Štítek: 2009 Stránka 4 z 6
Kateřina Veselovská
Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy, největší událost svého druhu v České republice, se uskuteční letos už popatnácté – tentokrát jako oficiální doprovodná akce českého předsednictví v Radě EU. Veletrh bude probíhat od 14. do 17. května v interiérech náhradní haly na místě levého křídla Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, doprovodné akce pak na mnoha místech po celé Praze i v dalších městech republiky.
Ústřední program festivalu je sjednocen tématem 27 ze 27 / Evropa v literatuře – literatura v Evropě. Dalšími samostatnými okruhy jsou Fantazie a kreativita a Literatura a vzdělání.
…Holanovy překlady Rilkovy francouzsky psané poezie
Lucie Koryntová
Holan, Vladimír. Spisy 11 – Překlady I (Rainer Maria Rilke). 1. vydání. Praha/Litomyšl: Paseka, 2007. 452 s.
Básník Rainer Maria Rilke netvořil jen ve své mateřské němčině, ale i ve francouzštině, v níž napsal čtyři sbírky básní: Sad a Valaisanská čtyřverší (Vergers et Les Quatrains valaisans, 1926), Růže (Les Roses, 1927) a Okna (Les Fenêtres, 1927).
V úvodní básni cyklu Sad stejnojmenné sbírky vysvětluje, že se uchýlil k „řeči vypůjčené“ proto, že chtěl užít slova verger,
…
Rozhovor s Georgim Gospodinovem
Přeložila Ivana Srbková
Součástí Panevropského pikniku je dvojice textů bulharského spisovatele Georgiho Gospodinova, který je také jedním z hostů letošního veletrhu Svět knihy. Za pomoci překladatelky Ivany Srbkové jsme s ním ještě před veletrhem mohli krátce pohovořit o událostech roku 1989 a současné bulharské literatuře.
Anna Čmejrková: O tom, jak v Bulharsku probíhal převrat v roce 1989, má většina z nás jen mlhavou představu. Mohl byste nám krátce přiblížit, k čemu vlastně došlo?
Georgi Gospodinov: „Revoluce“ byla v Bulharsku nakonec ještě sametovější než ta československá, tak sametová a něžná, že bych ani neužil slova „revoluce“.
…Lucie Koryntová
Janésová, Clara. Oféliin hlas. Ze španělského originálu La voz de Ofelia (2005) přeložila Adriana Krásová za spolupráce Josefa Forbelského. Odpovědný redaktor Josef Forbelský. 1. vydání. Praha a Litomyšl: Paseka, 2008. 103 stran.
Poezie hladového nezachrání, ale může spasit duši. Dokladem budiž básnická próza Oféliin hlas, v níž španělská básnířka Clara Janésová líčí vlastní básnické zrání a svůj vztah k českému básníkovi Vladimíru Holanovi.
Clara Janésová (nar. 1940) má na kontě přes třicet básnických knih a svými překlady zprostředkovala španělským čtenářům značnou část díla Vladimíra Holana,
…Sestavila Lucie Koryntová
Je obtížné určit, kdo je belgický frankofonní autor. Patří sem i ten, kdo se sice narodil v Belgii, ale žije jinde? Musí autor publikovat v Belgii, aby byl belgický? A co když si autor narozený na území Belgie zvolí ke psaní jiný jazyk než mateřský? Michel de Ghelderode je vlámský dramatik píšící francouzsky. Jean-Philippe Toussaint publikuje v prestižním francouzském nakladatelství Minuit. Margueritte Yourcenarová se narodila v Bruselu, ale celý svůj život cestovala po Evropě a zemřela ve Spojených státech…
Adamek, André-Marcel. Květinová puška. Přeložila Ivana Tomková.
…Rozhovor s Geertem van Istendaelem
Vlámský prozaik, básník, překladatel a esejista, autor do češtiny přeložených knih Belgický labyrint (1998) a Moje Nizozemsko (2007) Geert van Istendael (nar. 1947) hovořil s Martinou Loučkovou o jedné podivné jazykové hranici a sbližování kultur.
Martina Loučková: Evropa v uplynulých měsících s napětím sledovala bouřlivý politický a kulturní vývoj ve vaší zemi. Co znamená Belgie pro vás osobně?
Geert van Istendael: Ten vývoj nebyl vlastně vůbec bouřlivý, vše spočívalo hlavně v ne-vývoji, ve stagnaci vztahů uvnitř Belgie. Belgie je miniaturní Evropa. Na území jednoho království tu koexistují dva oficiální jazyky,
…
Lucie Sedláčková
de Costerová, Saskia. Hrdina. Z nizozemského originálu Held (2007) přeložila Magda de Bruin-Hüblová. 1. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2008. 88 stran.
Zhruba před dvěma roky složil nizozemský literární kritik Arjen Fortuin poklonu mladší generaci vlámských prozaiků. Zpoza státní, nikoli však jazykové hranice nešetřil komplimenty a vyslovil odvážnou myšlenku, že současní vlámští autoři, kteří svá díla z valné většiny publikují u nizozemských vydavatelů, v mnohém předčí své nizozemské kolegy. Ocenil zvláště jejich jazykový cit, styl, odvahu riskovat, naléhavost jejich výpovědí, odhodlanost a sebedůvěru – vlastnosti, které u svých krajanů ve větší či menší míře postrádá a jež shrnuje pod hromadné označení „nekompromisní energie“.
…Holanovy překlady Rilkovy německé tvorby
Michaela Otterová
Holan, Vladimír. Spisy 11 – Překlady I (Rainer Maria Rilke). 1. vydání. Praha/Litomyšl: Paseka, 2007. 452 s.
Ačkoli první sbírka Vladimíra Holana Blouznivý vějíř (1926) byla ještě ovlivněna poetismem, za svůj skutečný debut považoval básník až Vanutí z roku 1932, kdy už měl zcela jiné literární vzory – především S. Mallarmého a R. M. Rilka. Ten mladému Holanovi učaroval natolik, že ho začal i překládat, a činil to s takovým nasazením, že Holanovy rilkovské překlady vydají na samostatný díl jeho sebraných spisů.
…