? Co vám na Islandu nalijí, když si objednáte „kohoutí ocas“? Díky čemu Islanďané zvládli nedávnou finanční a hospodářskou krizi? Rozhovor s Helenou Kadečkovou vedly Kristýna Králová a Anna Jirásková.
Kristýna Králová: Přestože je Island součástí Evropy, mnohým lidem připadá vzdálený a exotický. Stejně tak překladatelství z islandštiny u nás není zrovna běžná profese. Jak jste se k ní dostala vy?
Helena Kadečková: Dlouhý příběh zkrátím.
…Josef Opatrný
Ačkoli Argentina nepatří mezi oblíbené destinace českých turistů, z tuzemských médií se o dění v této zemi dozvídáme jen okrajově a její současnost i minulost jsou pro nás španělskou vesnicí, historie česko-argentinských vztahů je překvapivě dlouhá a zejména v oblasti průmyslu a obchodu také velmi stabilní. A jak dokládá následující esej, v Argentině můžeme narazit i na relativně početnou českou menšinu.
Latinská Amerika jako celek patří k regionům, o něž česká společnost i politické a hospodářské elity tradičně jevily pouze omezený zájem. Přesto zde však leží země, které se tomuto obecnému přístupu vymykaly a stále vymykají. Toto konstatování platí především pro Mexiko,
…