Štítek: 12 Stránka 3 z 6

Surový boj mezi dvojím pojetím státu a společnosti

Rozhovor s Robertem Bencivengou

Novinář Roberto Bencivenga, přímý účastník událostí olověných let, vysvětluje jejich italský a mezinárodní kontext, hovoří o tom, jak se ocitl na likvidačním seznamu Rudých brigád, o proměnách Itálie v uplynulých čtyřech desetiletích, o berlusconismu, Italu Calvinovi nebo o postavení a roli tamějších médií. Rozhovor připravili Lucie Doležal Nováková a Luděk Liška. 

Luděk Liška: Jak byste člověku, který o olověných létech a Itálii příliš neví, popsal, co se tehdy vlastně dělo? Jak chápete mezinárodní kontext olověných a 70. let obecně?

Roberto Bencivenga: Takzvaná olověná léta, která Itálii 70. let zaplavila krví, můžeme definovat jako surový boj mezi dvojím pojetím státu a společnosti.

12/2013 – Itálie: vesta plná olova



Mám rád vše, co létá: ptáky, ryby, kytovce, želvy i lidi, kteří se naučili vznášet

Rozhovor s Lubomírem Martínkem

Volba, s kým vést rozhovor na úvod námořního čísla, byla nabíledni: není mnoho českých spisovatelů, kteří by se plavili. Korespondenční rozhovor s Lubomírem Martínkem probíhal mezi jeho srpnovou cestou k moři do Francie a lednovým „pravidelným útěkem před zimou do Indonésie“.
 

Luděk Liška: Na záložce knih, které jste vydal v Pasece, najdeme na dva tucty profesí, kterými jste prošel: přidavač na stavbě, lakýrník, konstruktér, rýsovač, rybář, pašerák… Můžeme mezi nimi najít i stavitele a přepravce lodí. Přimotal jste se k lodím náhodou jako Jeroným Fok, hrdina vaší knihy Mezi polednem a půlnocí?

Průvodce čítankou islámského fundamentalismu

Jitka Jeníková

Ibn Tajmíja. Wásitské vyznání. Z různých arabských originálů přeložil, komentářem a studií opatřil Pavel Ťupek. Odpovědný redaktor Martin Bedřich. 1. vydání. Praha: Academia, 2013. 183 stran. 

Ibn Tajmíja je jedním z nejvýznamnějších islámských učenců a teologů. Přestože od jeho narození letos uplyne přesně 750 let, je jeho dílo stále živé a v arabském světě velmi rozšířené. V Saúdské Arábii tvoří Wásitské vyznání dokonce součást školních osnov a český čtenář má tedy nyní možnost se seznámit s výrazným dílem ještě výraznější osobnosti, jejíž myšlenky se v současné době díky vlivu, který má v arabském světě ekonomicky silná Saúdská Arábie,

12/2012 – Vzhůru na palubu



„Obžalovaný sponzorské dary vysvětloval, ale nevysvětlil“

aneb české a francouzské pojetí vidovosti

Miroslava Sládková

České sloveso přirozeně vyjadřuje znaky vidovosti a temporality – loď může připlouvat, nebo připlout, odplouvat, či odplout. V jazycích neslovanských však binární opozice dokonavost vs. nedokonavost neexistuje. Jaké možnosti má překladatel, aby takovýto významový odstín v překladu do cizího jazyka zachoval? 

Zamýšlíme-li se nad problémem vidovosti v češtině a ve francouzštině a nad překladatelskými problémy, které z něho vyplývají, musíme si uvědomit, že zatímco u českých sloves existuje binární opozice dokonavost vs. nedokonavost, ve francouzštině je situace mnohem složitější. Ve slovanských jazycích se od sebe odlišují znaky vidovosti a temporality,

Talent poznáte už po pár odstavcích

Rozhovor s Ladislavem Šenkyříkem

S předsedou poroty Soutěže Jiřího Levého, překladatelem a fejetonistou Ladislavem Šenkyříkem, o Obci překladatelů, záhadných trvalkách a puči proti sobě samému. 

Kateřina Veselovská: Toto číslo Plavu přináší překlady autorů, kteří byli oceněni v 19. ročníku Soutěže Jiřího Levého, soutěže zaměřené na začínající překladatele. Za jakých okolností, z čího podnětu, případně z jaké potřeby tato soutěž vznikla? Kdo vlastně stál u jejího zrodu?

Ladislav Šenkyřík: Pro přesnou odpověď na tuto otázku jsem asi příliš mladý. Literární soutěž pro mladé a začínající překladatele má své kořeny v dobách nejtužší normalizace, kdy překladatelé nesměli mít samostatnou organizaci,

Moje německá matka

Vratislav J. Slezák

Obec překladatelů pravidelně oceňuje talentované překladatele, tradičně ale udílí také anticenu Skřipec. Za rok 2010 ji získala kniha Niklase Franka Moje německá matka, vydaná v překladu Vlastimila Dominika a v odpovědné redakci PhDr. Aleny Sojkové. Porota usoudila, že překlad se na mnoha místech závažně proviňuje proti normám soudobé češtiny, je často bezradný v oblasti německých reálií a v odkazech na ně, postrádá vynalézavost ve vystižení barvitosti originálního textu a prozrazuje vážné nedostatky redakční práce. 

Žánrově se dá označit za nemilosrdnou historicko-politickou životopisnou koláž. Autorem je Niklas Frank, ročník 1939, nejmladší syn neblaze proslulého německého válečného zločince Hanse Franka,

Výherci Soutěže Jiřího Levého

Kateřina Veselovská

Obec překladatelů v roce 2012 vyhlašuje Soutěž Jiřího Levého už podvacáté. Následující seznam zahrnuje překladatele oceněné v předchozích devatenácti ročnících a díla, která si k překladu vybrali. Chybí-li některé kategorie či umístění, nebyla v daném roce udělena. Podrobnější přehled oceněných autorů najdete na webu OP.
 

2010–2011 (19. ročník)

Kategorie próza:
1. cena: Ivana Kinská (Melinda Nadj Abonji: Holubi vzlétají, němčina)
2. cena: Hana Bortlová (Mario Benedetti, povídky, španělština)
2. cena: Eva Maršíková (Margaret Atwoodová: Zápisky z cest,

12/2011 – Summa Laevitica