Stránka 55 z 99
Rozhovor s Dimitrisem Nollasem
Rozhovor se současným řeckým prozaikem Dimitrisem Nollasem se věnuje stále aktuálním tématům, jako je uprchlictví, migrace, občanské nepokoje nebo nenaplněné představy (nejen ekonomického) ráje. V tomto vydání Plavu můžete najít také ukázku z Nollasovy novely Ztraceni v moři.
Nicole Votavová Sumelidisová: Vaše novela Ztraceni v moři se dotýká aktuálního a v dnešní době v Řecku velmi vyostřeného problému uprchlíků. Jaké místo zaujímají tato aktuální témata – uprchlický problém, xenofobie a hospodářská krize – v současné řecké literatuře?
Dimitris Nolas: Od roku 1990 bylo Řecko cílovou zemí pro tisíce imigrantů z takzvaného východního bloku,
…Konstantinos Tsivos
V prosinci loňského roku zemřel v Soluni po dlouhodobé nemoci Karolos Tsizek (Karel Čížek), řecko-český grafik, designér, překladatel, univerzitní učitel a literát, který představoval snad posledního mohykána mnohonárodnostní a kosmopolitní soluňské umělecké scény. Karolos Tsizek patřil mezi nejbližší spolupracovníky Nikose-Gavriela Pentzikise, gurua soluňské literární školy, ale také nerozlučné dvojče básníka Dinose Christianopulose či spisovatele Jorgose Ioannua, zkrátka těch nejlepších literátů metropole severního Řecka. Díky němu se mohli řečtí čtenáři seznámit s dílem Jaroslava Seiferta, Karla Čapka, Jiřího Wolkera, Josefa Hory, Jana Skácela a dalších nejen českých, ale i slovenských a italských autorů.
Karolos Tsizek se narodil v roce 1922 v italské Brescii.
…
Rozhovor s Jakovosem Kambanellisem
V roce 2007 poskytl dramatik Jakovos Kambanellis rozhovor Marcele Spívalové a Pavlíně Šípové, které byly tehdy v Athénách na stáži a chystaly společný projekt uvedení vybraných moderních řeckých autorů na české scéně. Z projektu však nakonec sešlo a tato rozprava se teprve nyní dočkala své publikace.
Marcela Spívalová a Pavlína Šípová: Jak jste se vlastně dostal k psaní dramatu?
Jakovos Kambanellis: Nezačal jsem psát pro divadlo, protože by se mi tak líbilo nebo že bych si chtěl vyzkoušet svůj tvůrčí potenciál a poměřit se s antickými vzory.
…Anna Rosová
Dostojevskij, Fjodor Michajlovič. Bratři Karamazovovi.
Z ruského originálu Braťja Karamazovy (1880) přeložil Libor Dvořák. Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl.
1. vydání. Praha: Odeon, 2013. 984 stran.
V květnu roku 2013 se na knižních pultech objevil v rámci edice Knihovna klasiků nakladatelství Odeon nový překlad Bratrů Karamazovových, jehož autorem je rusista, redaktor Českého rozhlasu a jeden z nejproduktivnějších českých překladatelů Libor Dvořák. Tímto krokem se Dvořák (potažmo i samo nakladatelství) rozhodl jít s kůží na trh přímo pod drobnohled kritiků, neboť dosavadní,
…
Rozhovor s N. A.
Jen skutečně zasvěcení tuší, že patrně největší hvězda letošního Festivalu spisovatelů zářila potají a skryta zrakům většiny návštěvníků. Autor, jenž si pro potřeby tohoto rozhovoru přál být označen jen iniciálami N. A., přijel na festival coby prostý divák – ačkoliv pokud by přijal pozvání, která mu na různé adresy dorazila v uplynulých letech, mohl zde vystupovat již několikrát pod zhruba tuctem jmen.
N. A. se uvolil ke krátké schůzce ve Valdštejnské zahradě a před tím, než na lavičce zalité podzimním sluncem poodhalil roušku tajemství obestírající jeho osobu, několikrát si ověřil, zda v dosahu není žádné záznamové zařízení krom čtverečkovaného bloku a nepříliš ostré tužky.
…Oskar Mainx
Chutnik, Sylwia. Kapesní atlas žen.
Z polského originálu Kieszonkowy atlas kobiet (2008) přeložili Martina Bořilová, Barbora Gregorová, Jan Jeništa a Lucie Zakopalová.
Praha: Fra, 2014. 220 stran.
Prvotina Sylwie Chutnik Kapesní atlas žen vychází v roce oslav varšavského povstání, ukazuje hrdiny a hrdinky vydávající se všanc vzpomínkám, ale i fámám a představám, sice nedosažitelným, a právě proto nahrazujícím jejich žitou přítomnost a potřebným pro jejich existenci.
Sylwia Chutnik (* 1979) nejspíš není českému čtenáři příliš známa. Absolventka genderových studií na Varšavské univerzitě,
…Rozhovor s Àlexem Martínem Escribàem a Linou Rodríguezovou Cachovou
Ze španělštiny přeložil Vít Pokorný
Téma občanské války a exilu zůstává dodnes ve Španělsku aktuální, a to tím spíš, že se o něm na veřejnosti i v rodinách často mlčí. Proto také přetrvává nedůvěra a rozdělení společnosti na dva bloky. Osobní svědectví nám zprostředkují Àlex Martín Escribà a Lina Rodríguezová Cachová, potomci exulantů a profesoři působící na Univerzitě v Salamance.
Vít Pokorný: Na začátek bych si dovolil jednu osobní otázku. Lino, ty jsi svou první báseň, nazvanou Emigrant napsala ve dvanácti letech, že?
Lina Rodríguezová Cachová: Ano.
…Carmen Martínová Gaiteová
Ze španělštiny přeložila Veronika Štefanová
Ženský pohled Mercè Rodoredové doplňuje z kastilské strany Carmen Martínová Gaiteová. Salamanská prozaička ve své povídce zachycuje některé ze společenských dopadů frankistické diktatury v poválečném období.
„Paní říká, abyste počkala, že je teď zaneprázdněná.“
Služka je vysoká, dobře rostlá a při řeči hledí zpříma. Je čisťounká a vlasy jí září. „Bude stejně stará jako já,“ pomyslí si Concha. Pak trochu zahanbeně sklopí oči a opře se o dveře. Usiluje o to, aby se cítila jistější. Vnímá, jak se jí do zad skrz obnošený kabátek zabodává ozdoba na dveřích,
…