Štítek: 2011 Stránka 7 z 7
Halyna Petrosaňaková
Přeložila Marie Podobová
Autobiografická esej ukrajinské básnířky, ve které líčí svou gastarbeiterskou zkušenost a své setkání s českou kulturou, je zajímavou příležitostí „vidět, jak nás vidí jiní“. Autorčinu poezii, navazující na neoklasickou tradici, tvarově vybroušenou a protkanou intertextuálními hříčkami, bychom rádi čtenářům představili v některém z dalších čísel.
Každý z vlastní zkušenosti ví, co je to spiknutí osudu, kdy jako by tě život tlačil do slepé uličky, do otevřeného prostoru, neznámo kam. Nešťastná láska (nebo to, co se jí zdá být), fatální shoda okolností, zlomové a rozhodující momenty,
…
Rozhovor s Jurijem Andruchovyčem
Ukrajinský spisovatel Jurij Andruchovyč o svých literárních plánech a preferencích, o angažovanosti, vztahu umění a státních orgánů a o básníkovi Bohdanu-Ihoru Antonyčovi.
Alexej Sevruk: Kdysi jsem se setkal s rozhořčením vratislavských studentů ukrajinistiky, kteří mi vyprávěli, jak se na nějakém setkání či literárním čtení ve Vratislavi zeptali Andruchovyče, co si myslí o ukrajinské literatuře. Prý jste jim řekl, že se o ni nezajímáte.
Jurij Andruchovyč: Vratislavští ukrajinisté, ostatně jako všichni ukrajinisté světa, příliš ostře reagují na všechno ukrajinské. A to je dobře. Možná, že jsem tehdy byl přesycený podobnými tématy a otázkami. Hodně často se mě ptají,
…Střípky z Fóra vydavatelů a Literárního festivalu ve Lvově
Alexej Sevruk
Veletrh probíhající ve čtyřech patrech Paláce umění v Kopernikově ulici si od počátku svého vzniku kladl za cíl sdružovat ukrajinské knižní vydavatele, a to v podmínkách výrazně nepříznivých pro vydávaní ukrajinských knih. Ty přetrvávají dodnes: většina knihkupectví je zahlcená ruskou knižní produkcí a fungující distribuční síť prakticky neexistuje. Lvovské Fórum tak skýtá představitelům široké veřejnosti vítanou možnost, jak doplnit knihovny a knihovničky. Sežene se tu prakticky cokoliv, co bylo na Ukrajině v posledních letech vydáno. Veletrh si rychle vydobyl mezinárodní postavení: v minulosti ho navštívili mimo jiné Michał Witkowski,
…Tereza Chlaňová
Pokud bychom chtěli sezvat na pomyslné literární sympozion nejoriginálnější a nejvýraznější ukrajinské literární osobnosti 20. století, které dosud neměly možnost předvést své kvality českému čtenáři, začali bychom hledat vhodné adepty ve 20. letech. Slavní autoři předchozího období, dnes již klasikové (Ivan Franko, Mychajlo Kocjubynskyj, Vasyl Stefanyk, Volodymyr Vynnyčenko, Olha Kobyljanská, Lesja Ukrajinka), kteří na konci 19. a na počátku 20. století výrazně pozvedli kvalitu ukrajinského písemnictví, byli v různých obdobích ve větší či menší míře do češtiny překládáni. Z autorů let dvacátých se sice překladů do češtiny dočkala rovněž celá řada (např. Pavlo Tyčyna, Mykola Bažan, Maksym Rylskyj,
…