Stránka 71 z 101

9/2011 – Živelná poezie



„Jako by se zrak stal hmotou…“(Gaston Bachelard a Yves Bonnefoy o živlech)

Josef Hrdlička

Pro francouzského básníka Yvese Bonnefoye, představitele tzv. kritického lyrismu – u nás známého v překladech Jiřího Pelána (viz Plav 9/2007) – jsou živly zvláštními, neuchopitelnými entitami, jejichž prožíváním skrze poezii se lze vymanit z konceptuálního myšlení: „Dá se říci, že jsou vlastní řečí bytí, jak ji poezie vydobývá.“ Ve svých úvahách o poetice živlů se Yves Bonnefoy vymezoval vůči svému předchůdci filosofovi Gastonu Bachelardovi, autorovi knih Psychoanalýza ohně (česky 1994), Voda a sny (česky 1997), Vzduch a sny, Země a snění o odpočinku a dalších. Literární teoretik a překladatel Bachelardova díla Josef Hrdlička ve své eseji představuje,

Nesmierne obohacujúci vzťah

Rozhovor s Igorom Otčenášom

Často počuť názor, že rozpad Československa viedol v Česku nielen k strate celkového záujmu o slovenskú kultúru, ale dokonca, že najmladšia generácia už ani nerozumie po slovensky. Znamená to, že je potrebné slovenskú literatúru prekladať? Tiež o tom, rovnako ako o (domnelej) tragédii neporozumenia a vzťahu oboch kultúr hovorí v rozhovore spisovateľ a diplomat, bývalý riaditeľ Slovenského inštitútu v Prahe Igor Otčenáš.
 

Lucia Satinská: Ako vnímate, aj z pohľadu toho, že ste dlho pôsobili v Česku ako riaditeľ Slovenského inštitútu v Prahe, vzťah českej a slovenskej literatúry v jej historickom kontexte,

U nas jest prima!

Obecná čeština v polském překladu románu Noční práce Jáchyma Topola

Marta Harasimowicz 

Polsko-české kulturní styky mají poměrně dlouhou tradici, k významnému oživení kulturní výměny mezi oběma zeměmi však došlo až v průběhu posledních dvaceti let. Zájem polské čtenářské obce o českou literaturu přitom míval různou intenzitu: v 90. letech byla vydávána především díla nejznámějších současných českých autorů, například Milana Kundery, Václava Havla, Bohumila Hrabala či Josefa Škvoreckého. Časem byla tato bibliografie rozšířena i o autory mladší generace. Mnozí z nich na polském knižním trhu zapadli, některé si ovšem tamější publikum výrazně oblíbilo. Patří k nim Jáchym Topol, jehož prozaická tvorba byla téměř kompletně přeložena do polského jazyka.

Měsíc autorského čtení: festival v neustávajícím pohybu

Michaela Hečková 

Brno, Košice, Ostrava, Wrocław. Trasa, kterou díky nakladatelství Větrné mlýny a festivalu Měsíc autorského čtení letos absolvovalo rovných 62 spisovatelů. 1130 kilometrů, které spolu urazili vždy jeden polský a jeden český či slovenský spisovatel. Největší středoevropský literární festival jako by se každý rok pokoušel prolomit hranice vlastních možností. Loni se z Brna rozšířil do Ostravy, (neúspěšně) kandidující na titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015, letos expandoval hned do dalších dvou destinací – slovenských Košic, které jsou pro změnu nositelem titulu Evropské hlavní město kultury pro rok 2013, a polské Wrocławi, která tentýž titul získala pro rok 2016 krátce před samotným počátkem letošního festivalu.

7–8/2011 – Středoevropské portréty



Tak se dějí dějiny

Alexej Sevruk

Stryjkowski, Julian. Hostinec (Austeria). Z polského originálu Austeria (1966) přeložila Olga Hostovská. Odpovědný redaktor Josef Mlejnek. 1. vydání. Praha: Sefer, 2011. 232 stran. 

Tak se dějí dějiny (…) a tak se ještě zcela určitě bude dít smrt. Rozhodně se tak vždycky a stejným způsobem děje všechno, co je větší a rychlejší než člověk, to, co jsem právě nazval dějinami. Je to příliš velké a příliš rychlé, než aby to šlo pochopit. Myslím, že takhle může člověka překvapit vypuknutí války. Než se ohlédneš, jsi dva dny neholený, sedíš u nějakého příkopu, držíš za nohu například malé kůzlátko,

Mluvím páté přes deváté

Rozhovor s Péterem Esterházym

Maďar Péter Esterházy je jedním ze spisovatelů, kteří existenci střední Evropy jako kulturního celku neustále zpochybňují, ale svými díly naopak zpochybňuje své pochyby. Zdá se, že o tomto tématu nemluví rád, pro tentokrát však udělal výjimku. Kromě toho se rozpovídal o svých plánech, o politické situaci v Maďarsku a o tom, jaké je to psát pod pseudonymem.
 

Lucia Satinská: Vycházejí vaše knihy častěji v maďarštině, nebo v překladu? Zajímáte se o zahraniční vydání svých knih?

Péter Esterházy: To je čistá matematika, překladů může být vždy více,

Výjimečný mladík a obyčejná dívka

Momoko Sakura

Přeložila Ivona Barešová

V povídce esejistického charakteru se autorka – dnešní úspěšná kreslířka mangy a anime – vrací do období dětství a dospívání. Text je spíše jakýmsi ohlédnutím a jednoduchým zamyšlením, kterému nechybí hravý optimismus. Ten autorce zřejmě zůstal až do dospělých let.
 

Kenta Hasegawa, hráč nejvyšší japonské fotbalové soutěže J. League, byl i mezi námi spolužáky už odmalička známý jako výborný fotbalista. Když se řeklo Kenta, člověk si hned vybavil fotbal, a při zmínce o fotbalu si zase okamžitě vzpomněl na Kentu. Trénoval od časného rána,

6/2011 – Slova psaná na vodu