Štítek: 2 Stránka 1 z 10

Beránek roh má k potrkání…

Překladatel následujících básní a vítěz Soutěže Jiřího Levého 2023 v kategorii poezie, Jan Rus, nás bohužel v červnu 2024 ve velmi mladém věku opustil. Na jeho památku zde zveřejňujeme celé znění oceněného soutěžního příspěvku, jak vyšel v Plavu 2/2024.

Příští stanice Finsko: Finská přistěhovalecká literatura v Brně

Brněnské uvedení aktuálního finského čísla Plavu v Café Paměti národa (Radnická 369/10) v pátek 5. dubna od 19:00. 

Příští stanice Finsko. Pražské uvedení čísla

Uvedení čísla 2/2024 v pátek 8. března od 19:00 ve Skautském institutu v Rybárně (U Sovových mlýnů 134/1). Brno 5. dubna!

2/2024 – Příští stanice Finsko

Vychází nový Plav věnovaný finské přistěhovalecké literatuře.

Čtení jako cesta vlakem

Luděk Korbel

V souladu s koncepcí Kendalla Waltona lze věřit tomu, že fikční svět umění vzniká teprve v prostoru mezi dílem a jeho vnímatelem, který jej spoluvytváří a má na jeho podobě také svůj podíl. Ale s každou další dobrou knihou docházím k přesvědčení, že lze s touto metaforou zajít ještě dál. Rozdíl mezi světem fikčním a tím naším spočívá v pouhém čase. V prodlevě mezi okamžikem, kdy jej čtenář měl možnost navštívit a usídlit se v něm, a dobou, kdy zde, v jakémsi svébytném paralelním čase, fiktivní hrdinové rozžívali své osudy; a i když jsme pobývali na daném místě,

Pověst o nesrozumitelnosti finštiny často rozšiřují sami Finové

Rozhovor s Violou Parente-Čapkovou vedla Silvie Mitlenerová

Literatuře se hojně věnuje tematický esej, v rozhovoru s profesorkou finské literatury a překladatelkou Violou Parente-Čapkovou se proto věnujeme více sociologickému a historickému pozadí migrace. Kdo přichází do Finska, a kdo z něj naopak odchází? Kde se vzalo vyzdvihované finské školství – a je tak dobrá škola díky Finům, nebo Finové díky škole? Na závěr ještě přidáváme tip pro ty, kteří by se chtěli zapojit do finského literárního kroužku.

 

Silvie Mitlenerová: Toto číslo Plavu se věnuje současné migrační literatuře,

Nic nemůže poškodit báseň víc než mnohomluvnost

Rozhovor s Andrésem Sánchezem Robaynou vedl a ze španělštiny přeložil Petr Zavadil

O knize Por el gran mar (2019, č. Tím velkým mořem, 2022) rozmlouval se španělským básníkem a zároveň svým přítelem Andrésem Sánchezem Robaynou jeho překladatel Petr Zavadil. Řeč přišla na pozici sbírky v autorově souhrnném díle, na obohacující lehkost či chudobu poetiky sbírky jako nový prvek autorovy tvorby, na ústřední motivy moře a ostrovanství, na Robaynovo vnímání poezie a metafory i na jeho vztah k jiným básníkům a překládání jejich děl.

 

Petr Zavadil: Nedávno jsi vydal souhrn veškeré své poezie.

O sebenalézání v prostoru

Klára Witzany Hutková

Lahiri, Jhumpa. Kde zrovna jsem.
Z italského originálu
Dove mi trovo (2018) přeložila Alice Flemrová.
1. vydání. Praha: Argo, 2023. 152 stran.

 

Jhumpa (oficiálně Nilandžana Sudešna) Lahiri se narodila v roce 1967 v Londýně do rodiny indických imigrantů a od tří let vyrůstala ve státě Rhode Island v USA. Studovala na Kolumbijské a poté Bostonské univerzitě, kde absolvovala několik oborů: anglický jazyk a literaturu, tvůrčí psaní a komparatistiku. Na Bostonské univerzitě pak získala i doktorský titul v oblasti renesančních studií. První sbírku povídek Lahiri vydala v roce 1999 a o rok později za ni získala Pulitzerovu cenu.

Odplouvání snů

Klára Soukupová

Woolfová, Virginia. Plavba.
Z anglického originálu
The Voyage Out (1915) přeložila Zuzana Mayerová.
1. vydání. Praha: Odeon, 2023. 488 stran.

 

Překladatelka Zuzana Mayerová po povídkách (vyšly v souborech Smyčcový kvartet, č. 1982; Strašidelný dům, č. 2006) a románu Roky (1937, č. 2021), za nějž získala Cenu Josefa Jungmanna, přeložila další dílo Virginie Woolf – její první román Plavba (1915), v němž manželé Ambroseovi odjíždějí na zimu z Londýna do Jižní Ameriky a berou s sebou do horské vily i svou neteř Rachel.

2/2023 – Zubr ve stínu medvěda

Vychází nový Plav věnovaný literatuře Moldavska.