Štítek: 2012 Stránka 5 z 5

Láska až za hrob

Pierre-Jakez Hélias

Přeložil Vít Pokorný
 

Janig vždy říkala svému muži: „Yanne, miluju vás až za hrob. Kdybyste snad umřel, nežila bych ani o chlup déle než vy. Než by první hrouda hlíny dopadla na vaši rakev, uplakala bych se.“ Yann jí celá léta laskavě odpovídal: „I já vás, Janig, miluju až za hrob.“ A víc už nic, protože to byl člověk rozumný, a ostatně i proto, že nerad poslouchal o své smrti, na to měl ještě čas.

Jenže jednoho dne řekla Janig něco trochu jiného: „Můj nebohý Yanne, kdybych mohla odejít na věčnost místo vás,

Keltská duše

Ernest Renan

Přeložil Luděk Liška

Jméno Ernest Renan znal ve druhé polovině 19. století celý vzdělaný svět. Jeho esej La poésie des races celtiques (Keltská duše) patří mezi nejvýznamnější texty, jež pojednávají o tématu keltské mentality a kultury, a je tak ideálním úvodem do četby bretonské literatury a prostředkem pro lepší porozumění jejímu duchu. 

Poté, co při cestě Bretaňským poloostrovem, historickou Armorikou, mineme oblast Normandie a Maine, krajů, kde ještě potkáváme bujaré, ale navzájem si podobné tváře, a vstoupíme do vlastní Bretaně – té, která jazykem a rasou dělá čest svému jménu – pocit náhlé proměny na sebe nenechá dlouho čekat.

1/2012 – Bardi Bretaně



Básník Chateaubriand

Aleš Pohorský

Chateaubrianda, ústřední osobnost literatury 19. století, čeští čtenáři znají v různých podobách, které mu vtiskli překladatelé. S tím, jak překlady jeho díla žily a žijí v české kultuře a co o ní vypovídají, nás seznámí Aleš Pohorský, který před nedávnem dokončil rovněž rozsáhlý výbor z Chateaubriandových Pamětí ze záhrobí, z něhož jsme v tomto čísle přinesli ukázku. 

Rámec povídky o Atale o Šaktovi (1801) je vyložen jejím podtitulem: Láska dvou divochů v pustinách. Text byl publikován rok před Chateaubriandovým Duchem křesťanství. Starý Šakta v něm vypráví mladému Francouzovi Renému svůj životní příběh: po zajetí nepřátelským indiánským kmenem je Šakta odsouzen k smrti,

Bretaň – popis jednoho zápasu

Rozhovor se Zdeňkem Hrbatou

Co je určujícím znakem bretonské literatury – jazyk, téma, nebo mentalita? Kam až sahají kořeny starobylé bretonské kultury? Co dala Bretaň středověké Evropě? Odpovědi na tyto a další otázky nabízí v rozhovoru Zdeněk Hrbata. 

Vít Pokorný: Na rozdíl od zbytku Francie se v Bretani dodnes udržel jazyk i etnikum keltského původu. Čím to?

Zdeněk Hrbata: Je to zvláštní situace, že? Z původně velkého keltského národa zbyly jen malé ostrůvky keltských jazyků, které navíc všude v Evropě už po staletí ustupují. V kontinentální Evropě se potomci Keltů udrželi jen v Bretani,