Štítek: 2014 Stránka 1 z 5
Michael Alexa
Kurek, Marcin. Oleandr.
Z polského originálu Oleander (2010) přeložil Jaroslav Šubrt. Redakce Jakub Říha.
1. vydání. Praha: Triáda, 2014. 60 stran.
Básnická skladba Oleandr polského básníka Marcina Kurka (nar. 1970) byla v roce 2010 oceněna prestižní literární cenou Kościelských. V době svého vydání způsobil malou senzaci, která byla ještě umocněna dojmy z „rozjezdu“ nové básnické edice; Oleandr je druhým svazkem v edici nakladatelství Zeszyty Literackie (které vydává i stejnojmenný časopis), v níž dodnes vyšlo mnoho básnických skvostů.
Do té doby nebyl Kurek příliš známým básníkem;
…Ivan Malý
Guenassia, Jean-Michel. Vysněný život Ernesta G.
Z francouzského originálu Vie rêvée d’Ernesto G. (2012) přeložila Helena Beguivinová.
1. vydání. Praha: Argo, 2014. 403 stran.
Spisovatel Jean-Michel Guenassia, u nás známý románem Klub nenapravitelných optimistů, se pokusil v novém díle navázat na předchozí úspěch. Využívá k tomu některé momenty, postavy i dějové úseky z předchozího románu, jeho nová kniha má však širší časový záběr. Jako ústřední postavu příběhu totiž využívá osobnost, která prožije všechny zlomové okamžiky dvacátého století. Skrz postavu českého,
…
Silvie Mitlenerová
Legendreová, Claire. Pravda a láska. Z francouzského originálu Vérité et amour (2013) přeložila Michala Marková. Odpovědná redaktorka Ivana Tomková. 1. vydání. Praha: Argo, 2014. 258 stran.
Pojmenovat svou knihu Pravda a láska se jeví jako velmi odvážný nápad. Francouzská spisovatelka Claire Legendreová se ale názvu nezalekla a kniha vyšla na konci loňského roku i v českém překladu Michaly Markové.
Kam knihu zařadit? Určitě se vejde mezi autobiografie, či spíše deníkovou literaturu – v novele je přece jen zahrnuto poměrně krátké období v řádu měsíců. Autorka ale deník vylepšuje o prvky milostného románu,
…Rozhovor s Františkem Dryjem
Setkání Plavem šitých otázek a nekonečného surrealistického deštníku na redakčním stole podle všeho otřáslo několika ustálenými klišé. Jsme si vskutku smysluplně vědomi vlastního konce? Jak se k sobě mají smrt, erotismus, spánek – chodíme posud fatálně vyšlapanými stezkami jistého vousatého Vídeňáka? Jak prazákladní věci života a smrti chápou surrealisté? Rozhovor o (ne)kultuře smrti, hlavách v pískovišti a lidech z masa, kostí i peří vedli Vojtěch Šarše a Luděk Liška.
Luděk Liška: Prý se člověk od zvířat liší mimo jiné tím, že si je vědom vlastního konce… a také vládne jazykem, to jest nástrojem, jak se s touto skutečností vypořádat.
…Konstantinos Tsivos
V prosinci loňského roku zemřel v Soluni po dlouhodobé nemoci Karolos Tsizek (Karel Čížek), řecko-český grafik, designér, překladatel, univerzitní učitel a literát, který představoval snad posledního mohykána mnohonárodnostní a kosmopolitní soluňské umělecké scény. Karolos Tsizek patřil mezi nejbližší spolupracovníky Nikose-Gavriela Pentzikise, gurua soluňské literární školy, ale také nerozlučné dvojče básníka Dinose Christianopulose či spisovatele Jorgose Ioannua, zkrátka těch nejlepších literátů metropole severního Řecka. Díky němu se mohli řečtí čtenáři seznámit s dílem Jaroslava Seiferta, Karla Čapka, Jiřího Wolkera, Josefa Hory, Jana Skácela a dalších nejen českých, ale i slovenských a italských autorů.
Karolos Tsizek se narodil v roce 1922 v italské Brescii.
…Rozhovor s Jakovosem Kambanellisem
V roce 2007 poskytl dramatik Jakovos Kambanellis rozhovor Marcele Spívalové a Pavlíně Šípové, které byly tehdy v Athénách na stáži a chystaly společný projekt uvedení vybraných moderních řeckých autorů na české scéně. Z projektu však nakonec sešlo a tato rozprava se teprve nyní dočkala své publikace.
Marcela Spívalová a Pavlína Šípová: Jak jste se vlastně dostal k psaní dramatu?
Jakovos Kambanellis: Nezačal jsem psát pro divadlo, protože by se mi tak líbilo nebo že bych si chtěl vyzkoušet svůj tvůrčí potenciál a poměřit se s antickými vzory.
…Rozhovor s Dimitrisem Nollasem
Rozhovor se současným řeckým prozaikem Dimitrisem Nollasem se věnuje stále aktuálním tématům, jako je uprchlictví, migrace, občanské nepokoje nebo nenaplněné představy (nejen ekonomického) ráje. V tomto vydání Plavu můžete najít také ukázku z Nollasovy novely Ztraceni v moři.
Nicole Votavová Sumelidisová: Vaše novela Ztraceni v moři se dotýká aktuálního a v dnešní době v Řecku velmi vyostřeného problému uprchlíků. Jaké místo zaujímají tato aktuální témata – uprchlický problém, xenofobie a hospodářská krize – v současné řecké literatuře?
Dimitris Nolas: Od roku 1990 bylo Řecko cílovou zemí pro tisíce imigrantů z takzvaného východního bloku,
…