Stránka 32 z 99

Kočičí zima

Zveřejňujeme ukázku z románu Kočičí zima, která se nevešla do třetího čísla letošního ročníku. Pohádkové motivy v ní se hodí k dnešnímu Mezinárodnímu dni dětí.

4/2020 – Když norské sci-fi potká cli-fi

Dnes vychází nový Plav. Ani s ním neopustíme žánr sci-fi, ale přesouváme se na drsný sever a zkoumáme, jak vypadá sci-fi v Norsku a co je cli-fi.

… a těším se do Bretaně

Michala Marková

Před šesti týdny jsem žila jiný život. Po bezmála dvaceti letech v oboru literárního překladu jsem se v průběhu loňského roku finančně dopracovala ke stavu, který bych neváhala označit za fajn: tak například před Vánoci jsem už nebulela kvůli dilematu „ještě jeden dárek pro děti, nebo pořádné jmelí?“ a přestala jsem se pravidelně budit ve čtyři ráno kvůli kombinaci tragického pracovního skluzu a nulového zůstatku na účtu.

A hlavně se mi hrou osudu a férových licenčních smluv povedlo našetřit na měsíc digitálně nomádského života v Bretani, kde jsem hodlala přeložit knížku a kam jsme se s rodinou zcela nezřízeně těšili.

Klimatické změny do velké míry definují naši dobu

Rozhovor s Thorunn Gullaksen Endresonovou

Řada současných (nejen) norských postapokalyptických a dystopických románů spadá do poměrně nedávno pojmenovaného žánru cli-fi neboli climate fiction. Tento termín označuje beletrii, která tematizuje klimatické změny spjaté s člověkem a která se díky svému silnému akcentu na životní prostředí přirozeně často ocitá v hledáčku ekokritického přístupu. Existuje v Norsku delší tradice ekologicky zaměřené literatury, nebo je to záležitost až posledních několika let? Proč je cli-fi tak často spojováno se sci-fi a mladými čtenáři? A má v knihách tohoto žánru své místo i humor?
 

Jitka Jindřišková: Co je ekokritika a o jaké texty se zajímá?

Vyhýbám se nejnovější literatuře, zvláště oceněným dílům

Rozhovor s Jamesem Morganem

S bohemistou, rusistou a začínajícím překladatelem Jamesem Morganem jsme mluvili o počátcích jeho kariéry, o významu literárních cen a jiných ocenění a také o záludnostech překladu z několika slovanských jazyků.
 

Olga Pavlova: Věnujete se několika aktivitám najednou. Kdy nacházíte čas ještě na překlad?

James Morgan: Většinu času věnuji univerzitní práci, její součástí naštěstí je překlad z angličtiny i do angličtiny, takže pravidelně cvičím. Nemám moc času na pravidelný, vydatný překlad mimo studia, ve volném čase se však někdy zabývám současnými básničkami.

OP: Mluvíte o překladu básní,

Ostří jílu

Klára Soukupová

Setz, Clemens J. Láska za časů Mahlstadtského dítěte.
Z německého originálu
Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes (2011) přeložila Marie Voslářová.
1. vydání. Praha: Fra, 2019. 352 stran.
 

„Tyto příběhy lákají čtenáře do labyrintů něhy, násilí, lásky a obscenity.“ Tak komentovala v roce 2011 porota Ceny Lipského knižního veletrhu svou volbu vítěze v kategorii beletrie, knihu rakouského autora Clemense J. Setze (* 1982) Láska za časů Mahlstadtského dítěte. Povídková sbírka obsahuje osmnáct různě dlouhých textů, jež nespojuje téma, prostředí ani vypravěčská perspektiva,

3/2020 – Zákruty fantazie

Dnes vychází nové číslo Plavu. Při jeho přípravě jsme nečekali, že se vydáním trefí do doby, která sama připomíná dystopický román, ale ani teď není od věci ponořit se na chvíli do jiného světa s útěchou, že je jen výplodem něčí fantazie.

Jak se nedělá monografie

Olga Pavlova

Kolektivní monografie Vybrané kapitoly z ruského myšlení 20. století vyšla v roce 2018 jako výstup projektu „Progres Q13. Místa střetávání: strategické regiony mezi Evropou, severní Afrikou a Asií“ a klade si za cíl zmapovat některé méně známé ruské filosofické proudy minulého století. Tento záměr je samozřejmě velmi ambiciózní, proto není divu, že útlá, bezmála dvousetstránková knížka veškerá očekávání nenaplní.

Velmi rozpačitý dojem zanechává již úvodní studie Hanuše Nykla, který se zhostil náročného úkolu: propojit následující čtyři kapitoly věnované životu a dílu intuicionisty a mystika Nikolaje Losského, filosofa a monarchisty Ivana Iljina,

Srdce novoviktoriána ve mně rozhodně bije

Rozhovor s Antonínem K. K. Kudláčem

Antonín K. K. Kudláč se věnuje nejrůznějším formám fantastické literatury jako teoretik i jako autor, při rozhovoru jsme se však zaměřili primárně na teoretickou stránku. Kromě základního vymezení fantastické literatury a její pozice vůči literatuře populární a vysoké jsme hovořili i o oblíbených, ale také minoritních i poněkud bizarních podžánrech fantasy a science fiction.
 

Kristýna Králová: Co se skrývá pod pojmem fantastika?

Antonín K. K. Kudláč: Skrývá se tam toho celkem hodně. V úplně nejširším vymezení by byla fantastická vlastně jakákoli fiktivní literatura,

Lipsko řeší českou literaturu pořád málo

Rozhovor s Lenou Dorn vedla Olga Pavlova

S německou slavistkou a hudebnicí Lenou Dorn jsme mluvili o překladu současné poezie, o účasti České republiky na lipském veletrhu a specifikách dojednávání a vydávání českých knih na německém trhu.
 

Olga Pavlova: Studovala jste slavistiku a evropské dějiny, dnes se věnujete literární vědě, hudbě a také překladu. Jak důležitou roli mezi tím vším hraje překlad?

Lena Dorn: Překládání si mě získalo od samého začátku. Překlad je vždy záhada. Když o něm uvažujete, je to, jako byste přemýšleli o něčem zdánlivě nemožném,