Štítek: 12 Stránka 1 z 6

Montalbanovy arancini

Odemykáme text z čísla 12/2015 k příležitosti životního jubilea jeho překladatelky Kateřiny Vinšové.

Básně

Dnes, 20. dubna, si připomínáme výročí úmrtí německy píšícího básníka židovského původu Paula Celana (23. 11. 1920 – 20. 4. 1970). V Plavu se jeho básně objevily hned dvakrát – Jakub Kostelník za ně získal ocenění v Soutěži Jiřího Levého v roce 2011 a 2013.

Pán chleba

Senioři od sedmi do devíti, právníci od devíti do desíti, lidi s piercingem v nose od půl třetí do půl čtvrté. Taky se moc nevyznáte v nakupovacích pravidlech? Odemykáme pro vás povídku o tom, jak složité může být koupit si chleba, co všechno musíte vědět a co všechno kvůli tomu můžete zjistit, aniž byste chtěli.

12/2018 – Ghanská dědictví

S posledním číslem ročníku 2018 se z drsného severu přesuneme do Ghany.

Angličtina je stále lingua franca Ghany

Rozhovor s ghanským univerzitním učitelem Kwamem Osei-Pokuem

Z angličtiny přeložil Vojtěch Šarše

Jak jsme se mohli dozvědět z předchozích čísel zaměřených na africké literatury, autoři ve všech subsaharských státech čelí podobným problémům, vycházejícím především z koloniální historie a z nynější ekonomické situace. Kwame Osei-Poku nám v následujícím rozhovoru vysvětlí status ghanské literatury v Ghaně samotné. Řeč bude mimo jiné o jazycích, kterými se v Ghaně literatura píše.
 

Vojtěch Šarše: Učíte na největší a nejstarší univerzitě v Ghaně. Mají vaši studenti možnost studovat ghanskou literaturu?

Kwame Osei-Poku: V mém ústavu (ústav anglického jazyka) vyučujeme ghanskou literaturu ve třetím ročníku bakalářského a v prvním ročníku magisterského studia.

Svět mezi tragédií a bláznovstvím

Andrea Popelová

Wurm, Franz. Král na střeše / König auf dem Dach.
Bilingvní vydání. Z německého originálu (1997) přeložila Věra Koubová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2018. 160 stran.
 

Básník a překladatel Franz Wurm (1926–2010) pocházel z pražské německé židovské rodiny. Jeho rodiče zemřeli v koncentračním táboře, on sám válku přežil u příbuzných v Británii. Po r. 1945 žil převážně ve Švýcarsku, ale do Prahy a k české literatuře se často vracel. Přátelil se s Ivanem Vyskočilem, Emanuelem Fryntou a Karlem Šiktancem, překládal do němčiny verše Vladimíra Holana (mimo jiné i Noc s Hamletem).

Genialita odzrňovače bavlny aneb Tak v koloniích vznikl rasismus

Michael Alexa

Katarzyna Surmiak-Domańska. Ku-klux-klan. Tady bydlí láska. Z polského originálu Ku-klux-klan. Tu mieszka miłość (2015) přeložila Jarmila Horáková. 1. vydání. Žilina: Absynt, 2017. 304 stran. 

Katarzyna Surmiak-Domańska je v polském prostředí známá spíše svým působením na varšavském Institutu reportáže než svými knihami. Alespoň to platilo do vydání Ku-klux-klanu, literární reportáže, za kterou byla nominována na prestižní ceny Ryszarda Kapuścińského, Beaty Pawlakové a Nike. Surmiak-Domańska debutovala sbírkou „sexuálních reportáží“ Beznadziejna ucieczka przed Basią (Marný útěk před Bárou, 2007), dokumentující život lesbiček, gayů, transsexuálů a prostitutek odmítnutých společností a toužících po výchově dětí,

12/2017 – Nizozemí v cizích zemích



Pro surinamskou literaturu bych založil i cirkus

Michiel van Kempen

Rozhovor vedla a z nizozemštiny přeložila Anna Krýsová

Michiel van Kempen je emeritní nizozemský profesor a velký nadšenec do surinamské literatury. V následujícím rozhovoru se ujímá nelehkého úkolu stručně definovat rozdíl mezi koloniální a postkoloniální literaturou v nizozemské jazykové oblasti, konkrétně v Surinamu. Hovoří také o své nejnovější knize, životopisu surinamského spisovatele Alberta Helmana, o digitalizaci starých textů a popularizaci surinamské literatury. 

Anna Krýsová: Rozdíl mezi koloniální a postkoloniální literaturou není jenom rozdílem v chronologickém vývoji literatury. Spíše se tyto dva termíny dají použít jako označení rozdílného způsobu nahlížení na „jiné“ nebo „jinakost“. Které důležité faktory odlišují koloniální literaturu od postkoloniální?

Nejenom literární velikán

Rozhovory s Étiennem Gallem a Victorem Oguguou Anoliefem

Francouzský profesor literatury a nigerijský nakladatel odpovídají na otázky týkající se oblíbenosti africké literatury v Africe samé, přesněji v Nigérii. První dotazovaný se mimo jiné rozhovoří o výjimečnosti spisovatele Woleho Soyinky – úryvek z jeho divadelní hry Tanec lesů nalistujete o pár stránek dále. Od druhého zpovídaného se pak dozvíme něco o materiální dostupnosti knih v Nigérii a o literárních aktivitách pořádaných v jejím hlavním městě Abuje.  

Rozhovor s Étiennem Gallem Z francouzštiny přeložil Vojtěch Šarše

Vojtěch Šarše: Pane Galle, prožil jste více než dvacet let v Nigeru a několikrát jste navštívil i sousední Nigérii.