Stránka 62 z 99
Mezioborová aktivistická minianketa
Vybrali jsme si několik zajímavých lidí, kteří se tak či onak identifikují s nestranickou „progresivní levicí“ či obecněji sociálně kritickým přístupem a mají zřetelnou vazbu na české aktivistické prostředí, případně jsou jeho aktivními příslušníky. Položili jsme jim nelehkou otázku.
Antonín Handl: Domníváte se, že radikální protest (zejména ten současný, zaměřený na radikální pojetí demokracie) může být sám o sobě tvůrčím aktem? Proč ano a proč ne, a v jakém smyslu?
Kateřina Kňapová: Radikální protest samozřejmě tvůrčím aktem být může, a to z několika důvodů.
…Tereza Riedlbauchová
Galmiche, Xavier. Vladimír Holan, bibliotekář Boha (Praha 1905–1980).
Z francouzského originálu přeložila Lucie Koryntová.
1. vydání. Praha: Akropolis, 2012. 232 strany.
V této recenzi na monografii Vladimír Holan, bibliotekář Boha francouzského bohemisty Xaviera Galmiche se zaměřujeme zejména na originál určený pro francouzské čtenáře. [1] Vyšla také její česká, upravená verze, o níž se zmiňujeme stručně v závěru.
Název publikace pochází z Holanovy básnické skladby Noc s Hamletem, v níž se Shakespeare stává bibliotekářem Boha zkoumajícím stvoření, vědění a existenci. Kromě této monografie byl v roce 2009 ve Francii otištěn rovněž sborník z holanovské konference,
…Martina Poliaková
Buden, Boris. Konec postkomunismu – Od společnosti bez naděje k naději bez společnosti.
Z německého originálu Zone des Übergangs přeložil Radovan Baroš.
1. vydání. Praha: Rybka, 2013. 292 strany.
Chorvatský kulturní kritik, filosof a překladatel Boris Buden přináší v knize Konec postkomunismu pronikavý a pečlivý pohled na postkomunistické společnosti střední a východní Evropy. Jedná se však o pohled ve zpětném zrcátku, kdy se už chystáme nastartovat a kontrolujeme stav vozidla před jízdou. Konec, za kterým cítíme již nový začátek. Umožňuje nám nejen zpětně hodnotit,
…
Rostislav Valvoda
Mění se Rusko v poslední době? Má smysl vykládat nevídané protesty předešlého roku a půl jako proměnu společnosti, nebo jde jen o vlnku bez hlubšího významu a zčeřené společenské vody se opět záhy uklidní?
„Rusko se změní. Už teď se mění,“ formulovala svoje přesvědčení v roce 2011 Jelena Kosťučenková, mladá investigativní novinářka z kritického listu Novaja gazeta, který přitahuje výrazné novinářské osobnosti a na stěnách jeho redakce tak visí tragická řada portrétů zavražděných žurnalistů. Jelena tímto silným výrokem zakončila svůj blogový post, ve kterém se poprvé veřejně přihlásila k lesbické orientaci a vysvětlila,
…
Jan M. Heller
Prochasko, Taras. Jinací. Z ukrajinského originálu NeprOsti přeložily Jekaterina Gazukina a Alexandra Stelibská. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2013. 208 stran.
Jinací jsou pozemští bohové. lidé, kteří díky svému vrozenému nebo získanému vědění mohou někomu pomáhat, nebo škodit. podstatný je právě tento fakt – je to vrozené nebo získané. něco vědí. přičemž se to člověk může dozvědět. získat. a pak, když se člověk něco dozví, může se stát Jinakým. (119)
Takto (a právě s touto distribucí verzálek, jež chybějí na počátcích vět, kdežto pojem „Jinací“ povyšují na proprium) vysvětluje titul své prózy z roku 2002 Taras Prochasko,
…Co může nabídnout překladatelům a translatologům?
Olga Nádvorníková
Olga Nádvorníková ve svém článku představuje projekt Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ukazuje, že paralelní korpus může být velmi praktickou pomůckou nejen pro odbornou lingvistickou práci, ale například i při překladu beletrie.
Paralelní korpus je databáze počítačově zpracovaných textů originálů a jim odpovídajících překladů, zarovnaných nejčastěji na úrovni vět. Při zadání dotazu ve vyhledávacím programu tak uživatel získá nejen seznam všech vět, v nichž se dané slovo nebo tvar vyskytuje (např. v angličtině slovo cat), ale zobrazí se mu také odpovídající věty v překladových textech:
Filch owned a
…
Milena M. Marešová
Slovo za slovem. S překladateli o překládání. Editor, autor předmluvy, ediční poznámky a medailonů Stanislav Rubáš. Rejstříky Jan Šulc. Odpovědný redaktor Jan Zelenka. 1. vydání. Praha: Academia, 2012. 451 stran. Edice Paměť, sv. 47.
„Otevřeli jste knihu svědectví nejstarší generace našich překladatelů,“ říká v první větě svého úvodu editor knihy Slovo za slovem Stanislav Rubáš, překladatel z angličtiny a ruštiny a ředitel Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jeho stať má název Dvacet sedm životů, a právě tolik osobností se zde setkává v rozhovorech, které mezi březnem roku 2010 a zářím 2011 zaznamenali různí tazatelé a editoři,
…