Stránka 59 z 99
Rozhovor s Robertem Bencivengou
Novinář Roberto Bencivenga, přímý účastník událostí olověných let, vysvětluje jejich italský a mezinárodní kontext, hovoří o tom, jak se ocitl na likvidačním seznamu Rudých brigád, o proměnách Itálie v uplynulých čtyřech desetiletích, o berlusconismu, Italu Calvinovi nebo o postavení a roli tamějších médií. Rozhovor připravili Lucie Doležal Nováková a Luděk Liška.
Luděk Liška: Jak byste člověku, který o olověných létech a Itálii příliš neví, popsal, co se tehdy vlastně dělo? Jak chápete mezinárodní kontext olověných a 70. let obecně?
Roberto Bencivenga: Takzvaná olověná léta, která Itálii 70. let zaplavila krví, můžeme definovat jako surový boj mezi dvojím pojetím státu a společnosti.
…
aneb propast mezi Západem a Orientem očima maghrebských spisovatelů
Eva Fínková
Frankofonní maghrebská literatura představuje pro překladatele zvláštní výzvu: jak se vyrovnat s vlivem arabštiny či s převodem místních kulturních a náboženských reálií? Z pohledu nakladatele se pak nabízí otázka, jaká díla zařadit do edičního plánu s ohledem na význam autora, na zájem českého čtenáře i na témata v textu zachycená. O těchto a jiných problémech pojednává v článek Evy Fínkové; na něj v přespříštím čísle naváže translatologická studie Petry Hrušovské věnovaná oblasti Antil.
Vztah Západu a Orientu byl odjakživa klíčový nejen pro obchodní a politické styky,
…Jiří Hnilica
Africká a antilská literatura postkoloniálního období je těsně spjata s komplexními a bolestnými historickými událostmi, jež si v tomto čísle nemůžeme dovolit opominout. Do náležitých souvislostí nás uvede historik Jiří Hnilica.
Paříž je synonymem Francie, Eiffelova věž je symbolem Paříže. Nýtovaný kovový monument se vztyčil nad Seinou v roce 1889 přesně ve chvíli, kdy se jen o několik stovek metrů dál otevíraly dveře první koloniální výstavy v dějinách Francie. Následovaly další – především ty v letech 1907 a 1931. „Lidská zoo“, jak jsou dnes tyto univerzální expozice v literatuře označovány, přilákala do Paříže miliony návštěvníků. [1] Koloniální panství se pro moderní Francii stalo „výkladní skříní“,
…
Ondřej Zajac
Se kterými bulharskými autory se můžeme v současnosti setkat v českých knihkupectvích, jak se měnil status „malých literatur“ spolu se změnami přicházejícími v devadesátých letech a co čeká bulharskou literaturu v letech následujících? Odpovědi (nejen) na tyto otázky najdete v bilančním ohlédnutí Ondřeje Zajace. Vydání Plavu zaměřené na bulharskou literaturu, o kterém rovněž padne zmínka, aktuálně připravujeme. A konečně: také v současné bulharské literatuře lze vysledovat jistou pražskou stopu…
Jak název předznamenává, v tomto textu se budu věnovat historii překladů z bulharštiny během posledních pětadvaceti let. Ve srovnání s lety předrevolučními poměrně drasticky ubylo knižních překladů. Zároveň se změnil systém vydávání: velká státní nakladatelství nahradila především drobná a soukromá,
…Milena M. Marešová
Kerr, Philip. Praha osudová. Z anglického originálu Prague Fatale (2011) přeložil Martin Škapa. 1. vydání. Praha: Argo, 2013. 258 stran.
Philip Kerr (nar. 1956) není coby literát začátečník, je autorem téměř třiceti knih, sci-fi povídek, fantasy příběhů pro děti. Vystudovaný právník se proslavil především detektivními příběhy, jejichž hlavní postavou je Bernhard Günther, důsledně nazývaný Bernie, komisař berlínské policie, muž z rodu drsných správňáků čelících nepravostem zbytku světa. První Kerrova kniha o dobrodružstvích policisty, důstojníka SS a tajné policie nacistického Německa, vyšla v roce 1989 pod názvem March Violets a její děj se odehrával v roce 1936.
…
Rozhovor s Frédéricem Mazièrem
Jak viděly východní blok raných 90. let a jeho následnou transformaci jedny francouzské oči? A co se bude vyprávět o naší civilizaci ve 23. století? Měl Neruda seknout s literaturou a dát se na vědu? Straší zahraniční investory stále ještě duch rakousko-uherské byrokracie? Byl Descartes v Čechách? O Praze, střední Evropě, své knize, Francouzích v Čechách a mnohém dalším hovořil s Luďkem Liškou Frédéric Mazière.
Luděk Liška: Do Prahy jste přišel v roce 1998. Proč Praha, proč střední Evropa – nebo spíše východní Evropa, jak tento region nazývají Francouzi nebo Angličané?
Frédéric Mazière: Věřím ve znamení, jež nám osud občas posílá a která vytyčují cestu našeho života.
…