Štítek: 2010 Stránka 2 z 6
Michael Cunningham v Praze
Kateřina Veselovská
Na pozvání Nadačního fondu Festival spisovatelů Praha přiletěl do České republiky nositel Pulitzerovy ceny, americký prozaik Michael Cunningham (*1952). Mezi čtvrtým a šestým listopadem kromě jiného představil českým čtenářům svůj nový román By Nightfall (Za soumraku), který měl americkou premiéru na konci září tohoto roku. Cunnigham nezavítal do Prahy poprvé – v roce 2006 zde za značné pozornosti médií prezentoval svůj román Specimen Days (Vzorové dny, 2006).
Michael Cunningham obdržel prestižní americkou Pulitzerovu cenu za literaturu v roce 1999 za román The Hours (1998,
…Jan Vaněk jr.
Viewegh, Michal. Bringing Up Girls in Bohemia. Z češtiny přeložil A. G. Brain. 1. vyd. Londýn: Readers International, 1997. 187 s.
Když se ve sporu o Viewegha strana jeho příznivců (v jejichž neposlední řadě bojuje on sám) ohání popularitou v zahraničí, obcházejí slabé místo, ať vědomě, či ne: spojují-li jeho mezinárodní úspěch s pochvalným přívlastkem „evropský“, rubem takové kvantifikace nebo snad druhou polovinou sklenice je, že nemohou říci „světový“ a ve výčtech cizojazyčných vydání kvantita nahrazuje kvalitu. Vieweghova produkce se etablovala na trzích a v kulturách od menších (Chorvatsko, Izrael) po řekněme nadprůměrné (Itálie – i když o prodeji filmových práv lépe pomlčet;
…
Rozhovor s Martinem Ryšavým
Ačkoli své knihy nadepisuje „romány“, a nikoli cestopisy, byl rozhovor veden se spisovatelem a cestovatelem Martinem Ryšavým. Nabízí na úvod čísla zajímavá zamyšlení o motivacích k cestování i smyslu psaní a zveřejňování cestovatelských zápisků.
Silvie Mitlenerová: Jak vznikají vaše cestopisy? Píšete knihu už během cesty, nebo až doma – jsou to tedy více bezprostřední dojmy, nebo spíš dodatečné vzpomínky?
Martin Ryšavý: Roli hraje několik věcí. Když jsem se chystal psát Cesty na Sibiř, žádné deníky jsem si ze začátku nevedl. Lépe řečeno vedl, ale to byly vyloženě jen moje pocity.
…Jitka Malečková
Když v polovině 19. století vyšla jedna z prvních tureckých kuchařek, její autor, profesor lékařství Mehmed Kâmil Efendi, vysvětloval její vydání tím, že s měnícím se způsobem života už staré pokrmy nejsou dostačující, a proto „potřebujeme přijmout novou kuchyni ze Západu, která by lépe odpovídala našim novým podmínkám“. [1]
Stejným receptem se řídila i dobová osmansko-turecká literatura. Její autoři byli přesvědčeni, že klasická osmanská literatura s převahou lyrické poezie neodpovídá současným potřebám modernizující se společnosti, a snažili se do Osmanské říše uvést západní literární formy. Překlady často předcházely nebo doplňovaly jejich vlastní literární tvorbu a byly školou spisovatelů i čtenářů.
…Sestavil Petr Kučera
Vzhledem k počtu knižních překladů turecké literatury do češtiny patří tento bibliografický seznam [1] k těm, u nichž si snad můžeme dělat nároky na úplnost. Nezahrnuje ovšem překlady vydané časopisecky, které u nás vycházely především v časopise Orientálního ústavu Akademie věd Nový Orient a také ve Světové literatuře. [2] Pokud není uvedeno jinak, jedná se o přímé překlady z turečtiny.
1000 nejkrásnějších novel. Sv. 9. Přel. O. S. Vetti (pseudonym Aloise Koudelky). Praha, 1911. (obsahuje delší povídku Ahmeta Hikmeta)
Ali,
…Michaela Otterová
Gürsel, Nedim. Alláhovy dcery. Z tureckého originálu Allah’ın Kızları přeložil Tomáš Laně. 1. vydání Brno: Host, 2010. 272 s.
Nedim Gürsel je současný turecký spisovatel přesídlivší v důsledku politických ústrků do Francie. To ho řadí do jedné linie s jeho krajanem Orhanem Pamukem, který se zase usídlil v USA, jakož i s mnoha dalšími z domova vyštvanými literáty. Díla těchto autorů vzniklá „venku“ jsou často ohlédnutím přes rameno za životem „doma“ a jsou primárně určena čtenářům v nové zemi, kteří detailně neznají kulturněhistorický kontext díla. Exiloví spisovatelé se tak více či méně vědomě stávají zprostředkovateli domácí kultury v novém prostředí,
…Silvie Mitlenerová
Národní technická knihovna se už od prvního dne fungování stala vyhledávaným prostorem pro výstavy, přednášky, promítání a diskuse o tématech zdaleka ne jen přírodovědných a technických. V posledním zářijovém týdnu zde Nadace Heinricha Bölla, Institut umění – Divadelní ústav a pražský Goethe-Institut uspořádaly konferenci s názvem „Umělci: prostředníci změny?“, která byla doprovázena filmovými večery a výstavou organizace Člověk v tísni.
U příležitosti 25. výročí úmrtí spisovatele Heinricha Bölla (a také 20. výročí založení Heinrich-Böll-Stiftung) se v Dejvicích sešly osobnosti divadelního, literárního i filosofického světa, aby debatovaly nad tématem společenského působení současného umění, literatury jako nástroje odporu, pozice umělců ve veřejném prostoru či spoluvytváření skutečnosti uměleckými projekty.
…
Rozhovor s Tomsonem Highwayem
S dramatikem Tomsonem Highwayem o indiánských jazycích, literatuře vycházející ze země a indiánském smyslu pro humor.
Klára Kolinská: Jak vnímáte postavení indiánské literatury v kánonu kanadské literatury jako celku a v jakých podmínkách se vyvíjela? Liší se v tomto smyslu situace v anglofonní a frankofonní Kanadě?
Tomson Highway: Postavení indiánské literatury v kánonu kanadské literatury jako celku se dá definovat v tom smyslu, že naše literatura vychází ze země jako takové, a kdybychom šli v definici ještě dál, tak vychází z přírody, zatímco neindiánská literatura vychází z prostoru mimo zemi a mimo přírodu.
…