Štítek: 10 Stránka 4 z 9
Rozhovor s Tomaszem Grabińským vedla Olga Pavlova
S překladatelem, novinářem, kulturním diplomatem a knihovníkem Tomaszem Grabińským jsme mluvili o postavení české a slovenské literatury v Polsku, o česko-polských kulturních vztazích a o specifikách tvůrčí činnosti v překladatelské rodině.
Olga Pavlova: Překládáte nejen z češtiny, ale i ze slovenštiny. Jak jste se k této jazykové kombinaci dostal?
Tomasz Grabiński: Maturoval jsem v roce 1992. Tehdy se u nás hodně psalo o Československu. Všichni šli studovat práva nebo západní filologie. Řekl jsem si, že česká filologie by nemusela být špatný nápad.
…Magdalena Císlerová
Frameová, Janet. Sněhuláku, Sněhuláku; Laguna.
Z anglických originálů The Lagoon and Other Stories a Snowman Snowman: Fables and Fantasies přeložil Denis Molčanov.
1. vydání. Praha: Dauphin, 2019. 276 stran.
Když se řekne novozélandská literatura, mnohému českému čtenáři možná žádná jména ze země dlouhého bílého oblaku snadno nenaskočí. Tamní literatura je ve společnosti svých sesterských literatur z ostatních anglofonních zemí do jisté míry stále vnímána jako chudá příbuzná, zastíněna velikány z Británie a USA. I proto je českých překladů pomálu. Vydání sbírky povídek Laguna spolu s novelou Sněhuláku,
…Jan Dlask
Finská čítanka. Gutenbergova čítanka současné finské prózy. Ed. Jitka Hanušová.
Z finských originálů přeložili Lenka Fárová, Jitka Hanušová, Vladimír Piskoř, Ema Stašová, Martina Šímová, Alžběta Štollová a Michal Švec.
1. vydání. Praha: Labyrint, 2018. 244 stran.
Vydávání souborů kratších próz přeložených z finštiny již má u nás určitou tradici. V roce 1988 vyšlo v předlistopadovém Odeonu Pět finských novel, obsahujících překlady dnes již finských klasiků. Následovaly projekty pro studenty: jednak dva Almanachy severských literatur (1997, 2000), z nichž každý obsahoval svou finskou část.
…
Rozhovor s Liborem Dvořákem a Ondřejem Mrázkem
Dva zavedení překladatelé z ruštiny Libor Dvořák a Ondřej Mrázek – oba se značnými zkušenostmi s dystopickým žánrem – v následujícím rozhovoru nejen vzpomínají na počátky své profesionální kariéry, ale také uvažují o roli ruštiny a ruské literatury a kultury v současné české společnosti.
Počátky
Olga Pavlova: Vaše jména jsou české veřejnosti známá. Jak byste se dnes představili někomu, kdo o vás nikdy neslyšel?
Ondřej Mrázek: Lepší by bylo, kdybys začal ty. Ty už jsi slavný a zkušený, kdežto já mám pořád takový pocit, že vlastně začínám.
…Jan Zikmund
Shapiro, James. 1599: Jeden rok v životě Williama Shakespeara.
Pokud si anglickou literaturu představíme jako sluneční soustavu, pak je jejím zářivým středobodem William Shakespeare. Už přes čtyři století k němu vzhlíží laická i odborná veřejnost, přičemž mu příliš neublížila ani skutečnost, že nevíme téměř nic o jeho životě. Nezbyly po něm žádné deníky či dopisy, a dokonce neznáme ani příčinu jeho smrti. Mark Twain kdysi trefně podotkl, že napsat Shakespearovu biografii by bylo stejně obtížné jako sestavit kostru brontosaura jen z devíti kostí a šesti set sudů sádry. Americký kritik James Shapiro si nicméně troufnul na ještě ambicióznější žánr než životopis: ve své knize 1599 se zaměřil na jediný rok Shakespearova života.
…Rozhovor s Janem Kozákem
Starověké mýty se staly inspirací mnoha spisovatelům, kteří se alespoň některými ze svých děl řadí mezi autory fantasy. O vztahu tohoto poměrně nového žánru a dávných bájí jsme mluvili s religionistou Janem Kozákem, odborníkem na staroseverskou mytologii a překladatelem dvojice nedávno vydaných eposů J. R. R. Tolkiena.
Kristýna Králová: Jaké styčné body spatřuješ mezi fantasy a mýty? Není vlastně fantasy sama jakousi moderní verzí mýtů pro současné publikum?
Jan Kozák: Je zajímavé sledovat, kdy se fantasy jako žánr objevuje a konstituuje. S jistým zpožděním se vynořuje v reakci na určité společenské jevy – na osvícenské odkouzlení světa a na sekularizaci,
…
Ondřej Macl
Liou Čen-jün. Manžela jsem nezabila. Z čínského originálu Wo pu š‘ Pchan Ťin-lien (2012) přeložila Zuzana Li.
1. vydání. Praha: Odeon 2016.
České památky si rok co rok vyfotí až statisíce čínských turistů. Chceme-li o nich vědět víc, mohou nám ve věci vzájemného porozumění posloužit mimo jiné překlady současné čínské literatury. Zpěvy staré Číny jsou sice půvabné, ale samy o sobě spíše podporují naše zkreslené představy o této světové velmoci, a podobně činí i současná média. Tahounkou literární osvěty je zejména Zuzana Li, zakladatelka edice Xin, zaměřené na soustavné vydávání moderní čínské tvorby.
…Vypravěčství a příběhy v ústní a literární tradici kanadských prvních národů
Klára Kolinská
Pochmurná zpráva o konci světa? To rozhodně ne. Úvodní esej k tématu literatury původních amerických národů ukazuje, že mnohem spíš se v tradičních příbězích lze dočkat humoru, mravních ponaučení i ozvěn dávné historie. Ústně předávaná literatura má i dnes vedle té psané zásadní a nezastupitelný význam.
Potřeba vyprávět příběhy a naslouchat jim je druhu Homo sapiens bytostně vlastní – příběhy jsou téměř stejně nezbytné jako potrava, v pořadí důležitosti stojí před potřebou lásky a přístřeší. Bez lásky a bez domova přežívají na světě milióny lidí, ale v mlčení téměř nikdo;
…