Štítek: 10 Stránka 7 z 10

Překlady bulharské krásné literatury do češtiny po roce 1989

Ondřej Zajac

Se kterými bulharskými autory se můžeme v současnosti setkat v českých knihkupectvích, jak se měnil status „malých literatur“ spolu se změnami přicházejícími v devadesátých letech a co čeká bulharskou literaturu v letech následujících? Odpovědi (nejen) na tyto otázky najdete v bilančním ohlédnutí Ondřeje Zajace. Vydání Plavu zaměřené na bulharskou literaturu, o kterém rovněž padne zmínka, aktuálně připravujeme. A konečně: také v současné bulharské literatuře lze vysledovat jistou pražskou stopu… 

Jak název předznamenává, v tomto textu se budu věnovat historii překladů z bulharštiny během posledních pětadvaceti let. Ve srovnání s lety předrevolučními poměrně drasticky ubylo knižních překladů. Zároveň se změnil systém vydávání: velká státní nakladatelství nahradila především drobná a soukromá,

Správňák Bernie Günther na cestách

Milena M. Marešová

Kerr, Philip. Praha osudová. Z anglického originálu Prague Fatale (2011) přeložil Martin Škapa. 1. vydání. Praha: Argo, 2013. 258 stran. 

Philip Kerr (nar. 1956) není coby literát začátečník, je autorem téměř třiceti knih, sci-fi povídek, fantasy příběhů pro děti. Vystudovaný právník se proslavil především detektivními příběhy, jejichž hlavní postavou je Bernhard Günther, důsledně nazývaný Bernie, komisař berlínské policie, muž z rodu drsných správňáků čelících nepravostem zbytku světa. První Kerrova kniha o dobrodružstvích policisty, důstojníka SS a tajné policie nacistického Německa, vyšla v roce 1989 pod názvem March Violets a její děj se odehrával v roce 1936.

10/2013 – Praha v množném čísle



Prudký zásah poetického miniobrazu

Rozhovor s Josefem Forbelským

Jak jsme slíbili v tištěném Plavu, publikujeme krátký rozhovor s hispanistou, překladatelem, publicistou a vysokoškolským pedagogem Josefem Forbelským. Odehrál se v srpnu loňského roku a hovořilo se především o překládání gregerií Ramóna Gómeze de la Serny.
 

Marcela Vrzalová Hejsková: Pane docente, odkud vzešel impuls k prvnímu českému překladu gregerií v roce 1969?

Josef Forbelský: Na konci šedesátých let nastalo uvolnění: překládali se západní spisovatelé, a nejen ti ideologicky bezvýhradně přijatelní. Zároveň zde sílil zájem o evropskou avantgardu. S nápadem přeložit gregerie jako příklad španělské avantgardy přišel dr.

10/2012 – Jubilevum



Dnes čtu jen nejlepší autory v těch nejlepších překladech

Rozhovor s Helenou Stachovou

S dlouholetou překladatelkou z polštiny, která má na svém kontě přes dvě stě děl klasické i moderní literatury, jsme si jednoho podzimního podvečera povídaly v pavilonu Vojenské nemocnice. Oddělení traumatologie, společenská místnost pro pacienty. Na obrazovce fotbal se ztlumeným zvukem. Pod ní skromná knihovna, kterou má paní Helena již dávno pečlivě prostudovanou. Čapkovy Trapné povídkyBoží muka ji překvapily svým zastaralým jazykem, a naopak povídky O. Henryho jí přijdou stále aktuální a čtivé. Babičku Boženy Němcové měla v dětství nejradši.  

Barbora Gregorová: Posledním autorem, kterého systematicky překládáte,

Gómez de la Serna v předválečném překladu

Marcela Vrzalová Hejsková 

Madridský skandalista a experimentátor

Ramón Gómez de la Serna (1888–1963) byl jednou z nejvýraznějších osobností meziválečné avantgardy ve Španělsku. Měl pověst skandalisty a enfant terrible dalíovského ražení: deklamoval své texty na hřbetě slona nebo z cirkusové hrazdy a v jeho extravagantním bytě mu dělala společnost ženská vosková figurína, oblečená podle poslední pařížské módy. Pobýval v Paříži, Londýně, Švýcarsku, Itálii nebo v Portugalsku a mezi jeho přátele patřili například Apollinaire, Cocteau, Tzara, Erenburg, Cassou, Lipchitz, Modigliani, Sonia a Robert Delaunayovi. Pokud nebyl na cestách, trávil tento příslušník madridské bohémy sobotní večery v kavárně Pombo, kde mu nadšeně naslouchali Buñuel, Dalí,

Literatura v jazyce kuchyně

Rozhovor s Vjačeslavem Ar-Sergim

Rozhovor s udmurtským spisovatelem Vjačeslavem Ar-Sergim se týká především ugrofinského literárního souručenství, minulosti i současnosti udmurtské literatury a jejího politického a společenského kontextu a jazykového určení. Tematicky tedy navazuje na esej Johanny Domokosové – na otázku, zda má dnes spojení „uralské literatury“ vůbec smysl, však odpovídá z hlediska uralského spisovatele, pro kterého toto téma zdaleka není pouhou teorií.  

Michal Kovář: Vjačeslave, existuje podle tebe uralská (ugrofinská) literatura, a pokud ano, co pro tebe znamená?

Vjačeslav Ar-Sergi: Ugrofinské (uralské) etnojazykové společenství, v současné době čítající více než dvacet milionů lidí,

Hispánská literatura na vlastní uši

Vít Pokorný 

Na chvíli se rozhostí ticho, ale sotva se ozve pár slov, opět je uvítají salvy smíchu. To ústy recitátora promlouvá postava Quique z románu Aboddón zhoubce a ve španělštině s argentinským přízvukem pronáší recepty, jak se dostat do dějin literatury.

6. Román palindrom: dá se číst odpředu dozadu nebo odzadu dopředu.

7. Román, který se dá číst po úhlopříčce.

8. Román, který se má číst tak, že se přeskakuje každé druhé slovo (třetí, čtvrté, každé slovo odpovídající prvočíslu, každý násobek sedmi). Nebo se přeskakuje každé nepřechodné sloveso.

10/2011 – Koho jedí Samojedi?