Stránka 2 z 99

Bílý jeřáb

Vratislav Kadlec

 

Jednou z mála oblastí, kde může překladatel v téhle zgooglované době beztrestně překládat vlastní jména, zůstávají kromě pohádek a jmen králů také mluvící jména indiánská – poštěstilo se mi to například u textu nazvaného Indiánův pohled na indiánské záležitosti, který vyšel v letošním čtvrtém čísle Plavu.

Překlady jmen zavedené v angličtině jsou ovšem někdy dost ledabylé, případně vůbec nejde o překlady, ale spíš o přezdívky asi na podobné úrovni, jako když Češi říkají vietnamskému prodavači Karel, aby se jim to lépe vyslovovalo. Tak třeba autor zmíněného textu,

Jen je tam někde v dálce svět

Rozhovor s Abdulrazakem Gurnahem vedla, redakčně upravila a z angličtiny přeložila Alena Dvořáková

Vloni vyšel v českém překladu Petry Nagyové román Ráj, jímž se naše čtenářská obec začala seznamovat s dílem Abdulrazaka Gurnaha, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 2021. Oproti autorovým předchozím románům se Ráj odehrává cele ve východní Africe na počátku dvacátého století, do nějž zasazuje příběh dospívání chlapce Júsufa. V rozhovoru vedeném přes Zoom na konci března se anglistka Alena Dvořáková ptala autora na spojitosti kolonizace a literatury, na vztah mezi mnohojazyčností a identitou jednotlivce i společnosti a také na to,

Kořeny v nás

Magda Melichová

De l’Horizon, Kim. Kniha krve.
Z německého originálu
Blutbuch (2022) přeložila Jana van Luxemburg.
1. vydání. Brno: Host, 2023. 336 stran.

 

Začít recenzi Knihy krve je stejně obtížné, jako pokoušet se vměstnat dílo do škatulky žánru, přiřadit mu styl a vítězoslavně rozklíčovat jediné skryté poselství. Na jednu stranu můžeme tvrdit, že Kim de l’Horizon (* 1992) používá text jako způsob, jak přiblížit běžné čtenářské obci zkušenost nebinární osoby, které samotný jazyk klade do cesty překážky, nutí ji přijímat tu či onu roli a vybírat si gender.

Než se Kerouac vydal na cestu

Klára Witzany Hutková

Kerouac, Jack. Maggie Cassidyová.
Z anglického originálu
Maggie Cassidy (1959) přeložila Michala Marková.
2. vydání, v tomto překladu 1. vyd.
Praha: Argo, 2023. 181 stran.

 

S knihami Jacka Kerouaca si spojujeme vedle specifického stylu psaní také záznam divokého životního stylu beatnické generace, poháněné alkoholem v rytmu jazzu a její silné neukotvenosti. Ta se například v autorově nejznámějším románu Na cestě (1957, č. 1978) projevuje složitým hledáním sebe sama a často rozsáhlými přesuny z místa na místo napříč Amerikou. Ženy do maskulinního beatnického prostředí vstupují spíše jako pasivní milostné objekty,

Hořící ostrovy: indonéská próza a dějinné zvraty

Uvedení čísla 6/2024 ve středu 6. listopadu od 18:00 v Náprstkově muzeu v Praze.

Století proměn. K současné hispanoamerické literatuře

Večer k uvedení čísla 8/2024 věnovaného kafkovským inspiracím v hispanoamerické literatuře proběhne ve čtvrtek 24. 10. v auditoriu Institutu Cervantes.

Přece poznám, kdy se smějete mně a kdy se mnou

Uvedení čísla 7/2024 k současné polské feministické literatuře a představení redesignu 8. 10. od 19:00 v Punctu (Krásova 27, Praha 3).

Beránek roh má k potrkání…

Překladatel následujících básní a vítěz Soutěže Jiřího Levého 2023 v kategorii poezie, Jan Rus, nás bohužel v červnu 2024 ve velmi mladém věku opustil. Na jeho památku zde zveřejňujeme celé znění oceněného soutěžního příspěvku, jak vyšel v Plavu 2/2024.

6/2024 – Nové pořádky v ráji na rovníku

Vychází nový Plav věnovaný indonéské tvorbě a dějinným zvratům.

Překlady, adaptace a ohlasy indonéské literatury

Sestavil Milan Pavlovič

Předkládaný chronologický soupis lze částečně číst jako příběh česko-indonéských styků, jejichž počátky můžeme sledovat za první republiky ve stále častějších obchodních, ale i jiných cestách do tehdejší Nizozemské východní Indie. Četnost překladů přitom odráží vřelé politické vztahy za dob prvního prezidenta Sukarna (1945–1966), stejně jako ochabnutí vzájemných vazeb v éře prezidenta Suharta (1966–1998); institucionální oporu získala filologie zhruba na počátku padesátých let, kdy došlo k založení oboru v Orientálním ústavu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V otevřenějších dobách nového tisíciletí nedostává kulturní výměna mnoho podnětů ani podpory, přesto úsilím několika jedinců (Jaroslav Olša st.,