Štítek: 10 Stránka 6 z 10
Sergi Pàmies
Z katalánštiny přeložil Michal Brabec
Píseň první
Mám svou teorii: pokud se člověk zamiluje v dešti, láska vydrží déle, než když se tak stane za hezkého počasí. Ne že bych si dělal nějaké vědecké ambice, ale posledních pár let se vyptávám všech známých, za jakých meteorologických podmínek se zamilovali. Povětšinou mi to sdělují bez zdráhání, s nostalgicky zastřeným pohledem, nebo v rozladění, které se nenamáhají skrývat. Mám sedm set patnáct chronologicky řazených odpovědí a s laickou neúprosností se odvažuji tvrdit, že déšť má na milostný cit blahodárný vliv.
…Jan Schejbal
Nevelká Andorra tvoří kulturně významnou součást zemí, na jejichž území se mluví (a píše) katalánsky. Kromě ukázek z andorrské literatury přinášíme několik základních údajů o tamní tvorbě.
Andorra se může pochlubit patrně nejmladší beletrií v Evropě. Ve svém vývoji vycházela zprvu z domácích podnětů a pod vlivem celosvětových literárních trendů postupně dospěla k tematické a žánrové rozmanitosti.
Třebaže obecnější prameny kladou počátky andorrské literatury, chápané v širším smyslu slova, [1] do 18. století, [2] a následně uvádějí cestopisy a zprávy o Andoře psané cizinci, vlastní zralá umělecká próza se objevuje teprve v roce 1981. Tehdy Antoni Morell (* 1941 v Barceloně) vydal Set lletanies de mort (Sedm předsmrtných litanií),
…Výbor z katalánsky psané poezie
Miquel Desclot, Ramon Pinyol, Pere Gimferrer
Z katalánštiny přeložil Michal Brabec
Píseň o nakresleném domku Miquel Desclot
Stvoř mi hořlavé zákoutí
někde v blízkosti krbu
uvnitř malého domku
se zahradou své paměti.
Do toho koutku pověs mi
malbu od Paula Kleeho
a nech ji, ať se houpe
za tónů Schönbergových not.
Na lavici mi můžeš dát
zářivě žlutý citron
a nedopitou láhev
se zbytkem ginu z Menorky.
…Rozhovor s Janem Schejbalem
Počátky česko-katalánských literárních vztahů, společné jmenovatele české a katalánské kultury, původ katalánštiny či její současné postavení na poli literatury… to jsou jen některá z témat, která jsme otevřeli v rozhovoru s předním českým katalanistou Janem Schejbalem. Rozhovor nejenže naše číslo uvádí, ale také vysvětluje reálie, k nimž se odkazují překlady katalánsky psané beletrie.
Vít Pokorný: Při přípravě tohoto čísla Plavu jste měl zájem na tom, aby byl položen důraz na středověkou katalánsky psanou prózu a na současnou tvorbu takzvané generace sedmdesátých let. Proč právě toto zaměření na krajní body, mezi nimiž leží celá staletí?
…
Konstantinos Tsivos
V prosinci loňského roku zemřel v Soluni po dlouhodobé nemoci Karolos Tsizek (Karel Čížek), řecko-český grafik, designér, překladatel, univerzitní učitel a literát, který představoval snad posledního mohykána mnohonárodnostní a kosmopolitní soluňské umělecké scény. Karolos Tsizek patřil mezi nejbližší spolupracovníky Nikose-Gavriela Pentzikise, gurua soluňské literární školy, ale také nerozlučné dvojče básníka Dinose Christianopulose či spisovatele Jorgose Ioannua, zkrátka těch nejlepších literátů metropole severního Řecka. Díky němu se mohli řečtí čtenáři seznámit s dílem Jaroslava Seiferta, Karla Čapka, Jiřího Wolkera, Josefa Hory, Jana Skácela a dalších nejen českých, ale i slovenských a italských autorů.
Karolos Tsizek se narodil v roce 1922 v italské Brescii.
…Rozhovor s Jakovosem Kambanellisem
V roce 2007 poskytl dramatik Jakovos Kambanellis rozhovor Marcele Spívalové a Pavlíně Šípové, které byly tehdy v Athénách na stáži a chystaly společný projekt uvedení vybraných moderních řeckých autorů na české scéně. Z projektu však nakonec sešlo a tato rozprava se teprve nyní dočkala své publikace.
Marcela Spívalová a Pavlína Šípová: Jak jste se vlastně dostal k psaní dramatu?
Jakovos Kambanellis: Nezačal jsem psát pro divadlo, protože by se mi tak líbilo nebo že bych si chtěl vyzkoušet svůj tvůrčí potenciál a poměřit se s antickými vzory.
…
Rozhovor s Dimitrisem Nollasem
Rozhovor se současným řeckým prozaikem Dimitrisem Nollasem se věnuje stále aktuálním tématům, jako je uprchlictví, migrace, občanské nepokoje nebo nenaplněné představy (nejen ekonomického) ráje. V tomto vydání Plavu můžete najít také ukázku z Nollasovy novely Ztraceni v moři.
Nicole Votavová Sumelidisová: Vaše novela Ztraceni v moři se dotýká aktuálního a v dnešní době v Řecku velmi vyostřeného problému uprchlíků. Jaké místo zaujímají tato aktuální témata – uprchlický problém, xenofobie a hospodářská krize – v současné řecké literatuře?
Dimitris Nolas: Od roku 1990 bylo Řecko cílovou zemí pro tisíce imigrantů z takzvaného východního bloku,
…Rozhovor s Frédéricem Mazièrem
Jak viděly východní blok raných 90. let a jeho následnou transformaci jedny francouzské oči? A co se bude vyprávět o naší civilizaci ve 23. století? Měl Neruda seknout s literaturou a dát se na vědu? Straší zahraniční investory stále ještě duch rakousko-uherské byrokracie? Byl Descartes v Čechách? O Praze, střední Evropě, své knize, Francouzích v Čechách a mnohém dalším hovořil s Luďkem Liškou Frédéric Mazière.
Luděk Liška: Do Prahy jste přišel v roce 1998. Proč Praha, proč střední Evropa – nebo spíše východní Evropa, jak tento region nazývají Francouzi nebo Angličané?
Frédéric Mazière: Věřím ve znamení, jež nám osud občas posílá a která vytyčují cestu našeho života.
…