Štítek: 2007 Stránka 5 z 6

Portrét překladatele: Václav Černý

V rubrice „Portrét překladatele“ budeme čtenáře seznamovat s překladatelskou činností takových osobností, které se primárně věnovaly jinému než překladatelskému řemeslu. Pro španělské číslo byl vybrán Václav Černý – známý romanista, literární vědec, literární kritik, ale také překladatel z románských jazyků a příležitostně i kritik překladu.

Václav Černý byl spíše překladatelem-filologem, než překladatelem-básníkem. Prvním okruhem textů, které si vybíral k překládání, byla jazykově náročnější literární díla, při jejichž překladu mohl uplatnit své rozsáhlé filologické znalosti; ať už šlo o náročnost způsobenou stářím jazyka, jako v případě Montaignově nebo Cervantesově, nebo jazykovou invencí a obrazností básníka, případ Luise de Góngora y Argote.

3/2007 – Španělsko po česku



Bibliografie českých překladů španělské a katalánské literatury za období 2005–2006

Miloslav Uličný

Jako doprovod ke své bibliografii španělských děl vydaných v tuzemsku v posledních dvou letech sestavil překladatel a teoretik Miloslav Uličný také komplet portrétků jejich autorů a připojil k nim i medailony odpovídajících českých překladatelů.

2005

ALMODÓVAR, Pedro: Todo sobre mi madre / Vše o mé matce. Guión bilingüe / Dvojjazyčný scénář. Přeložila Anežka Charvátová. Jazykový komentář Juan Sánchez. Praha: Garamond 2005. 254 s.

CALDERÓN DE LA BARCA, Pedro: Znamení kříže (La Devoción de la Cruz. Comedia de los Santos y Bandoleros). Přeložil Vladimír Mikeš. Upravili Hana Burešová a Štěpán Otčenášek.

Slovník roku 2007

Jednota tlumočníků a překladatelů (JTP) rozhodla 2. února o výsledcích letošního, již čtrnáctého ročníku soutěže o Slovník roku. Odborná porota JTP vybírala z celkem 90 přihlášených titulů.

Hlavní cenu Slovník roku 2007 získala Encyklopedie knihy – knihtisk a příbuzné obory v 15. až 19. století Petra Voita vydaná nakladatelstvím Libri. Na druhém místě se umístil Česko-lotyšský slovník Sandry Nikulcevy z nakladatelství Leda, který zároveň získal hlavní cenu v kategorii překladatelských slovníků, a na třetím skončil Velký anglicko-český slovník Josefa Fronka z téhož nakladatelství. Ten se v kategorii překladatelských slovníků umístil na druhém místě, následován Německo-českým, česko-německým velkým knižním slovníkem z nakladatelství Lingea.

Beyond the pale

Viktor Janiš

Několik poznámek k článku Ondřeje Vimra Otevřená kritika překladu (in: Plav 2007/1).

Shodou okolností, dle Vimra „více či méně arbitrárně“, jsem byl vybrán, zvážen a shledán lehkým, dopustiv se údajně dvou ze čtyř kardinálních hříchů kritika překladu: neetické sebestřednosti a neuvědomělé ahistoričnosti. Zašel jsem dál, než jsem zajít měl, ocitl jsem se mimo výseč a slušnou translatologickou společnost, „beyond the pale“, jak říkají Angličané. Jenže já si nejsem jist, zda je o hříchy, a už vůbec si nejsem jist, že jsem se jich dopustil.

Poprvé jsem se měl provinit proti etice: vyzdvihoval jsem prý vlastní dílo,

Biermannovo čestné občanství

Jan Hon

Kulturní rubriky německých novin zaplnil v posledních týdnech spor o to, zda má berlínské zastupitelstvo udělit čestné občanství lyrikovi, písničkářovi a bývalému východoněmeckému disidentovi a exulantovi Wolfu Biermannovi.

Se značně medializovaným sebezapřením v lednu nakonec berlínské zastupitelstvo rozhodlo, že Biermannovi čestné občanství udělí. Jak Biermann, tak berlínské zdráhání ovšem odhalují některá obzvlášť podrážděná místa nejnovějších německých kulturně-politických dějin. Sám Biermann je doslova ztělesněňuje: roku 1936 se rodí do hamburské židovsko-dělnicko-komunistické rodiny, jen náhodou přežívá druhou světovou válku, po níž na sklonku puberty přesidluje do NDR, kde se věnuje politickoekonomickým studiím, filosofii, matematice – a také básnické,

Středoevropský literární prostor už neexistuje

Korespondenční rozhovor s Tomášem Glancem a Michaelem Špiritem o české literatuře ve světě, o slavistice na zahraničních univerzitách i o tom, zda spisovatelé rozumějí literatuře.

Jan Hon: Časopis Plav nese podtitul „měsíčník pro světovou literaturu“ – v tomto čísle se chceme zaměřit na otázku, jak si v kontextu světové literatury stojí literatura česká. Oba jste strávili delší dobu v zahraničí – Tomáš Glanc v New Yorku, Berlíně a v Moskvě, Michael Špirit v Heidelberku. Pro začátek se zeptám jednoduše: Má současná česká literatura německé, americké a ruské čtenáře? Kteří čeští autoři „se čtou“, a proč právě oni?

2/2007 – Světoví spisovatelé o české literatuře



1/2007 – Příběhy severoamerických indiánů



Evropský Turek Pamuk

Jan Hon

Tato rubrika bude v podobě kaleidoskopu nebo mikroeseje představovat některé zajímavosti, které se ve světové literatuře udály za poslední měsíc.

Česká média si sice stačila všimnout, že letošní Nobelovu cenu za literaturu získal jakýsi Turek Pamuk, ale u této strohé informace také vesměs zůstalo. Dokonce i jeho prvního knižního překladu jsme se dočkali až na sklonku minulého roku. Snad proto u nás zůstala zcela bez povšimnutí řeč s názvem Kufr mého otce, kterou Pamuk pronesl v prosinci při převzetí Nobelovy ceny. Přitom právě ona výmluvně ukazuje, proč by se nota bene evropské publikum mělo zrovna o tohoto tureckého autora zajímat.