Štítek: 2010 Stránka 1 z 6

Má dáti – vzal. Ženský osud a účtování s estonskou historií

Eva Blinková Pelánová

Estonská literatura v Čechách

Připravili Naděžda Slabihoudová a Michal Vaněk

Tradice překládání estonské literatury do češtiny nesahá dál než do období mezi světovými válkami. Důvodem, proč se o estonskou literaturu nezajímali už například překladatelé z řad českých obrozenců, kteří jinak z literatur malých národů překládali, byla pravděpodobně její velká kulturní i jazyková odlišnost a nedostupnost, nemluvě o tom, že laická autorská tvorba se v estonštině začíná ve větší míře rozvíjet až od poloviny 19. století, kdy už česká kultura byla emancipovaná a existovala tu čilá literární tvorba.

Estonská lidová slovesnost přes svou žánrovou pestrost a materiální bohatství pozornost českých překladatelů a vědců nepřitáhla,

12/2010 – Eastonsko, nebo Westonsko?



Překladatel Miloš Lukáš – filologický labužník

Naděžda Slabihoudová

Miloš Lukáš byl jedním z prvních nadšených propagátorů estonské literatury. Narodil se 15. září 1897 v Jilemnici a zemřel 26. dubna 1976 v Hradci Králové. Už jako student gymnázia projevoval velký zájem o studium jazyků, zejména o klasickou filologii. Několik desítek let působil jako středoškolský profesor. Měl mimořádný cit pro jazyky, mohl číst v třiceti pěti jazycích. Už při studiu na Karlově univerzitě se zajímal o estonštinu a finštinu. Velkou pozornost věnoval také esperantu. Překládal do esperanta českou a slovenskou poezii a prózu, převážně dramata. V roce 1921 byl jeho překlad Vrchlického Noci na Karlštejně uveden na 13.

Estonská literatura v Roce čtení

Rozhovor s Martem Velskerem

Přeložila Petra Hebedová

Jaké jsou nové tendence v estonské literatuře? Co lze považovat za specifikum národní literatury? A lze mluvit o společné východoevropské zkušenosti? Nad těmito otázkami se v rozhovoru, který vedla Linda Püssa, estonská lektorka působící na brněnské MU, zamýšlí estonský literární teoretik Mart Velsker. 

Linda Püssa: Co se v životě spisovatelů změnilo ve srovnání se sovětskou dobou? Proměnilo se nějak postavení spisovatele? Jak stát podporuje spisovatele? Jaké je postavení literatury ve srovnání s jinými oblastmi umění?

Mart Velsker: Ve srovnání se stavem, jenž v literatuře vládl před čtvrtstoletím,

Podoby Starého mistra

Zuzana Li 

Oldřich Král zásadním způsobem ovlivnil naše povědomí o čínské kultuře, naše čtení a chápání čínské literatury a vzdělanosti. Studoval a přeložil základní dílo klasického čínského kánonu Knihu proměn, texty taiostických filosofů, buddhistické texty, texty o estetice, básně, ale také klasické čínské romány Literáti a mandaríniSen v červeném domě nebo moderní román spisovatele Ba Jina. Tento nástin je seřazen dle typologie a přibližné doby vzniku původních děl od nejstaršího k nejmladším. V chronologii překladů profesora Krále však můžeme spatřit cestu ke kořenům, od moderního ke klasickému, od literatury k filosofii, od prózy k poezii, od explicitně vyjádřeného k významově nejednoznačnému.

11/2010 – Levý Král



Vojna a mír / Война и мир

Předmluva k ukázkám

Nejvelkolepější výtvor světové literatury v 19. století, mistr básník, veliký epik a realista – takovými superlativy bývá častována Vojna a mír, románová epopej, která na 1500 stranách vypráví příběh Ruska za napoleonských válek, a její autor, neboli kníže z Jasné Poljany. Děj románu popisuje události mezi lety 1805 a 1813 (v epilogu dojde až do roku 1820) a vedle historických postav v čele s Napoleonem, při jejichž charakteristice se opírá o historické dokumenty, líčí život rodů Rostovových, Bolkonských a Bezuchových. Od svého prvního knižního vydání v roce 1869 (ještě předtím vyšel časopisecky) se román dočkal nespočtu reedic,

Pravdu má situace, ne řád

Rozhovor s Oldřichem Králem

S letošním laureátem Státní ceny za překladatelské dílo, sinologem a komparatistou Oldřichem Králem, o tajemství dobrého překladu, srovnávací literatuře a zenu. 

Marie Iljašenko: Začnu otázkou, která se týká tajemství dobrého překladu. Ve Vsuvce do Putování na západ, posledním čínském románu, který jste přeložil a vydal, říká hlavní hrdina Opičák: „Dobrá stylistika dobrého soudce nedělá.“ Dělá dobrá stylistika dobrého překladatele?

Oldřich Král: Překladatel by měl být stylisticky dobře vybavený. Zároveň by měl umět svou stylistiku potlačit ve službách stylistiky autora. U překladatele je to dvojznačné: neměl by se stylisticky předvádět,

Dílo Oldřicha Krále

Sestavila Nelly Pelc Vostrá
 

Původní tvorba

Král, Oldřich a kol. Z dějin literatur Asie a Afriky. 5 svazků. Praha: SPN, 1962–1965.

Král, Oldřich. Umění čínského románu. Praha: SPN, 1965.

Král, Oldřich. „Metamorfózy hodnot. Nápady k úvaze“. Orientace 3/1966. 18–22.

Král, Oldřich. „Cesta zůstala sjízdná“. O čem bych psal kdybych měl kam. (Tak píšu vám, pane Hrabal!). Praha: Samizdat, 1974.

Král, Oldřich. „Zrod a vývoj básnické ideje v Číně“. Kulturní tradice Dálného východu.