Stránka 39 z 99

Nové webové stránky

Vítáme vás na nových webových stránkách časopisu PLAV – měsíčníku pro světovou literaturu, které spouštíme při vstupu do 15. ročníku vydávání časopisu. Najdete tu, stejně jako jste byli dosud zvyklí, informace o aktuálním čísle i o starších číslech, ale nově si každé vydané číslo můžete prostřednictvím těchto stránek pohodlně koupit. Abychom vám usnadnili testování této nové funkce, máte první dva týdny od spuštění těchto stránek slevu 15 korun na každý produkt, který si přes ně objednáte.

Protože za dobu, co PLAV vydáváme, už jsme pokryli spoustu témat, máte nově možnost vyhledávat mezi články a čísly buď fulltextově, nebo pomocí štítků.

1/2019 – Mikroliteratury Mikronésie

V pondělí vyjde první číslo ročníku 2019. Od tohoto ročníku už nebudeme vydávat prázdninová dvojčísla, a tak se můžete těšit na deset čísel s o něco vyšším stránkovým rozsahem a o něco vyšší cenou, ale i nadále po okraj naplněných dobrou světovou literaturou. Toto první je věnované literatuře Mikronésie.

Překladatelské zápasy s přídavky

Klára Soukupová

Přidal, Antonín a Jan Zábrana. Když klec je pořád na spadnutí: Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984.
Editor Jiří Opelík. 1. vydání. Praha: Torst, 2018. 504 stran.

Přidal, Antonín. Lásky a lijavce: Vzpomínky Antonína Přidala.
Editorka Olga Jeřábková. 1. vydání. Brno: B&P Publishing, 2018. 248 stran.
 

Jako vzpomínka na předloni zesnulého překladatele Antonína Přidala vyšly v roce 2018 dvě knihy: Přidalova autobiografie edičně připravená Olgou Jeřábkovou a korespondence Přidala s Janem Zábranou, jejímž editorem byl Jiří Opelík.

Dopisy ještě sebral a do jisté míry opatřil komentáři Antonín Přidal v roce 2016,

Od Léthé k Liffey

Petra Johana Poncarová

Heaney, Seamus. Lidský řetěz.
Z anglického originálu
Human Chain (2010) přeložil Daniel Soukup.
1. vydání. Praha: Argo, 2018. 105 stran.
 

Seamus Heaney, patrně nejslavnější irský básník posledních desetiletí dvacátého století a první dekády jednadvacátého století, nositel Nobelovy ceny za literaturu a mnoha dalších poct, byl v rodné zemi básnickou superstar (tapiserie s citátem z jeho díla vítá návštěvníky na dublinském letišti) a vlivným veřejným intelektuálem a kritikem. Jeho básně působí jednoduše a srozumitelně, ale zároveň je zřejmá jejich duchovní hloubka, dají se číst a ocenit i bez pochopení všech odkazů a nuancí,

Nový hlas v mikronéské literatuře

Rozhovor s Emelihter Kihlengovou

Vedl a z angličtiny přeložil Petr Jan Vinš

Literatura geograficky a kulturně heterogenního regionu Mikronésie, s kořeny hluboko zapuštěnými v ústní lidové tradici, na své objevení světovými literárními kruhy teprve čeká. O tom, jakým směrem se v současnosti ubírá a čím může upoutat čtenářovu pozornost, rozmlouval překladatel Petr Jan Vinš s básnířkou Emelihter Kihlengovou.

Petr Jan Vinš: Literatura Mikronésie není v evropském kontextu příliš dobře známa. Můžete nám vysvětlit, kam až sahají její kořeny?

Emelihter Kihlengová: Kořeny domorodé mikronéské literatury leží v orální a vizuální rovině,

12/2018 – Ghanská dědictví

S posledním číslem ročníku 2018 se z drsného severu přesuneme do Ghany.

Angličtina je stále lingua franca Ghany

Rozhovor s ghanským univerzitním učitelem Kwamem Osei-Pokuem

Z angličtiny přeložil Vojtěch Šarše

Jak jsme se mohli dozvědět z předchozích čísel zaměřených na africké literatury, autoři ve všech subsaharských státech čelí podobným problémům, vycházejícím především z koloniální historie a z nynější ekonomické situace. Kwame Osei-Poku nám v následujícím rozhovoru vysvětlí status ghanské literatury v Ghaně samotné. Řeč bude mimo jiné o jazycích, kterými se v Ghaně literatura píše.
 

Vojtěch Šarše: Učíte na největší a nejstarší univerzitě v Ghaně. Mají vaši studenti možnost studovat ghanskou literaturu?

Kwame Osei-Poku: V mém ústavu (ústav anglického jazyka) vyučujeme ghanskou literaturu ve třetím ročníku bakalářského a v prvním ročníku magisterského studia.

Svět mezi tragédií a bláznovstvím

Andrea Popelová

Wurm, Franz. Král na střeše / König auf dem Dach.
Bilingvní vydání. Z německého originálu (1997) přeložila Věra Koubová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2018. 160 stran.
 

Básník a překladatel Franz Wurm (1926–2010) pocházel z pražské německé židovské rodiny. Jeho rodiče zemřeli v koncentračním táboře, on sám válku přežil u příbuzných v Británii. Po r. 1945 žil převážně ve Švýcarsku, ale do Prahy a k české literatuře se často vracel. Přátelil se s Ivanem Vyskočilem, Emanuelem Fryntou a Karlem Šiktancem, překládal do němčiny verše Vladimíra Holana (mimo jiné i Noc s Hamletem).

11/2018 – Každá finská větev

Vychází nový Plav, který vás po 13 letech zavede do země tisíců jezer a poodhalí vám tajemství finské přírody.

Spisovatel je čistič vzduchu

Rozhovor se spisovatelkou Tiinou Raevaaraovou vedla a přeložila Anna Jirásková

Tiina Raevaaraová je ve Finsku etablovanou autorkou a držitelkou Runebergovy ceny z roku 2011. Se svými čtenáři komunikuje na několika blozích a poodhaluje zde mimo jiné zákulisí své práce. V rozhovoru se například dozvíte, odkud čerpá inspiraci, jaká je podle ní role spisovatele ve společnosti a jak se současná finská literatura a společnost staví k přírodě.
 

Anna Jirásková: Vzděláním jste genetička a filosofka, věnovala jste se vědeckému výzkumu. Jak jste dospěla k rozhodnutí stát se spisovatelkou na plný úvazek?

Tiina Raevaaraová: V dětství jsem přečetla hodně knih a vždycky jsem si myslela,