Stránka 60 z 99
Jan Čermák
Onǣlcere ēa swā wyrse fordes, swā betere fisces, praví hlasem neznámého anglosaského překladatele jedno z Catonových distich: čím horší je na řece brod, tím lepší jsou v ní ryby. Staroanglické písemnictví představuje v mnoha ohledech – a v českém kulturním kontextu až donedávna zvlášť – řeku, kde se dobré brody nehledají snadno.
Navzdory jakosti svých ryb zaujímá písemnictví Anglosasů (tradičně rámované léty 700–1100) v kánonu dějin anglické literatury dodnes většinou postavení okrajové a výlučné. Je tomu tak především proto, že čtenářský a odborný zájem o nejstarší anglickou literaturu i nadále naráží na bariéry nesnadno srozumitelného jazyka, a musí se proto vyrovnávat s rozsáhlým filologickým aparátem nebo problematicky spoléhat na překlady do moderní angličtiny.
…Rozhovor s Vratislavem Jiljím Slezákem
Když se překladatel stane viditelným v novinách, či dokonce v televizi, pravděpodobně byl ověnčen nějakou veřejnosti povědomější cenou. Státní cenu za překladatelské dílo za rok 2013 obdržel Vratislav Jiljí Slezák, jemuž ale z adjektiv „významný“ či „prestižní“ pokaždé zatrne. Nejenom z vrozené pokory a vědomí pomíjivosti pozemské slávy, ale i kvůli zvýšené citlivosti vůči jazykovým klišé. Sám s velkou radostí opečovává český jazyk, a proto špatně snáší, když se mu dějí příkoří.
Ivana Myšková: Zdají se vám literární sny?
Vratislav Jiljí Slezák: Ne vždy, ale několik jich mám. Například tento: Jsem mladík,
…Rozhovor s Ferencem Barnásem
Přeložil Robert Svoboda
O styčných bodech pešťského a českého humoru, o rozdílu mezi nacionalismem a zdravým národním sebevědomím, o pokusu postihnout normálnost abnormálnosti i o tom, jak se vše propojilo v autorových posledních románech Devátý (recenze na str. 48) a Jiná smrt (ukázka na str. 28) si s Ferencem Barnásem povídal Jan M. Heller.
Jan M. Heller: V poslední době se v zemích bývalého východního bloku častým tématem v beletrii stalo zobrazení života v komunistickém režimu. Toto zobrazení má nejrůznější podoby a v románu Devátý jste použil perspektivu dítěte, navíc příslušníka společenské menšiny.
…Jan M. Heller
Kukorelly, Endre. Údolie víl.
Z maďarského originálu Tündér Völgy, avagy az emberi szív rejtelmeiről (2003) přeložila Jitka Rožňová.
Odpovědný redaktor Vlado Pisár. Bratislava: Kalligram, 2006. 456 stran.
Román Údolí víl vydal Endre Kukorelly v roce 2004 už jako zavedený autor řady prozaických knih, oceňovaný v Maďarsku i v zahraničí. Kritika jeho vydání přivítala jako literární událost a jako vyvrcholení autorovy tvorby. Román dosud nebyl přeložen do češtiny, v roce 2006 však vyšel ve slovenském překladu Jitky Rožňové.
Název je odvozen od stejnojmenné básnické skladby Mihálye Vörösmartyho.
…
Jan M. Heller
Barnás, Ferenc. A kilencedik.
Budapest: Magvető, 2006. 216 stran.
Děj románu A kilencedik (Devátý) maďarského prozaika Ference Barnáse, autora čtyř románů, laureáta Ceny Sándora Máraiho (2001) a Ceny Tibora Déryho (2006), se odehrává na maďarském venkově kdesi severně od Budapešti v době po roce 1968. Vypravěčem a zároveň hlavním hrdinou je titulní „Devátý“: devátý syn v pořadí jedenácti dětí, které jeho matka přivedla na svět. Jeden z jeho deseti sourozenců zemřel, jedna sestra je vdaná, avšak s ostatními sdílí tento chlapec a jeho rodiče společnou domácnost.
…Lidia Ginzburgová
Z ruštiny přeložili studenti překladatelského semináře ÚVES pod vedením Jany Kitzlerové
Před dvěma týdny zavolal v jednu v noci Borisu Michajloviči Euchenbaumovi [1] Mandelštam, aby mu oznámil, že:
„Objevil se básník!“
„?“
„Konstantin Vaginov!“ [2]
B. M. se nesměle zeptal: „Snad si doopravdy nemyslíte, že je lepší než Tichonov [3]?“
Mandelštam se rozesmál ďábelským smíchem a pohrdavě odpověděl: „Ještě že vás neslyší spojovatelka!“
Tady ji máme, živou historii literatury, historii literatury i s obrázky.
Pasternak trpí nouzí,
…
Ivana Myšková
Haring, Keith. Deníky.
Z anglického originálu Journals (2010) přeložil Ladislav Nagy.
1. vydání. Zlín: Kniha Zlín, 2013. 468 stran.
Nejsem si jistá, zda vydání Haringových deníků tak, jak vyšly ve Spojených státech v roce 2010, bylo rozhodnutím šťastným. To, jak je Haring prezentován českému čtenáři, je totiž přímo v rozporu s jeho jasnou a srozumitelnou výtvarnou řečí.
Zapomeňte na deníky Gombrowiczovy, Kafkovy, Juráčkovy, Hančovy, Divišovy, Woolfové a dalších výtečných literátů. Pak teprve zvědavě přikročte k této knize. Tady autor nevyráží dech přesností svých úvah,
…Luděk Liška
Vladislav, Jan. Otevřený deník: 1977–1981.
Editor Jan Šulc. 1. vydání. Praha: Torst. 2012. 1005 stran.
Psát recenzi na knihu, která vyšla před rokem, by bylo, třebaže se na pultech před nedávnem objevil dotisk, trochu opozdilé a docela pošetilé. Jistě má ale smysl nad Vladislavovým deníkem přemítat, vracet se k němu a konfrontovat se s ním – proto patero následujících, snad ne úplně náhodných, zastavení.
Don Quijote s otevřeným hledím?
Troufám si tvrdit, že vydání Otevřeného deníku: 1977–1981 Jana Vladislava loni před Vánoci bylo jednou z nejzásadnějších literárních událostí posledních let: na téměř ihned vyprodanou knihu jsou ostatně v knihovnách dosud dlouhé čekací lhůty.
…