Stránka 58 z 99

3/2014 – Humor na Severu



2/2014 – Egyptský koláč z kamene



Od Harryho k thrilleru

Markéta Cmíralová

Galbraith, Robert. Volání kukačky. Z anglického originálu The Cuckoo’s Calling (2013) přeložil Ladislav Šenkyřík. 1. vydání. Praha: Plus, 2013. 480 stran. 

Román Volání Kukačky „neznámého“ britského autora Roberta Galbraitha již asi netřeba představovat. Brilantní krimi uvedlo do českého prostředí pražské nakladatelství Plus, které takřka pětisetstránkový román podpořilo rovněž patřičnou reklamou. Kniha by však jistě obstála i sama o sobě. Pod debutantským pseudonymem se totiž skrývá ostřílená spisovatelka Joanne Rowlingová, autorka knižní série o Harrym Potterovi.

Pravou tvář Roberta Galbraitha se nepodařilo tajit moc dlouho. Volání Kukačky vydalo britské nakladatelství Sphere v dubnu roku 2013 a pravdu o autorství již v létě prozradil jeden známý právníka Rowlingové a potvrdily ji softwarové lingvistické rozbory.

Svoboda slova a revoluce 25. ledna 2011

Rozhovor s Ímán ‘Izz ad-Dín

V průběhu posledních dvou let prožil Egypt mnoho politických a společenských otřesů. Od počátku revoluce 25. ledna 2011, která vedla po masových demonstracích k pádu režimu Muhammada Husního Mubáraka, byli Egypťané svědky několika různých fází revoluce, která stále pokračuje – od převzetí moci armádou bezprostředně po Mubárakově odstoupení, přes zvolení Muhammada Mursího za nového prezidenta a nárůst vlivu Muslimského bratrstva, až po odstavení prezidenta Mursího z jeho úřadu a jmenování prozatímní vlády podporované armádním velením, což vedlo v létě 2013 k vypuknutí násilných akcí a zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Tehdy se Egypt na určitou dobu ocitl dokonce na pokraji občanské války.

Tanec s větrem

aneb sen o revoluci, po níž se bude Egypt opět psát velkými písmeny

František Ondráš

Předkládáme čtivou esej jednoho z předních českých arabistů pojednávající o vlivu egyptských revolučních událostí na tamní moderní literární tvorbu. Dočíst se v ní můžete o islamistickém umění, o tom, jak literatura může být úzce spojena s určitým místem, nebo také o neschopnosti vést mezikulturní dialog. 

Moderní egyptská literatura prošla v posledních desetiletích výraznými změnami. Vývoj literárních forem a tematické výstavby textů byl ovlivněn řadou nových aspektů umělecké tvorby i událostmi, jež zanechaly nesmazatelnou stopu v životě egyptské společnosti. Právě události prvních měsíců roku 2011 lze v kontextu moderní historie Egypta označit za přelomové.

Dřu jako šílený Bulhar

Rozhovor s bulharským spisovatelem Kalinem Terzijským

Bulharský spisovatel Kalin Terzijski se čtenářům v tomto čísle Plavu představí hned dvakrát, v následujícím rozhovoru jako veřejná osobnost, a ve výběru z básní také jako autor. V rozhovoru, který s ním vedl Ondřej Zajac, se můžete dočíst o jeho postoji k serióznímu umění a co si pod tímto pojmem představuje, nebo jak se mu daří nacházet rovnováhu mezi rolí básníka a rolí prozaika. 

Text rozhovoru naleznete na portálu literární.cz.

Hry věcí a času

Vera Kaplická Yakimova

Dimitrova, Kristin. Ráno hráče karet. Z bulharského originálu Sutrinta na kartoigrača (2008) přeložil Ondřej Zajac. 1. vydání. Brno: Větrné mlýny, 2013. 100 stran. 

Ve své knize Umění překladu Jiří Levý odkazuje na soubor voleb, které se nabízí každému překladateli. [1] Každá z nich se pojí s určitou základní otázkou teorie překladu. Pro čtenáře tyto otázky mohou občas vypadat jednoduše a jasně, například „překlad může k originálu něco přidávat nebo z něho něco vynechávat“ a „překlad by neměl nikdy k originálu nic přidávat a nic z něho vynechávat“. Čtenář by se mohl s podivením zeptat – jak by mohl překladatel něco přidávat?

1/2014 – Třeštící Sofia, velitelka Bulharů?



Udržet vlastní svět pohromadě

Zuzana Micková

Harstad, Johan. Záchranka. Z norského originálu Ambulanse (2002) přeložila Ivana Řezníková. 1. vydání. Praha: Pistorius & Olšanská, 2013. 152 stran. 

Jen málokterý mladý autor se může pochlubit takovým mezinárodním ohlasem jako norský spisovatel Johan Harstad (*1979). Debutoval coby dvaadvacetiletý sbírkou krátkých próz Herfra blir du bare eldre (Odteď už jenom stárneš, 2001) a už jeho první román Buzz Aldrin, hvor ble det av deg i alt mylderet? (Kam ses v tom zmatku poděl, Buzzi Aldrine?, 2005), vydaný o čtyři roky později, se podařilo prodat do úctyhodné řádky zemí včetně USA,

Čefurové, raus! aneb O překládání jazykově heterogenního textu

Hana Mžourková

Vojnović, Goran. Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus! Ze slovinského originálu Čefurji raus! (2008) přeložil Aleš Kozár. 1. vydání. Podlesí: Dauphin, 2011. 256 stran. 

Před třemi lety vyšel slovinský román Gorana Vojnoviće Proč na tebe každej sere aneb Čefurové, raus!, jehož překladu se ujal Aleš Kozár. Označení „slovinský román“ však není zcela přesné. V originálním textu je sice základním jazykem slovinština, hojně ji však prostupují lexikální výrazy i mluvnický systém dalších jazyků bývalé Jugoslávie, a to zejména bosenština, která se projevuje v podobě hláskoslovné či užíváním koncovek,