Stránka 38 z 99

Současná německá dramatika patří i na Novou scénu

Rozhovor se Zuzanou Augustovou

Zuzana Augustová je překladatelka a teatroložka zaměřující se na německojazyčné a české drama. Na toto téma jí také loni v nakladatelství Transteatral a v Ústavu české literatury AV vyšla kniha Umění životu nebezpečné: Reflexe současného (nejen) německojazyčného divadla a literatury. V rozhovoru se zmiňuje o překládání her z němčiny, současných tendencích a situaci dramatiků v Německu i obtížích při inscenování her v českém prostředí.
 

Františka Zezuláková Schormová: Jak jste se dostala k překládání německojazyčných her?

Zuzana Augustová: Na začátku devadesátých let jsem byla jako doktorandka na stipendijním pobytu v Institutu pro divadelní a filmovou vědu na Vídeňské univerzitě,

Není rohlík jako rohlík

Rozhovor s Juliou Różewicz vedla Olga Pavlova

S překladatelkou Juliou Różewicz, která v roce 2010 ve Vratislavi založila nakladatelství Aféra, zaměřené na českou literaturu, jsme mluvili o dlouhotrvající lásce Poláků k české literatuře, o záludnostech překladu a také o oblibě českého humoru jak u starších, tak i mladších čtenářů.

 

Olga Pavlova: Zanedlouho uplyne skoro 10 let, co ses profesionálně pustila do překladu české literatury. Změnilo se za tu dobu něco?

Julia Różewicz: To je zajímavá otázka. Autoři, které překládám, se za tu dobu,

Ordem e Regresso

Petr Šmíd

Barreto, Lima. Smutný konec Policarpa Quaresmy.
Z portugalského originálu
Triste fim de Policarpo Quaresma (1954 [1911]) s přihlédnutím ke staršímu překladu Jarmily Vojtíškové přeložila Šárka Grauová.
1. vydání. Praha: Triáda, 2018. 360 stran.
 

Barretův román, jedno z přelomových děl brazilské literatury, vychází jako dvanáctý svazek ediční řady Lusobrazilská knihovna. Kniha vyšla v Československu už roku 1974 v překladu Jarmily Vojtíškové, a tak vyvstává otázka: proč si zaslouží více jak sto let starý román (u nás polozapomenutého brazilského autora) nový český překlad?

Lima Barreto byl mulat z nepříliš majetné,

V kleci jazyka

Zdeněk Polívka

Wallace, David Foster. Krátké rozhovory s odpornými muži.
Z anglického originálu
Brief Interviews with Hideous Men (2009 [1999]) přeložil Martin Pokorný.
1. vydání. Praha: Rubato, 2018. 408 stran.
 

Uvedením povídkové sbírky Krátké rozhovory s odpornými muži dostává český čtenář vůbec poprvé šanci seznámit se s dnes již kultovním dílem amerického autora Davida Fostera Wallace. Nutno dodat, že se jedná o seznámení řádně wallaceovsky divoké, nesourodé, plné znepokojujících odhalení a nepolevujícího napětí mezi formálním experimentem a ostře vnímanou etickou neudržitelností postmoderního způsobu myšlení.

Kořeny Wallaceova stylu je bezesporu možno hledat v tradici americké experimentální prózy šedesátých let,

Den Afriky

Věděli jste, že 25. květen se slaví jako Den Afriky? V roce 1963 byla tento den založena Organizace africké jednoty. Chcete-li se o Africe dozvědět víc, navštivte dnes Den Afriky v pražském Kampusu Hybernská nebo si otevřete některý z afrických Plavů. Libo-li Arábii (v e-booku), celou Afriku (v e-booku), Egypt, Nigerii, Kamerun či Ghanu, nebo vás zajímá víc poezie, detektivka nebo dekolonizační proces? Všechna tato čísla máme v našem e-shopu až do konce května zlevněná.

2/2019 – Portrét civilizovaného nihilisty

Dnes vychází nové číslo Plavu, věnované tématu nihilismu. Pojďte s námi pohlédnout do prázdnoty.

Moderna je bytostně nihilistická

Rozhovor s Terezou Matějčkovou

Proč mluvíme o nihilismu v prvé řadě v souvislosti s moderním evropským myšlením? Lze nihilismus chápat jinak než jako zavržení veškerých hodnot? Překrývají se pojmy nihilismus a cynismus? O německé idealistické filosofii, Friedrichu Nietzschem, existencialismu či přesazích nihilistického myšlení do krásné literatury jsme mluvili s odbornicí na moderní evropskou filosofii Terezou Matějčkovou.
 

Antonín Handl: Ve své nedávné práci Hegelova fenomenologie světa zmiňujete otevřený dopis německého myslitele a kritika osvícenství F. H. Jacobiho adresovaný J. G. Fichtemu. V této kritice německé idealistické filosofie údajně poprvé zaznělo obvinění německých idealistických filosofů z nihilismu.

Překladatel nikdy nezůstane neviditelný

Rozhovor s japonským bohemistou Keničim Abem

V tomto rozhovoru najdete nejen soukromé vzpomínky jednoho z prvních japonských bohemistů, ale i některé jeho úvahy o preferencích japonských a českých čtenářů či odpověď na otázku, co se typickému Japonci vybaví, když se řekne Česká republika.
 

Olga Pavlova: Jak jste se dostal ke studiu češtiny a posléze k překládání české literatury do japonštiny?

Keniči Abe: Když jsem byl na gymnáziu, učil jsem se německy. Byl konec osmdesátých let, všichni tušili, že se v Evropě něco děje. Jednou nám lektor němčiny řekl: „Jsem přesvědčen,

Kaštánkovy příběhy z herny

Jan Červenka

Ferková, Ilona. Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příhody z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa.
Bilingvní vydání. Z romského originálu přeložily Lada Viková a Karolína Ryvolová.
1. vydání. Praha: Kher, 2018. 117 stran.
 

Publikuje-li český romský autor knihu, vstupuje s ní do romské, ale zároveň i do české literatury. V jejím rámci je pak jeho cílovou skupinou spíše náročnější část čtenářské obce (a já budu vzhledem k povaze periodika, pro které recenze vzniká, oslovovat především toto čtenářstvo). Právě pro takové čtenáře se už tím,

Cop svázaný z ženských hlasů

Helena Kaftanová

Alexijevičová, Světlana. Válka nemá ženskou tvář.
Z ruského originálu
U vojny ně ženskoje lico (1985) přeložil Libor Dvořák.
2. vydání. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2018. 336 stran.
 

Knižní prvotina Světlany Alexijevičové, která vyšla v doplněné podobě a novém českém překladu v loňském roce (česky poprvé roku 1986), v sobě skrývá jak příběhy sovětských žen – účastnic bojů během Velké vlastenecké války (1941–1945), tak i příběh samotné autorky, která sběrem materiálu strávila nemalou část svého života.

Světlana Alexijevičová pochází z ukrajinsko-běloruské rodiny. Rusky píšící autorka v současnosti opět žije v Minsku,