Štítek: 2005 Stránka 1 z 2
Číslo otevírá rozhovor s překladateli. V tomto případě s překladateli poněkud netradičními, ani jeden z nich totiž nemá překládání jako hlavní náplň své práce. Zatímco Jan Dušek je především filolog a teolog, který se textové analýze a překladům věnuje odborně, Milan M. Horák je farářem malé křesťanské církve Obec křesťanů, která u svých duchovních dbá na práci s původními texty. Oba jsou tedy s biblickým texty spjati více než osobně.
Josef Šlerka: Tématem prosincového čísla Plavu je bible a její překlady. Na jednu stranu by to mohlo být pevné vymezení jednou knihou.
…
Rozhovorem s dvěma mladými překladateli ze slovinštiny, Alešem Kozárem a Hanou Mžourkovou, otevíráme číslo věnované literatuře tohoto jazyka. Především na postavení slovinské literatury a jejího překladatele u nás i na jihu se ptal Jan Chromý.
Jan Chromý: Začněme obligátní otázkou. Jak jste se dostali ke slovinštině a slovinské literatuře?
Aleš Kozár: Dost prozaicky. Slovinsko mě oslovilo jako krásná země s příjemnými, vstřícnými lidmi ,,té milé slovanské povahy“. Za dobu, kdy jsem na fakultě studoval češtinu, byl pro mě obor čím dál tím víc těsný. A jak se ukázalo, slovenistika byla ideální alternativa.
…
V minulém čísle jsme nedopatřením otiskli nefinální verzi překladu eseje Viktora Pelevina Mardongy. Náležitou verzi naleznete na našich internetových stránkách www.svetovka.cz. Všem čtenářům a zejména překladatelce Ivě Dvořákové se hluboce omlouváme.
…
Překladatelská soutěž Jiřího Levého má u nás již několikaletou tradici. Každoročně se nad soutěžními texty schází odborná porota z řad překladatelů, aby vybrala nejlepší přeložené texty. Pro bližší seznámení s fungováním soutěže i poroty vám přinášíme rozhovor s jejím současným předsedou, Ladislavem Šenkyříkem. Rozhovor vede překladatelka Zuzana Šťastná.
Zuzana Šťastná: Soutěž Jiřího Levého existuje od roku 1992. Měla nějaké předchůdce v předlistopadové době?
Ladislav Šenkyřík: Ano, Svaz překladatelů, odnož Svazu spisovatelů, měl jakýsi Aktiv mladých, který organizoval soutěž na obdobném principu. Za názvy a strukturu těch orgánů neručím, stály mimo zorné pole mých zájmů.
…Richard Podaný
„Myšlenka anticeny jest tak jednoduchá jako Kolumbovo vejce“, pravil by asi Švejkův spoluvězeň na policejním ředitelství. Nicméně protože jsem nějakou dobu zastupoval Obec překladatelů v evropském sdružení CEATL, můžu prohlásit, že (aspoň pokud vím) nikdo jiný v Evropě tu prostou myšlenku nepojal a anticeny za překlad neuděluje. Takže: proč a jak to vlastně celé vzniklo?
PROČ, to je vcelku jasné každému, kdo zažil v knižní branži počátek let devadesátých. Místo stovek vydaných titulů tisíce, stovky a stovky nových nakladatelů včetně těch, co to moc neuměli, a ve zpěněné brázdě za jejich zádí též stovky „překladatelů“,
…
Libor Dvořák
Zejména v dobách -ismu četná tehdejší média, ale i proslulí umělci tíhnuli k poněkud účelovému tvrzení, že za každým úspěchem v jakékoli tvůrčí činnosti nutně stojí příslovečných deset procent talentu a devadesát procent dřiny. Na tomhle výroku je jistě hodně pravdy – z nadaného houslisty, který by necvičil několik hodin denně, by se zajisté nestal ani David Oistrach, ani Václav Hudeček – troufám si ale tvrdit, že bez nějaké té alespoň základní Boží jiskry by jakákoli dřina byla marná a čím je jiskra jasnější a výraznější, tím méně dřiny v práci samotné postačí a k tím zářivějším výsledkům ona případná profesní píle vede.
…– překlad Temného obrazu od Philipa K. Dicka, který vyšel v nakladatelství Argo, není zbrusu nový, jak tvrdí úvodník, nýbrž zrevidovaná verze překladu Roberta Tschorna, vydaného v r. 1998 nakladatelstvím Talpress; – překlad Asimovovy Nadace u nás poprvé vyšel v r. 1991, nikoliv v r. 1990, jak je uvedeno v komentáři Viktora Janiše „Když před konzulátem Nadace stojí Mobs Riot“; – v medailonku Isaaka Asimova jsme uvedli, že jeho prvním románem byl Nightfall, ačkoliv ho Asimov napsal původně jako povídku a až později ho přepracoval spolu s Robertem Silverbergem na román. Asimovův první román je Pebble in the Sky (česky Oblázek na obloze),
…