Stránka 74 z 101
Lucie Koryntová
Jenny, Zoë. Pokoj posypaný pylem. Z německého originálu Das Blütenstaubzimmer (1997) přeložila a doslov napsala Magdalena Štulcová. Odpovědný redaktor Pavel Jungmann. 1. vydání. Zlín: Archa, 2010. 137 stran.
Švýcarská literatura může působit dojmem jisté neurčitosti stejně jako literatura belgická. Jenomže zatímco belgická literatura očividně trpí svou rozkročeností mezi Francií a Nizozemskem (viz Plav 3/2009 Belgie: literatura pomezí), švýcarská literatura oscilující mezi frankofonním, germanofonním a nadto italofonním literárním centrem působí zdáním jednotnosti a samostatnosti, o čemž u nás svědčí existence samostatné rubriky na literárním serveru iLiteratura a Edice moderních švýcarských autorů v nakladatelství Archa.
…Sestavila redakce ve spolupráci s Jitkou Nešporovou
Amann, Jürg. Dopisy od panenky. Přel. Magdalena Štulcová. Zlín: Archa, 2010.
Amann, Jürg. Zabít matku. Přel. Alena Nováková. Zlín: Archa, 2009.
Bauersima, Igor. norway. today. Přel. Ondřej Černý. Praha: Divadelní ústav, 2003.
Bichsel, Peter. Povídání pro děti. Přel. Petra Koryčánková. Brno: Host, 2006.
Blatter, Silvio. Není krásnější země. Přel. Růžena Grebeníčková. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989.
Bouvier, Nicolas. Deník z Aranu a jiných míst.
…Tomáš Kimla
4. dubna si světová literární veřejnost připomíná výročí narození jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů švýcarské literární scény, Maxe Frische. Rok 2011 je v tomto ohledu výrazně symbolický, neboť od narození tohoto slavného švýcarského literáta uplynulo právě sto let.
Jméno Maxe Frische je v dějinách literatury spojováno především s fenoménem demytologizace švýcarské národní historie, přesněji pak s termínem tzv. „Vergangenheitsbewältigung“, kterým se v německojazyčném prostoru označuje proces vyrovnávání se s událostmi obou světových válek a s následky obou konfliktů pro vývoj poválečné Evropy. V tomto ohledu vytyčil literární odkaz Maxe Frische zásadní mezník ve vývoji švýcarské literatury. K demytologizaci legendární švýcarské nestrannosti a neutrality přispěly výraznou měrou Frischovy zápisky z jeho aktivní vojenské služby z 2.
…Rozhovor s Irenou Šebestovou
Rozhovor o literárních velikánech i nástupu mladé generace, o zvláštním fenoménu švýcarské ženské literatury a také o nedávném vzniku oboru „švýcarská literatura“ na některých tamních univerzitách.
Tereza Hřibová: Ve švýcarském literárním prostoru se míchají čtyři úřední jazyky a široká řada různých dialektů – lze přesto najít nějaký spojující nebo charakteristický prvek, pokud jím není jazyk?
Irena Šebestová: Literatury jednotlivých jazykových oblastí se autonomně vyvíjejí v každém ze čtyř regionů, a tím pádem zůstává literární Švýcarsko jako celek i nadále živoucím organismem, který svou jedinečností vyvolává rostoucí zájem evropské literární vědy.
…Rozhovor s Jaroslavem Vejvodou
Spisovatel Jaroslav Vejvoda mluví o životě a psaní v exilu, švýcarské multikulturnosti, kterou srovnává s xenofobními postoji v krajanských spolcích. A také o tom, že bez osobní svobody není možné tvořit – ať už je doba jakákoli.
Tereza Hřibová: Proč jste si jako místo pro život v emigraci vybral právě Švýcarsko, Curych a tedy také němčinu?
Jaroslav Vejvoda: Švýcaři hovoří nejen čtyřmi zemskými jazyky: německy, francouzsky, italsky, rétorománsky (pořadí dle počtu mluvících), ale také mnoha dialekty. „Politický národ“ Švýcarů ztotožnil bez nálepky multikulturnosti národnost s občanstvím a vícejazyčnost je podstatou jejich kultury.
…Milena M. Marešová
Blecher, George. Jsou i jiní lidé.
Z anglického originálu Other People Exist přeložil Marek Sečkař.
1. vydání. Brno: Host, 2010. 240 s.
Galerie podivínů, kteří zarputile vyprávějí o svých obsesích? Jen zdánlivě. Kniha amerického spisovatele, novináře, překladatele a herce George Blechera (nar. 1941) Jsou i jiní lidé je soubor výpovědí o zvláštním pocitu, který sám autor nazývá „sdílenou izolací“. Je to jakási podoba dobrovolné či samovolné destrukce rodinných i partnerských vztahů, vyskytující se v nitru současného člověka, která se ale neuvolňuje jako zvláštní psychická porucha,
…Alexej Sevruk
Bayard, Pierre. Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli.
Z francouzského originálu Comment parler des livres que l’on n’a pas lus ? přeložila Petra James.
1. vydání. Brno: Host, 2010. 208 s.
Když na samém začátku tohoto roku oznámilo brněnské vydavatelství Host vydání knížky s mnohoslibným názvem Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli, bezpochyby tím zaselo naději do duše nejednoho lajdáckého studenta či salónního literárního snoba. Považte, stačí si přečíst jednu jedinou knihu, která čtenáři poskytne návod, jak se vyjadřovat ke všem knihám,
…Střípky z Fóra vydavatelů a Literárního festivalu ve Lvově
Alexej Sevruk
Veletrh probíhající ve čtyřech patrech Paláce umění v Kopernikově ulici si od počátku svého vzniku kladl za cíl sdružovat ukrajinské knižní vydavatele, a to v podmínkách výrazně nepříznivých pro vydávaní ukrajinských knih. Ty přetrvávají dodnes: většina knihkupectví je zahlcená ruskou knižní produkcí a fungující distribuční síť prakticky neexistuje. Lvovské Fórum tak skýtá představitelům široké veřejnosti vítanou možnost, jak doplnit knihovny a knihovničky. Sežene se tu prakticky cokoliv, co bylo na Ukrajině v posledních letech vydáno. Veletrh si rychle vydobyl mezinárodní postavení: v minulosti ho navštívili mimo jiné Michał Witkowski,
…