Štítek: 2009 Stránka 5 z 6

Výběrová bibliografie překladů vlámských autorů

Sestavila Marta Nováková

Tento přehled navazuje na „Bibliografii k tématu“, která vyšla v Plavu 7–8/2007. Podává přehled překladů poezie, prózy, dramatu a literatury pro děti a mládež, které byly publikovány v letech 1998–2009, a těch, které se připravují k vydání (u nich ponecháváme název v nizozemštině). Přehled zmiňuje také významná díla, která vyšla do roku 1998. Zvlášť uvádíme překlady, které vyšly v časopisech, a překlady knih pro děti a mládež. Samostatným odkazem jsou i internetové zdroje, které čtenáři kromě dalších bibliografických odkazů poskytnou také informace o vlámské literatuře a kultuře.
 

Překlady poezie a prózy vlámských autorů vydané v letech 1998–2009

Aspe,

Ale

Anne Donovanová

Přeložil Vít Prokopius

Na příběhu jedné bezejmenné matky Anne Donovanová odkrývá, jak málo víme o náročnosti péče o postižené. Text vznikl v roce 2005 na zakázku edinburské organizace Artlink, která se snaží postiženým lidem žijícím v komunitách zprostředkovávat kontakt s uměním.

 

Pečovatelům na celém světě

A nyní přichází okamžik, na který jsme všichni čekali – vyhlášení hlavní „Ceny pro pečovatele roku“.

Zmalovaná holčina si nervózně hraje s obálkou a ty červený drápy jí dost překážej. Něco žvatlá,

Skotská literatura v češtině

Antologie a tradiční texty

Sestavil Daniel Samek
 

Antologie a lidová slovesnost

O hnědém medvědu ze Zeleného údolí. Skotské pohádky, mýty a legendy. Vybrala a přeložila Martina Joujová. Přísloví a hádanky přeložil Daniel Samek. Argo, Praha. 2008.

Robertson, James: Skotské duchařské historky. Přeložil Robert Čapek. Mladá fronta, Praha 2004.

Scottish Tales / Skotské pohádky. K vydání připravila a přeložila Lenka Smetanová. Garamond, Praha 2000.

Staroskotské ballady. Přeložil a poznámky napsal Ladislav Quis.

Ve Skotsku se stále ještě píšou pořádné příběhy

Rozhovor s Davidem Drozdem

Podle svých vlastních slov je David Drozd „ne snad úplně odborník, ale pravděpodobně jediný, kdo se v Česku systematicky zabývá skotským dramatem“. Proto právě s ním byl veden rozhovor o podobách, tématech a autorech skotského divadla.  

Silvie Mitlenerová: Jaké je skotské drama? Je možné ho někam zařadit?

David Drozd: Obecně se dá říci, že je velký rozdíl mezi dramatem kontinentálním a tím tzv. „za kanálem“, tj. britským nebo americkým. Ačkoliv se britské drama samozřejmě také zásadním způsobem vyvíjí, globálně mnohem více tíhne k realismu, k popisnosti, k věcnosti. Pořád ještě se zde píšou hry,

Bezva finta

Lukáš Novosad

Wilde, Oscar. Portrét pana W. H. / The Portrait of Mr. W. H. Z anglického originálu přeložil Jiří Josek. Odpovědná redaktorka Jana Mertinová. 1. vydání. Praha: Romeo, 2008. 79 s. 

Je to smutný fakt. Běžný tuzemský kritický provoz stíhá reflektovat jen hrstku z obrovského množství vydávaných titulů a až na výjimky se věnuje pouze autorům současným. Vyjde-li novinka od některého z autorů takzvaně klasických, je de facto odkázána k hodnocení až v studiích literárněvědeckých, na obyčejnou recenzi nárok takřka nemá. Zřejmě u takových případů zafunguje představa, podle níž podstatné texty významných autorů jsou do češtiny už dávno všechny přeloženy (případně díla od českých autorů vydána) a zbytek jsou jen drobničky,

2/2009 – Skotsko bez kostky



Básníci, dvojníci a opilci aneb několik pohledů na skotskou literaturu

Magdaléna Potočňáková

Byla vůbec někdy nějaká skotská literatura? – ptal se skepticky významný představitel angloamerického modernismu, básník a kritik T. S. Eliot v provokativním názvu své eseje z roku 1919, otištěné v časopisu The Athenaeum. I dnes, po devadesáti letech přetrvává u části (čtenářské či dosud čtoucí) veřejnosti mylný názor, že skotská literatura je vlastně jen jakousi „součástí“ literatury anglické či britské. Je to způsobeno jednak problematickým postavením Skotů jako malého národa v sousedství velkého, jednak jazykovou a kulturní roztříštěností Skotska. „Jednotné Skotsko existuje pouze na mapě,“ tvrdil o své rodné zemi už Robert Louis Stevenson a dokládal toto tvrzení mimo jiné právě jazykovou pluralitou,

1/2009 – Literatura Kavkazu



Hrubá marže v hrubém překladu

Anna Čmejrková

Quintreau, Laurent. Hrubá marže. Z francouzského originálu Marge brute (2006) přeložil Zdeněk Rucki. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl. 1. vydání. Praha: Odeon, 2008. 128 s.

Ve svém prvním románu s názvem Hrubá marže francouzský spisovatel Laurent Quintreau nešetřil ambicemi – pokusil se v návaznosti na Dantovu Božskou komedii aktualizovat koncept Pekla, Očistce a Ráje a zachytit problémy svých současníků. Přihlášení se k slavné renesanční básni je v knize zcela explicitní: trojdílná struktura (Peklo – Očistec – Ráj), rozčlenění Pekla do devíti kruhů, které gradují směrem ke středu, a konečně jméno poslední z postav,

Něco skončilo; začne něco?

Jan Vaněk jr.

V úterý 2. prosince 2008 se konal už 78. pořad Klubu kultury překladu, pořádaného pod záštitou Jednoty tlumočníků a překladatelů. Přednášku na téma „Cid ve světle českých překladů a adaptací“ proslovil sám zakladatel a vedoucí KKP doc. Miloslav Uličný z Ústavu translatologie FF UK, pro nějž jde o dlouhodobé, ne-li životní téma – v Plavu 3/2007 mu vyšel článek „Píseň o Cidovi poprvé česky“, soustředící se na versologické aspekty jeho překladu (Práce 1994). Ve zhruba padesátiminutové přednášce (doprovozené kolováním xerokopií z uváděných publikací) se této otázky také dotkl, ale jinak ji pojal populárněji a šířeji: shrnul historii recepce cidovské látky v českých zemích od počátku 19.