Stránka 51 z 99

9/2015 – Německé verše pro 21. století



písně dne a noci

Tristan Marquardt

Přeložila Michaela Otterová

Marquardtova poetika je radikální v detailu: jazyk u něj sám sebe usvědčuje z postranních úmyslů, zdánlivě rozvolněná forma je při bližším ohledání neúprosně sevřená. A za každým obrazem se skrývá nevypočitatelný příběh.
 

v noci, kypí tma, černá oslepuje. reflektory na políčkách trávníku
ne. honí mě otázky, zač bereš plat. ve kterém gestu máš
násilí čekat. že by snad vrtulník, kolmý start, vrtal díru
do noci, blbnu, do zdi. nezvedá se. jako by sex byl dávno už

passé.

Hry Rolanda Barthese

Klára Soukupová

Barthes, Roland: Roland Barthes o Rolandu Barthesovi. Z francouzského originálu Roland Barthes par Roland Barthes (1975) přeložil Josef Fulka. 1. vydání. Praha: Fra, 2015. 228 stran. 

Po Světlé komořeŘíši znaků vychází v nakladatelství Fra Roland Barthes o Rolandu Barthesovi, kanonický text jak v rámci teorie autobiografie, tak Barthesova díla. Přeložil ho Josef Fulka, který obstaral už překlad Mytologií, S/Z či knihy Sade, Fourier, Loyola a který se Barthesem také hlouběji teoreticky zabývá (studie Roland Barthes – od ideologie k fantasmatu,

Silverstein nově vymyšlený a jen trochu vymydlený

Olga Richterová

Silverstein, Shel. Jen jestli si nevymejšlíš. Z anglického originálu A Light in the Attic (1981) přeložili Lukáš Novák, Stanislav Rubáš a Zuzana Šťastná.

1. vydání. Praha: Albatros, 2014. 167 stran. 

Nikdy nečtu recenze. Když bych bral vážně ty pozitivní, musel bych stejně tak věřit i těm, co mě nechválí.

Autorem těchto řádků je Shel Silverstein (1930–1999), lehce bohémská legenda severoamerické tvorby pro děti. Českému čtenáři mohou jeho veršované minipříběhy, často založené na nonsensu či slovních novotvarech, připomínat tvorbu Emanuela Frynty (či jeho překlady Christiana Morgensterna) – ve svobodné zemi ale jejich autor v průběhu druhé poloviny 20.

V obležení

Oleksandr Bojčenko

Z ukrajinštiny přeložil Alexej Sevruk

Od publicisty s pověstí nesmiřitelného, kousavého, ale také vtipného komentátora společenských, kulturních a politických procesů zde přetiskujeme text, který bezprostředně reflektuje jeho dojmy, nasbírané během letošního Měsíce autorského čtení. Další dva autorovy fejetony najdete v tištěném čísle. 

Třetí světová

V červenci pět středoevropských měst – Brno, Ostrava, Košice, Vratislav a Lvov – hostilo velkoryse navržený, ale poněkud horkou nití slátaný literární festival Měsíc autorského čtení. A já rád jezdím na různá zahraniční vystoupení, to nemohu popřít. Nerad tam však vystupuji. Rád vystupuji ve Lvově. V zahraničí to obvykle vyznívá jaksi mechanicky.

Tvrdá data ze čtenářů nevydolujeme

Rozhovor s Petrem Minaříkem a Pavlem Řehoříkem

Čtenářský literární maraton, známý jako Měsíc autorského čtení, začal v Brně docela skromně před šestnácti léty. Jeho prvotním účelem prý bylo zaplnit okurkovou sezonu v tamních divadlech. Od té doby se však festival notně rozrostl. S jeho organizátory, pány z brněnského nakladatelství Větrné mlýny, jsme si popovídali o tom, co obnáší měsíc trvající literární festival v pěti městech a ve čtyřech státech. 

Alexej Sevruk: Měsíc autorského čtení se letos konal po šestnácté. Organizace takového ambiciózního festivalu bezpochyby vyžaduje hodně úsilí a energie. Co vás motivuje v tomto úsilí setrvat? Kde čerpáte potřebnou energii?

Petr Minařík: Úsilí a energii vydáváme po kapkách,

8/2015 – Stav nebájení



6–7/2015 – Srdečné pozdravy z Jidišlandu



Jidiš jako odraz tisícileté historie života v diaspoře

Rozhovor s Gillesem Rozierem

Z francouzštiny přeložila Anna Koubová

Gillesi Rozierovi vyšel před několika lety v češtině román Láska bez odporu, kde jidiš představuje dějotvorný prvek. Motiv to pro známého francouzského autora není náhodný, z jidiš překládá, v jidiš dokonce píše i vlastní texty a působí – nejen v Paříži – jako velký propagátor jidiš kultury. V rozhovoru se vyjadřuje k tomu, jak vnímá postavení jidiš a jaké má představy o jeho budoucnosti. 

Anna Koubová: Téma jidiš se ve vašich románech objevuje často. Například v knize Láska bez odporu [1] se zabýváte vztahem jidiš a němčiny.

Cwiszn / Pomiędzy (2010–2014)

Štěpán Balík
 

Polský časopis, jehož název česky zní Mezi, je již dnes bohužel minulostí, byť nedávnou. (Čísla lze však stále objednat.) Vzešel z iniciativy druhé generace polských jidišistů, kteří se narodili v 70. a 80. letech 20. století a měli často jako poslední odborníci možnost čerpat své jazykové dovednosti přímo od polských rodilých mluvčích tohoto jazyka. Příslušníci první generace novodobé judaistiky, hebraistiky a jidišistiky v Polsku začali působit již v 80. letech, přičemž tito historici a filologové se pak stali učiteli generace druhé. Podstatná je rovněž osobnost Chone Šmeruka, který se jidiš dlouhodobě věnoval v Izraeli a od přelomu 80.