Stránka 8 z 99
Rozhovor s Evou Voldřichovou Beránkovou vedl Dalibor Žíla
Termín zdivočení nás provází celým číslem, a tak jsme se na jeho význam zeptali osoby nejpovolanější – Evy Voldřichové Beránkové, jež termín zavedla. Dočteme se o trnité cestě amerindiánských spisovatelů za uznáním a vřazením jejich tvorby do literárního kánonu, o jejich vzájemné inspiraci s Franko-Kanaďany, o kulturní apropriaci a o tom, že nemusí být vnímána vždy negativně, či o rozmanitosti dystopických textů i o jejich specificitě v québeckém kontextu.
Dalibor Žíla: Ve svých textech o québecké literatuře používáte pojem ensauvagement,
…Rozhovor s Alicí Flemrovou vedla Olga Pavlova
Překladatelka bezmála osmdesáti titulů a bývalá vysokoškolská pedagožka Alice Flemrová se pustila do nového ambiciózního projektu – založila nakladatelství Meridione, jež se bude zaměřovat na literaturu z jihu. Za svou kariéru nabyla nejen překladatelské zkušenosti, ale i potřebné kontakty na evropském knižním trhu, proto se konkurence zavedených knižních domů neobává.
Olga Pavlova: Jak vás napadlo založit v dnešní době nakladatelství, které se bude zabývat literaturou z jihu s důrazem na italsky psané texty?
Alice Flemrová: Zas tak čerstvý nápad to není.
…Karolina Válová
Cardoso, Dulce Maria. Eliete – obyčejný život.
Z portugalského originálu Eliete – a vida normal (2018) přeložila Marie Havlíková.
1. vydání. Praha: Bourdon, 2022. 295 stran.
Pro svou pátou prózu Eliete – obyčejný život si portugalská spisovatelka Dulce Maria Cardoso zvolila zápletku, která je běžná spíše pro televizní seriál či lifestylový časopis než pro román: realitní makléřka středního věku, nespokojená se svým dosavadním životem, si založí účet na aplikaci Tinder a začne randit. Na tom by nebylo nic tak pozoruhodného, kdyby ovšem nebyla vdaná,
…Jiří Hubáček
Paz, Octavio. Indické odlesky.
Ze španělského originálu Vislumbres de la India (1995) přeložila Anna Tkáčová.
1. vydání. Podlesí: Dauphin, 2023. 286 stran.
Jedno z posledních děl mexického básníka, prozaika a esejisty Octavia Paze (1914–1998) se těší pověsti myšlenkově hlubokého eseje, nahlížejícího na Indii netradičním prizmatem nekoloniální země, jež byla sama dlouho pokládána za součást třetího světa. [1] Proto překvapuje, že v nakladatelské anotaci českého vydání čteme o prožitcích člověka „patřícího do západního kulturního okruhu“ a o „tak odlišné realitě, jako je ta indická“.
…Martina Šímová
Čeština se stala prvním jazykem, do nějž byl převeden finský román Průsvitné srdce. Jeho překladatelka Martina Šímová v následujícím eseji přibližuje okolnosti svého šťastného shledání s knihou, neblahé historické paralely, které příběh odehrávající se za druhé světové války v přístavním městě Hanko vyvolává, a především práci na samotném překladu. Popisuje snahu o zachování autorčina poetického i přesného jazyka, kreativní převádění švédských výpůjček do češtiny a rovněž se zamýšlí nad tím, jakou výhodu při překladu poskytuje důvěrná znalost prostředí.
…
Jitka Jeníková
Palestina/Izrael. Izrael/Palestina. Těžko bychom hledali někoho, kdo o nejvleklejším ozbrojeném konfliktu v moderních dějinách nikdy neslyšel. V posledních týdnech se po měsících zdánlivého klidu dostal na velikost malý, ale mírou zoufalství, bolesti, strachu a utrpení nezměrný kout světa znovu do popředí zájmu světových médií. Český čtenář, který by rád lépe porozuměl tomu, proč se v Gaze aktuálně děje to, co se děje, záhy narazí na zásadní problém, co vlastně číst. A od koho. Následující výčet autorů a děl, která vám pomohou vytvořit si plastičtější obrázek tamějšího života a dějin, neaspiruje na vyčerpávající přehled. Je spíše vodítkem,
…Rozhovor s Antoniem Lópezem Ortegou vedla Graciela Yáñez Vicentini
Ze španělštiny přeložila Dita Aguilera
Rozhovor autorky koncepce čísla s venezuelským editorem a básníkem, který v současnosti žije ve Španělsku, představuje svébytný úvod do venezuelské poezie 20. a 21. století. Rukama Lópeze Ortegy totiž prošla velká část děl nejvýznamnějších básnířek a básníků daného období, z nichž mnohá pomáhal připravit k vydání. V širších politických, historických, ale také literárně provozních souvislostech popisuje situaci této specifické literatury, která je podle něj i přes hrozivý stav země, jejž nazývá „debaklem“, v dobré kondici – především díky hluboké tradici,
…Rozhovor s Pavlínou Krámskou a Tomášem Řízkem vedl Milan Pavlovič
Ostrovní Tchaj-wan je v moři českého knižního trhu stále více vidět. Největší zásluhu na tom nese nakladatelství Mi:Lù Publishing a především jeho edice Wen, ve které od roku 2014 vyšlo již patnáct titulů tchajwanské literatury, a někteří z autorů navíc představili své tituly v České republice i osobně. O okolnostech výběru knih, zájmu čtenářů a čtenářek či o plánech do budoucna rozmlouvali editorka edice Wen sinoložka Pavlína Krámská a nakladatel Tomáš Řízek, který zároveň celou edici výtvarně doprovází.
Milan Pavlovič: Když člověk napíše do překladače wen,
…