Štítek: 2010 Stránka 5 z 6

Svět knihy 2010

Lucie Kněžourková

Letošní Svět knihy otevírá zajímavé otázky, jež si dnes klade řada literárních kritiků, vydavatelů, novinářů i samotných spisovatelů: Patří mezi ně problém digitalizace a elektronické knihy, možnosti mezikulturního dialogu a překladu nebo vztah nejmladších čtenářů ke knize a čtení. Na všechny se po svém pokusí odpovědět také čestný host letošního ročníku – Polsko. 16. ročník mezinárodního veletrhu se uskuteční od 13. do 16. května, tradičně v Průmyslovém paláci na Výstavišti.

Základ veletrhu tvoří jako vždy prezentace zajímavých spisovatelů, publikací a nakladatelství z různých států, vedle mnoha evropských zemí nebo USA rovněž z Číny, Izraele, Jižní Koreje nebo Saudské Arábie. Sérii setkání,

Koketní dopis George SandAlfredu de Mussetovi

Připravila Lucie Koryntová 

V čísle Plavu 4/2008 nazvaném Pornografie? jsme přinesli ukázky z erotické literatury. Patřil by do něj i následující dopis Amantiny Aurory Lucily Dupinové, vystupující pod mužským pseudonymem George Sand, Alfredu de Mussetovi. Protože hned tak další erotické číslo neplánujeme a bylo nám líto se o tuto literární šťavnatost nepodělit, nabízíme ji na tomto místě. Zmíněný dopis Alfredu de Mussetovi, s nímž měla George Sand několikaletý bouřlivý vztah, je z roku 1835. Na první pohled je docela nevinný, je-li však čten ob řádek, vyjeví se jeho krásná nestoudnost… Z uhlazeného pozvání k důvěrnému rozhovoru se stane přisprostlá pozvánka k odkrytí hloubek těla.

Ouředníkovy stručné dějiny dvacátého věku

Martin Riker

Přeložila Nelly Pelc Vostrá

Ouředník, Patrik. Europeana: A Brief History of the Twentieth Century.
Do angličtiny přeložil Gerald Turner.
Normal, Illinois: Dalkey Archive, 2005. 122 stran.
 

Mezi literárními kritiky je hluboce zakořeněna představa, že každé literární dílo, zvlášť je-li stylisticky nekonvenční, nutně musí lidem vysvětlit, jak ho číst. Nemá směrovat čtenáře k jedinému výkladu, ale má poskytnout čtenáři možný způsob výkladu, tušení toho, jak jednotlivé části mají zapadnout do sebe, případně náznaky, kam směřuje. Takovéto náznaky umožňují „vhled“ do díla, prostor, jímž se čtenář přiblíží k autorovu záměru,

Česká literatura na zahraničních stránkách

Internetové odkazy věnované české literatuře v zahraničí

Sestavily Michaela Otterová a Lucie Koryntová
 

Přehledy překladů děl českých autorů

www.czechlit.cz/bibliografie
Nejucelenější bibliografie zahraničních vydání děl českých autorů sestavená Portálem české literatury.

www.pluh.org
Přehled přeložených a připravovaných titulů od autorů, jež v zahraničí zastupuje agentura Pluh.

www.dbagency.cz/index.php?f=news
Přehled přeložených a připravovaných titulů od autorů, jež v zahraničí zastupuje Literary Agency Dany Blatné.

Zahraniční stránky věnované české literatuře

anglicky:
users.ox.ac.uk/~tayl0010/transl.html

francouzsky:
www.librairie-compagnie.fr/tchecoslovaquie/index.htm
bohemica.free.fr

italsky:
www.esamizdat.it/letteraturaceca.htm

Zahraniční časopisy věnované české literatuře

www.transcript-review.org/en/issue/transcript-6–czech-
6.

Překládat Hrabala je pro mě rozptýlení

Rozhovor s Nives Vidrihovou

Známá slovinská překladatelka Nives Vidrihová hovoří o Bohumilu Hrabalovi, jeho díle a životní filosofii, ale i o dalších českých autorech, které přeložila, a také o tom, jak vypadá dnešní česká literatura ze slovinské perspektivy. 

Michaela Otterová: Začněme Bohumilem Hrabalem. Ten se nám do čísla dostal z toho důvodu, že jste loni za překlad jeho Inzerátu na dům, ve kterém už nechci bydlet dostala slovinskou překladatelskou Cenu Antona Sovreho. Kým je tedy pro vás Bohumil Hrabal? Jak na vás osobně zapůsobil? Zajímal se vůbec o osud svých děl v cizině? Nebo třeba i o jazykové nuance překladů?

Nives Vidrihová: Můj nejoblíbenější český spisovatel.

Starého psa novým kouskům nenaučíš

Miroslav Černý

Reakce na recenzi Jiřího Starého „Levý na skřipci“ (A2 2/2010) odsuzující překlad Ságy o Hervör a králi Heidrekovi Moudrém Miroslava Černého (Perplex, 2009).
 

V loňském roce vyšly krátce po sobě dva české překlady staroseverské Ságy o Hervör (a králi Heidrekovi Moudrém). Ten první díky Miroslavu Černému v nakladatelství Perplex (duben 2009), druhý pak díky péči Jana Kozáka, jr., v nakladatelství Herrmann & synové (červenec 2009). Až do poslední chvíle vznikající překlady nevěděly jeden o druhém. Zejména pro realizační tým kolem nakladatelství Herrmann & synové to muselo být překvapení,

Z obou stran

Michaela Otterová

O překládání nejen s překladateli, ale i s autory, o jejich vzájemném vztahu a problémech, s nimiž se obě strany musejí vyrovnat při převodu díla z jednoho jazyka do druhého. 

Otázky pro překladatele:

1. Vybíráte si své autory?

2. Máte potřebu překládaný text co možná nejvíce konzultovat s autorem/autorkou, nebo se raději spoléháte na svou bezprostřední interpretaci?

3. Jak vypadá reflexe uměleckého překladu ve vaší zemi?

4. Potřebujete kritiku překladu?

Eva Profousová

1. V podstatě ano, ale protože se snažím z překladů žít, jsem občas vděčná i za „zakázky“,

2/2010 – Cizíma očima



1/2010 – Zelené pahorky irské



Poklady smaragdového ostrova

Michaela Marková

Irská literatura se jako mnohé další pohybuje mezi extrémy esteticismu – mezi pojetím literatury jako svrchované hodnoty a vizí literatury jako nástroje k dosažení politických či jiných cílů. Někteří její autoři se do své tvorby snaží začlenit oba tyto postoje, jiní jsou přesvědčeni, že irská tematika je v menším měřítku rovna tématům civilizace samé.

Porovnáme-li rozlohu Irského ostrova s množstvím děl, kterými irští autoři přispívají do fondu světové literatury, bez ohledu na žánr, budou někteří z čtenářů zřejmě překvapeni, o jak velké množství se jedná. Neočekávaná se pak může také zdát rozdílnost představ evokovaných samotným pojmem „irská literatura“.