Štítek: 10 Stránka 6 z 9
Rozhovor s Jakovosem Kambanellisem
V roce 2007 poskytl dramatik Jakovos Kambanellis rozhovor Marcele Spívalové a Pavlíně Šípové, které byly tehdy v Athénách na stáži a chystaly společný projekt uvedení vybraných moderních řeckých autorů na české scéně. Z projektu však nakonec sešlo a tato rozprava se teprve nyní dočkala své publikace.
Marcela Spívalová a Pavlína Šípová: Jak jste se vlastně dostal k psaní dramatu?
Jakovos Kambanellis: Nezačal jsem psát pro divadlo, protože by se mi tak líbilo nebo že bych si chtěl vyzkoušet svůj tvůrčí potenciál a poměřit se s antickými vzory.
…Rozhovor s Frédéricem Mazièrem
Jak viděly východní blok raných 90. let a jeho následnou transformaci jedny francouzské oči? A co se bude vyprávět o naší civilizaci ve 23. století? Měl Neruda seknout s literaturou a dát se na vědu? Straší zahraniční investory stále ještě duch rakousko-uherské byrokracie? Byl Descartes v Čechách? O Praze, střední Evropě, své knize, Francouzích v Čechách a mnohém dalším hovořil s Luďkem Liškou Frédéric Mazière.
Luděk Liška: Do Prahy jste přišel v roce 1998. Proč Praha, proč střední Evropa – nebo spíše východní Evropa, jak tento region nazývají Francouzi nebo Angličané?
Frédéric Mazière: Věřím ve znamení, jež nám osud občas posílá a která vytyčují cestu našeho života.
…
Milena M. Marešová
Kerr, Philip. Praha osudová. Z anglického originálu Prague Fatale (2011) přeložil Martin Škapa. 1. vydání. Praha: Argo, 2013. 258 stran.
Philip Kerr (nar. 1956) není coby literát začátečník, je autorem téměř třiceti knih, sci-fi povídek, fantasy příběhů pro děti. Vystudovaný právník se proslavil především detektivními příběhy, jejichž hlavní postavou je Bernhard Günther, důsledně nazývaný Bernie, komisař berlínské policie, muž z rodu drsných správňáků čelících nepravostem zbytku světa. První Kerrova kniha o dobrodružstvích policisty, důstojníka SS a tajné policie nacistického Německa, vyšla v roce 1989 pod názvem March Violets a její děj se odehrával v roce 1936.
…Ondřej Zajac
Se kterými bulharskými autory se můžeme v současnosti setkat v českých knihkupectvích, jak se měnil status „malých literatur“ spolu se změnami přicházejícími v devadesátých letech a co čeká bulharskou literaturu v letech následujících? Odpovědi (nejen) na tyto otázky najdete v bilančním ohlédnutí Ondřeje Zajace. Vydání Plavu zaměřené na bulharskou literaturu, o kterém rovněž padne zmínka, aktuálně připravujeme. A konečně: také v současné bulharské literatuře lze vysledovat jistou pražskou stopu…
Jak název předznamenává, v tomto textu se budu věnovat historii překladů z bulharštiny během posledních pětadvaceti let. Ve srovnání s lety předrevolučními poměrně drasticky ubylo knižních překladů. Zároveň se změnil systém vydávání: velká státní nakladatelství nahradila především drobná a soukromá,
…Marcela Vrzalová Hejsková
Madridský skandalista a experimentátor
Ramón Gómez de la Serna (1888–1963) byl jednou z nejvýraznějších osobností meziválečné avantgardy ve Španělsku. Měl pověst skandalisty a enfant terrible dalíovského ražení: deklamoval své texty na hřbetě slona nebo z cirkusové hrazdy a v jeho extravagantním bytě mu dělala společnost ženská vosková figurína, oblečená podle poslední pařížské módy. Pobýval v Paříži, Londýně, Švýcarsku, Itálii nebo v Portugalsku a mezi jeho přátele patřili například Apollinaire, Cocteau, Tzara, Erenburg, Cassou, Lipchitz, Modigliani, Sonia a Robert Delaunayovi. Pokud nebyl na cestách, trávil tento příslušník madridské bohémy sobotní večery v kavárně Pombo, kde mu nadšeně naslouchali Buñuel, Dalí,
…
Rozhovor s Helenou Stachovou
S dlouholetou překladatelkou z polštiny, která má na svém kontě přes dvě stě děl klasické i moderní literatury, jsme si jednoho podzimního podvečera povídaly v pavilonu Vojenské nemocnice. Oddělení traumatologie, společenská místnost pro pacienty. Na obrazovce fotbal se ztlumeným zvukem. Pod ní skromná knihovna, kterou má paní Helena již dávno pečlivě prostudovanou. Čapkovy Trapné povídky a Boží muka ji překvapily svým zastaralým jazykem, a naopak povídky O. Henryho jí přijdou stále aktuální a čtivé. Babičku Boženy Němcové měla v dětství nejradši.
Barbora Gregorová: Posledním autorem, kterého systematicky překládáte,
…Rozhovor s Josefem Forbelským
Jak jsme slíbili v tištěném Plavu, publikujeme krátký rozhovor s hispanistou, překladatelem, publicistou a vysokoškolským pedagogem Josefem Forbelským. Odehrál se v srpnu loňského roku a hovořilo se především o překládání gregerií Ramóna Gómeze de la Serny.
Marcela Vrzalová Hejsková: Pane docente, odkud vzešel impuls k prvnímu českému překladu gregerií v roce 1969?
Josef Forbelský: Na konci šedesátých let nastalo uvolnění: překládali se západní spisovatelé, a nejen ti ideologicky bezvýhradně přijatelní. Zároveň zde sílil zájem o evropskou avantgardu. S nápadem přeložit gregerie jako příklad španělské avantgardy přišel dr.
…